Sdružení přátel Pardubického kraje

Mechanický betlém se po půlstoletí vrací do Svitav

Foto web Městského muzea a galerie Svitavy

26.02.2021 Zatím zrestaurovanou část mechanického betlém ve Svitavách, kulturní památku mimořádného věhlasu a významu, nebude zřejmě moci letos v čase adventním navštívit v Městském muzeu a galerii ve Svitavách kvůli protikoronavirovým opatřením většina zájemců. Snad v letech příštích bude situace příznivější. Je to skutečně unikát, navíc téměř zapomenutý a definitivnímu zničení unikl jen souhrou šťastných náhod. Svitavský betlém obsahuje přes 400 figur a 180 staveb. Generace svitavských řezbářů je nezávisle na sobě vytvářely v letech 1828 až 1942.

Horlivým aparátníkům začal betlém, vytvářený především německými betlémáři, vadit v době normalizační. Betlém, který by nám záviděli v mnoha evropských zemí, musel ustoupit expozici dělnického hnutí. Shodou šťastných náhod nebyl zničen, ale téměř nelegálně ukryt v krabicích ve sklepeních Východočeského muzea v Pardubicích.
Svitavští pamětníci si na něj vzpomněli až v roce 2009. Nebylo lehké mu vrátit naději na život. Jednak se za čtyři desetiletí úkrytu v nevhodných podmínkách a při nulové údržbě dostal do tristního stavu a jednak bylo těžké oficiálně neexistující památku bez inventárních čísel a katalogového zařazení předat původnímu vlastníkovi a vyčíslit jeho cenu a pak žádat o peníze na opravu. Chyběla vůle ze strany opatrných byrokratů.
Labyrintem naschválů a úzkoprsého dodr ování předpisů se podařilo proplout především díky trojici žen: ředitelce svitavského muzea Blance Čuhelové, tehdejší ředitelce Východočeského muzea v Pardubicích Jitce Rychlíkové a krajské radní pro kulturu Janě Pernicové.
Našly kličku, s jejíž pomocí se betlém podařilo dostat do soupisu majetku, formálně nejprve alespoň dlouhodobě zapůjčit svitavskému muzeu. Kraj pak jako vlastník mohl vyčlenit prostředky na zahájení obnovy úžasné kulturní památky a její postupné montáži v jeho domovině – ve Svitavách. Na statisíce přišla úprava vhodných prostor, pomohli sponzoři z místních firem i soukromí dárci.
Tím ovšem skončila nejjednodušší a nejlacinější etapa odysey svitavského mechanického betléma. O současných krocích, nutných k vystavení kompletního betléma, píše svitavské muzeum a galerie na svých webových stránkách: „Už od roku 2012 restaurují Šárka a Petr Bergerovi z Písečné společně s Kamilem Andresem z Třebechovic pod Orebem unikátní svitavský betlém, v loňském roce se k nim připojili ještě Vendula a Jiří Látalovi z Litomyšle. Od začátku října 2019 začal restaurátor, betlémář a řezbář Kamil Andres za pomoci svitavských muzejníků stavět Velký svitavský mechanický betlém tak, jak tu bude stát pro příští generace… Postupně roste v přízemí muzea. Jde o druhou etapu záchrany této památky. První etapa - restaurování jednotlivých částí - průběžně pokračuje. Než se začne s třetí etapou, výrobou chybějící konstrukce a pohybového mechanismu a poté konečnou stavbou betléma, musí se celý, nově provizorně postavený betlém zaměřit, nafotit, zakreslit. Až na základě této podoby můžeme začít vyrábět konstrukci, usazení a propojení mechanik, a začít s definitivní stavbou betléma.“ Svitavy měly začátkem 20. století přezdívku Město betlémů, pracovalo zde několik betlemářských spolků, řezbářských rodin a počet betlémů a jesliček v domácnostech dosahoval několika set. Totalitní režim takové tradici nepřál, a tak mnoho těchto památek zaniklo. Ve Svitavách se první betlém objevil pravděpodobně po příchodu misie dvou členů jezuitského řádu v roce 1612. Prvním stavitelem svitavského betlému byl farář Andreas Marschalek. Ještě v posledním roce druhé světové války se ve městě stavělo na 400 jesliček. Řada z nich byla zničena po roce 1945 po odsunu německých rodin, některé figurky dostaly děti na hraní. Svitavské betlémy by se daly dodnes ještě objevit v rodinách a muzeích v Pardubicích, České Třebové, Třebíči, ve Vídni, ale také v Německu, Kanadě a Brazílii.

GPS souřadnice: 49.7542581N, 16.4725239E

Autor: Zdeněk Seiner
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2020


Foto web Městského muzea a galerie Svitavy
Foto web Městského muzea a galerie Svitavy






Předchozí článek: Kaplička „U rybízu“ – Památka roku 2019
Následující článek: TEN VÁNOČNÍ ČAS


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 4/2020 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Kolem Moravské Sázavy
Ten vánoční čas
Kaplička U Rybízu
Pardubice ve válečném roce 1866



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Nově zrekonstruované náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Mikuláše a poustevna Fáterka ve VRACLAVI.

ORLICKOÚSTECKO: náměstí v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: LITOMYŠLSKÝ zámek je zapsán na seznamu památek UNESCO.

PARDUBICKO: Kašna na náměstí v DAŠICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml