Sdružení přátel Pardubického kraje

Milada Večeřová - Středoškolská profesorka, spisovatelka, překladatelka

08. 05. 2011 | Letos v srpnu jsme si připomněli nedožité osmdesáté narozeniny spisovatelky Milady Večeřové. Narodila se v Dolním Ujezdě u Litomyšle. V dětství onemocněla tuberkulózou kostí a strávila čtyři roky (1940-1944) v Hamzově dětské léčebně v Košumberku (tehdy se léčebna jmenovala Zemský ústav pro tuberkulosní děti). Vystudovala gymnázium v Litomyšli a poté Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor čeština-ruština.

Zprvu pracovala jako nakladatelská redaktorka, poté se věnovala učitelskému povolání. Učila na Střední všeobecně vzdělávací škole (dnes gymnázium) a na Střední průmyslové škole elektrotechnické v Pardubicích. Mnozí bývalí žáci dodnes vzpomínají na paní profesorku s láskou, podle jejich svědectví nebyla na ně příliš přísná, přesto si dokázala získat autoritu a vzbudit u studentů zájem o literaturu a poezii.
Počátkem devadesátých let však učitelství opustila a věnovala se cele literatuře. Známá je především její tvorba pro děti. První knížka Nouzové přistání (1995) je příběhem pro kluky a jejich tatínky, kterým učarovaly letecké motory. Klukovské hrdiny najdeme i v další knize Hokejky (2000) - do jakého prostředí čtenáře zavede, napovídá UŽ její název. Doslov k ní napsala paní Marie Hašková, maminka slavného "Dominátora". A dějištěm jsou samozřejmě Pardubice.
Naopak převážně dívčí hrdinky má zřejmě nejvýznamnější dílo paní Večeřové. Jmenuje se Děti z Košumberku a vyšla v roce 1996. V ní se autorka vrací do svého dětství a přibližuje čtenářům právě dobu, kdy se léčila v Košumberku. MÍ1že se tedy zdát, že půjde o velice smutné čtení (píše se tu přece o nemocných dětech?). Ano, píše, přesto však v knížce nenajdeme přehnaný sentiment a dojde i na chvíle úsměvné. Děti z Košumberku oslovily nejen ty, kteří sami Hamzovou léčebnou prošli, ale i mnoho dalších čtenářů. A pro ty, kteří ji ještě neznaji, určitě stojí za přečtení. Poslední knihou určenou mládeži je dívčí román Havajské prázdniny (2003).
Paní Večeřová toužila rovněž napsat román ze školního prostředí, v němž chtěla zúročit svá léta pedagogického působení. Dokončit jej jí však už osud nedopřál. Napsala také několik románů pro ženy a dívky (vycházely v nakladatelství Iva Železného v edici Večery pod lampou. Psala je nejdříve pod pseudonymem Helena Skladovská, později pod svým vlastním jménem. (Zajímavé jsou například tituly Kolik řečí znáš Hlas svědomí, Schody do nebe, Za mříží ticha).
Kromě vlastní tvorby se Milada Večeřová věnovala i práci překladatelské. Překládala běloruskou, ruskou a polskou literaturu, mimo jiné i jedno z děr významného vědce Andreje Sacharova. Za překlad románu běloruského spisovatele Alese Žuka "S'mrt posledního jeřába (1988) obdržela překladatelskou cenu.. Milada Večeřová zemřela 2. dubna 2004 v Pardubicích.

Autor: Martina Zlatohlávková
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010




Předchozí článek: Karel František Edvard Kořistka (7.2.1825 - 18.1.1906)
Následující článek: Skutečský rodák Václav Jan Tomášek a J.W.Goethe


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Zámek v NASAVRKÁCH dnes slouží pro výstavy a společenské akce.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na ANDRLOVĚ CHLUMU u Ústí nad Orlicí.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: kostel v obci PÍSEČNÁ.

SVITAVSKO: Náměstí v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ s radniční věží, která nemá žádné základy.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Rozhledna Barborka na okraji obce CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml