Sdružení přátel Pardubického kraje

Milníky

2. Dolní Dobrouč

11.07.2019 Milníky byly budovány už ve starověku, v Římské říši a jeho provinciích. U nás se objevují v první polovině 18. století jako dopravní značení důležitějších silnic. Kamenný sloupek ve tvaru válce, jehlanu nebo kvádru sloužil pro určení vzdálenosti od výchozího místa a k vyznačení směru, odtud i výraz rozcestník.
Do konce roku 1875 se délkové míry na milníku udávaly v mílích (1 poštovní míle = 7 585,936 m). Přestože od 1.ledna 1876 se začaly vzdálenosti uvádět v kilometrech, je dnes spíše než kilometrovník používanější původní název milník.

Milník či rozcestník poblíž bývalých císařských cest býval označován také jako pyrám. V našem kraji žádný není, nejbližší se vyskytuje v Královehradeckém kraji např. u Třebešova, resp. Lipovky v okrese Rychnov nad Kněžnou nebo ve Vojicích u Jičína.
Milníku je podobný patník, patřící také do dopravního značení. I ten může stát u křižovatky cest, neslouží však k určování směru. Původně sloužil pro nasedání a sesedání z koně, později pro vymezování okraje silnice.

Do dnešní doby se v Pardubickém kraji zachovalo 8 volně přístupných milníků.
1. Desná - 185 cm vysoký milník válcového tvaru o průměru 38 cm, z pískovce je renovovaný do pravděpodobné původní podoby. Umístěný na konci vesnice, na rozcestí starých cest z Litomyšle na Chotěnov a Jarošov, resp. Poříčí a Budislav. Je označen symbolem v Mapách.cz.
2. Dolní Dobrouč - v místní části zvané Šejv, na bývalém rozcestí z Ústí nad Orlicí na Letohrad (Kyšperk) a Lanškroun je umístěn 146 cm vysoký, pískovcový sloup o průměru 43 cm. Místními je zvaný Žižkův kámen, nebo Žižkova čepice, kterou připomíná vrchní část kamene. Nyní se milník nachází mimo hlavní cesty. Nová silnice na Lanškroun byla později vybudována jižněji, v místě zrušeného rybníka. V Mapách cz. i katastrální mapě je označen symbolem křížku.
3. Chroustovice - jediný milník v kraji, vedený jako kulturní památka stojí poblíž křižovatky do Luže, Uherska a Hrochova Týnce. Šipka ukazuje směr do jednotlivých obcí a zároveň i vzdálenost v kilometrech. Pískovcový objekt 95 cm vysoký, průměru 35 cm s vystouplými informačními keramickými deskami je válcového tvaru, ukončený ozdobnou hlavicí. Symbol milníku v mapách není.
4. Litomyšl - poblíž bývalé zájezdní hospody Zavadilka, v místí části Vlkově stojí na nepůvodním místě pískovcový válcový sloupek, ukončený ozdobnou přesazenou hlavicí. Milník objevil údajně u Pazuchy, opravil a osadil místní občan. Vysoký je 175 cm s průměrem 38 cm. Označen je symbolem v katastrální mapě.
5. Orličky - na Červenovodském sedle, v bezprostřední blízkosti parkoviště prochází bývalá zemská hranice Čech a Moravy a zároveň i katastrální hranice obcí Orličky a Červená Voda. Nachází se zde také 100 cm vysoký milník kvádrovitého tvaru, s hranami 32 cm v těsné blízkosti křižovatky na Suchý vrch. Jelikož je umístěn v téměř totožné pozici s bývalou hranicí Čech a Moravy, došlo omylem v roce 2015 jeho opravou k přeměně na hraniční kámen. Milník je osazen destičkami s moravskou orlicí a českým lvem, které tak změnily úplně jeho význam. V mapách označen není.
6. Příluka - pískovcový milník jehlanovitého tvaru, výšky 158 cm stojí v polích na křižovatce starých formanských cest z Vysokého Mýta do Nových Hradů, resp. Luže a Litomyšle. V polovině své výšky jeho boční hrany činí 40 cm. Asi i proto, že je v těsné blízkosti silnice, vykazuje značné stopy poškození, včetně otvorů pravděpodobně po kulkách ze střelné zbraně.
7. Řečany nad Labem - na bývalé císařské silnici Přelouč - Kolín stojí u křižovatky na Kutnou Horu milník válcovitého, mírně se kuželovitě zužujícího tvaru, s kuželovitou hlavicí. Tento 250 cm vysoký pískovcový sloupek o průměru 50 cm v mapách není označen.
8. Na nepůvodním místě, na parkovišti skanzenu Veselý Kopec je umístěn 215 cm vysoký milník z Košumberka. Válcovitý pískovcový sloupek s průměrem 40 cm, s ozdobnou hlavicí a vystouplými informačními deskami je vzhledově (vyjma nápisů a velikosti) téměř totožný s milníkem v Chroustovicích.

Autor: Petr Vomáčka
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2019


5. Orličky
9. Líšnice




Předchozí článek: RTDr. Ing. Stanislav Špaček – neprávem zapomenutá osobnost Pardubicka
Následující článek: MÍSTA PŘÍBĚHŮ – LEPĚJOVICE (1. DÍL)


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v obci KROUNA od architekta Fr. Schmoranze.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na ANDRLOVĚ CHLUMU u Ústí nad Orlicí.

ORLICKOÚSTECKO: Socha slona je symbolem KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Radnice v ŽAMBERKU.

SVITAVSKO: Vrch Kalvárie je známým poutním místem nad JAROMĚŘICEMI.

SVITAVSKO: Fontána na náměstí ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Kašna na náměstí v DAŠICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml