Sdružení přátel Pardubického kraje

Pernštejnská vodní díla a vodní zařízení v Pardubicích

Wernerovo nábřeží v Pardubicích

31.08.2012 V jiném článku ve Vlastivědných listech popisujeme Opatovický kanál, jehož posláním bylo zejména napájení rybníků. Umělé kanály však nechal Vilém z Pernštejna vybudovat také přímo v Pardubicích a jejich bezprostředním okolí. Zde však hlavním posláním bylo kromě napájení vodních ploch také využití vodní energie pro pohon nejrůznějších vodních zařízení.
Příkladem je zejména kanál, dnes nazývaný Halda, který přivádí vody z Loučné do Pardubic. Jeho počátek je 350 metrů před soutokem Loučné s Labem. Práce na výstavbě kanálu byly zahájeny roku 1495 a jeho stavitelem byl pravděpodobně fi šmistr Vlček. Původní pojmenování dnešní Haldy bylo Strúha Sezemská nebo Počápelský kanál.
Od Loučné se však kanál přikláněl směrem k Labi, a to tak těsně, že v místě zvaném „V úzkém“ teče tok kanálu Halda pouhé 4 metry od toku řeky Labe. Tehdy byla hladina vody v Haldě o 8 metrů vyšší než hladina v Labi. Důvodem, proč se Halda tak těsně přibližuje k toku Labe, je skutečnost, že se v těchto místech nachází vyvýšenina Hůrka, kterou musel kanál obejít a dostat se až těsně k Labi.

Kanál napájel v minulosti již dnes neexistující Nový rybník, po němž zbylo jen pojmenování nedaleké ulice. Pro křížení kanálu se Spojilským odpadem byl zbudován dodnes existující akvadukt (nedaleko ulice Do Nového). Na Bílém předměstí byla část vody z kanálu odvedena vpravo severním směrem, kde napájela haltýře, což byly sádky, které zde jsou dodnes. Chov ryb měl u Pernštejnů prioritu, protože v případě malého stavu vody byla zastavena činnosti mlýnu Halda, aby byl dostatek vody právě pro sádky. V místě, kde se kříží ulice Mezi mosty a Na vrtálně, hladinu Haldy reguloval jez zvaný Mejtský. Zde se od Haldy oddělila říčka vpravo severním směrem k Labi jako přebytečný jalový odpad. O kousek dále se pak z Haldy oddělovala tzv. Požeračka do Chrudimky. Jejím účelem bylo vyrovnání rozdílů hladin mezi Haldou nad jezem postaveným na Chrudimce a výškou hladiny pod jezem.
Zda se tok Haldy vléval poblíž dnešního Bělobranského náměstí do Chrudimky nebo zda Chrudimku překonával po akvaduktu, se vedou polemiky. Je pravdou, že Pernštejnové s oblibou stavěli akvadukty. Na druhou stranu je také pravdou, že rozdíly hladin Chrudimky a Haldy v místě soutoku byly pouze půl metru a při častých povodních musel být tento akvadukt zákonitě ničen a strháván.
Ať již bylo křížení obou toků jakékoliv, pokračoval tok kanálu, zde již nazývaného jako Městské strúha, dále směrem k městu, kde se od něj odděloval vpravo náhon na zámecký příkop. Poté již jeho vody tekly pod obranným valem a městskými hradbami dále do města za zadními trakty domů v dnešní ulici Anežky České, Pernštýnskou ulicí, kterou podtékaly pod domem č.p. 11. Poté se strúha objevila na dnešním Wernerově nábřeží, kde její tok poháněl panský a obecní mlýn, měšťanský pivovar a sloužil tak také jako zdroj vody pro výrobu piva. V oblasti dnešního Wernerova nábřeží však dnes již kromě kamenného ostění, připomínající svým textem existenci mlýna, nalezneme jako pozůstatek dům, který sloužil jako první pardubické lázně a pozůstatek někdejší Městské strúhy.
Vilém z Pernštejna pamatoval také na opevnění města. Místo, kudy dnes vede jedna z hlavních městských dopravních tepen po Jahnově třídě, náměstí Republiky a Sukově třídě, bývalo od dob Viléma z Pernštejna až do roku 1910 korytem tzv. Městské řeky, uměle vybudovaného kanálu z roku 1507. Jeho posláním byla zejména obrana města. Tok této Městské řeky začínal poblíž dnešního Prokopova mostu a obtékal městské hradby s hliněným valem a hradbou s cimbuřím na jeho vrcholu. V rozích byly rondely. Bohužel z tohoto opevnění města se s výjimkou Zelené brány nedochovalo nic.
Před kostelem sv. Bartoloměje se tok Městské strúhy tekoucí z města a Městské řeky, která město obtékala, vzájemně spojoval a pokračoval přibližně po dnešní Sukově třídě a následně se vléval do Labe. V oblasti Sukovy třídy však tento uměle vytvořený kanál poháněl vodní zařízení, mezi jinými mlýn zvaný Podvalchovní, soukenickou valchu nebo kovářský hamr. Všechna tato zařízení nechal postavit také Vilém z Pernštejna. Bohužel všechny tyto pozůstatky nenávratně zmizely v roce 1910 současně s rušením vodních kanálů. Podobně dnes již nenalezneme žádný ze čtyř vodních mlýnů, které za Pernštejnů stávaly na břehu Chrudimky nedaleko dnešního Bělobranského náměstí. Pouze v Husově ulici, kde byl v roce 1542 založen Janem pekařem na kanálu Halda mlýn, nalezneme jeho pozůstatky dodnes. Mlýn v minulosti několikrát lehl popelem, na počátku 20. století byl začleněn k pekárně, proto je pro tuto nemovitost dnes typický vysoký komín, který je vzhledem k tomu, že pekárna již více jak půl století nefunguje, každoročně hnízdištěm čapí rodinky. Zde v sousedství sběrných surovin je možné nalézt pozůstatky mlynářské činnosti v podobě mlýnského kola.
To jsou jen střípky z toho, co se dodnes dochovalo z vodních děl a zařízení zbudovaných Pernštejny v samotných Pardubicích.

GPS souřadnice: 50.0392072N, 15.7781489E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2012


Pernštejnský kanál podél kostela sv. Bartoloměje
Vytesaný nápis připomínající existenci císařského mlýna






Předchozí článek: Rod Pernštejnů a pardubický zámek
Následující článek: Akvadukty na Pardubicku


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2022 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Stavební kameny Pardubického kraje
Země Keltů
Cyklistické areály
Zřícenina loveckého zámečku Neulust



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v DVAKAČOVICÍCH.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Nově zrekonstruované náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Mikuláše a poustevna Fáterka ve VRACLAVI.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Kříže na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Novorenesnační radnice na Pernštýnském náměstí v PARDUBICÍCH pochází z roku 1895.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml