Sdružení přátel Pardubického kraje

Pietní území Ležáky

v. hrobodomy ležáckého památníku

26. 07. 2007 Území vypálené obce Ležáky se stalo hned po osvobození 24. června 1945 místem obrovské pietní vzpomínky na oběti této tragédie, kdy za účasti prý až 100 000 návštěvníků byl odhalen drobný žulový památníček. První úpravy Ležáků jako pietního místa pak byly svěřeny doc. L Žákovi - pedagogovi AVU Praha, který od roku 1946 do počátku 60. let byl tvůrcem celé architektonicko-sadovnické koncepce a autorem sochařských děl.

Jeho základní kompoziční návrh byl postaven na myš-lence vytvořit přesně na místech, kde stála zlikvidovaná stavení kameníků, památníky - stylizované domy - hroby, tak zvané hrobodomy. Autor kopíruje na původních místech půdorysy devíti stavení, které v obci stály. Základem je kamenný sokl vyplněný hlínou a zatravněný, doplněný žulovým deskovým pomníkem s otvorem ve tvaru kříže, pod kterým je ponechána kapsa pro umístění svíček. Obětem, které byly účastníky ležácké tragédie, ale v Ležákách nebydlely, byly věnovány malé pomníky s kříži na stráni.
Na odvrácené straně údolí, kde stával mlýn, lom a rybník, bylo projektováno muzeum, pietní síň a budova restaurace. Obě části údolí byly odnepaměti rozdělené silnicí a podle návrhu doc. Žáka jsou naopak propojeny osou protínající pamětní síň, obelisk a kříž na vrchu Zárubka. Tato osa vytváří hlavní kompoziční princip pietního území.
Na tehdy holém vrchu Zárubka byl těsně po válce vztyčen mohutný dřevěný kříž jako symbol novodobé Kalvárie. Při prvním vzpomínkovém aktu byl doplněn asi tuctem černých praporů na žerdích rozptýlených po vrcholu kopce. Dřevěný kříž byl později nahrazen křížem železným s trnovou korunou z ostnatého drátu. Dnes je bohužel kdysi zcela holý vrch Zárubka zarostlý lesním porostem, že mohutný kříž dnes není odni-kud vidět a většina návštěvníků o něm neví.
Z počátku šedesátých let pak pochází další prvek v ležáckém údolí, kterým je pětiboký jehlan ze skutečské žuly s textem v pěti jazycích: "Zde stála obec Ležáky." Pylon byl proveden dle návrhu doc. Žáka a je umístěn do těžiště palouku určeného pro shromaždiště a oslavy.
Původním záměrem doc. L. Žáka byla také realizace kaple na vrchu Zárubka a některé další úpravy. K těm však již bohužel nedošlo, Žák se stal pro tehdejší re-žim nepohodlným a tak s ním byla spolupráce ukončena.
Poté řešil dobudování pietního území, které spíše než pietním účelům sloužilo k propagaci tehdejšího reži-mu, pardubický Stavoprojekt. Řešena byla především tribuna a chór, navržena byla i parkoviště při vjezdu do kotliny.
V červenci roku 1966 byla zpracována II. etapa výstavby pietního území obce Ležáky. Řešen byl objekt muzea a restaurace. Autorem je Ing. arch. Driml. Obě diskutabilní stavby se staly záhy součástí areálu. V roce 1995 byl Ateliér Zelený dům vyzván k tomu, aby se vyjádřil k pietnímu území Ležáky. První projektová dokumentace s některými návrhy pochází z roku 1997. Dle Ing. arch. Jana Klimeše jsou asi největším problémem celého pietního území objekty restaurace a muzea s pietní síní.
Ryze účelový přízemní objekt restaurace vybudovala Jednota Hlinsko v osmdesátých letech minulého stole-tí. Tento typový projekt venkovské socialistické restaurace do prostoru pietního území vůbec nezapadá a dle Klimeše je tím nejhorším, co se zde od konce války vybudovalo.
Podobně kriticky vidí Klimeš také objekt muzea a pietní síně, který je funkčně koncipován jako muzeum událostí z června 1942, v jehož pravé části je umístěna pietní síň, ve které je umístěn částečně zachráněný popel obětí Ležáků. Objekt je obložen žulovými leštěnými deskami a celoprosklenou stěnou, od roku 1990 s kamennou mozaikou. "Objekt je koncipován jako muzeum a pietní síň společně, což se vzájemně popírá a působí spolu s předimenzovanou a naprosto nevhodnou mozaikou velmi nevkusně," zhodnotil dílo Klimeš. Co se objektu restaurace týče, Klimeš navrhuje jeho přestavbu na objekt, který by připomínal strojovnu visutého výtahu ke kamenolomu, která přesně v místech současné restaurace původně stávala. Vypracoval také návrh přebudování pietní síně ve stylu kaple. "Navrhuji přestavět restauraci na muzeum, kde by bylo do jisté míry zachováno také malé občerstvení a sociální zařízení, druhá budova by pak sloužila pouze jako pietní síň."
Dle Klimeše by pak postačovalo také vykácení několika stromů v ose ke kříži na vrchu Zárubka, aby byl při pohledu z pietní síně kříž, kde se kladou věnce, vidět.
Dalším daleko odvážnějším návrhem je kompletní zboření objektu restaurace. "Pokud dnes chceme pokračovat dále, musíme objekty restaurace a pietní síně s muzeem buďto zbořit anebo totálně přestavět," míní Klimeš.
Namísto pietní kaple by zde dle něj bylo jen jakési plató pro kladení věnců s obeliskem se seznamem popravených obyvatel Ležáků. V rozích prostranství by pak byly laserové paprsky, které by svítily kolmo k nebi, jako jakýsi odkaz na oheň.
Před několika lety se zásluhou tehdejšího poslance Parlamentu České republiky Miloslava Kučery podařilo ze státního rozpočtu získat 3,5 miliónů korun, za které se provedla rekonstrukce kamenických prvků hrobodomů a obnova nápisů na nich. "Tyto hrobodomy jsou pravděpodobně nejzdařilejším výtvarným prvkem z dílny doc. Žáka," konstatoval Klimeš. Za tyto peníze se podařila také provést rekonstrukce trasy náhonu k mlýnu v původní trase. "Docent Žák totiž v padesátých letech koryto pozměnil do té podoby, že nemělo spád. Důvodem byla skutečnost, že se snažil nalézt rovné prostranství pro konání pietních shro-máždění, proto pozměnil tok koryta. My jsme nyní koryto vrátili do původní podoby," vysvětlil Klimeš. Zajímavým architektonickým prvkem pietního území jsou tzv. vykřičníky. Jedná se o vertikální žulové útvary s nápisem "Ležáky 24.6.1942". Tyto vykřičníky v krajině, jejichž autorem byl v padesátých letech doc. L. Žák, vymezují také začátek a konec obce s tímto výjimečným osudem. Jsou to žulové obelisky, které v krajině působí velmi emotivně. Navíc žulové útvary mají spojitost s kamenickým povoláním většiny obyvatel Ležáků. Jak však konstatoval Klimeš, je tento útvar v současné době bohužel díky vysoké trávě výškově poněkud utopen, protože není patrná jeho zeštíhlená soklová část.
Ležáky před několika lety dostaly nový mobiliář, nová grafika, která má propagovat toto pietní území, je od hradeckého grafika Josefa Pázlera.
Klimeš navrhuje nově řešit také celé shromaždiště. Namísto velkých slavností s pódiem a kulturním vystoupením by pro pietní území byla dle Klimeše daleko přijatelnější meditační shromáždění: "Je tu stará dobrá tradice pochodů Zámeček - Ležáky, které se konaly ve večerních hodinách 24. června. A jelikož je osud Ležáků je spojen s plamenem, měl jsem takovou myšlenku, podle které by v těžišti areálu byla obrovská mísa, ve které by v tento den každoročně hořel plamen."

GPS souřadnice: 49.83198N, 15.90048E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2007






Předchozí článek: Historie obce Ležáky
Následující článek: Miřetice - historie obce


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel ve SVRATOUCHU z roku 1783. Jeden z prvních evangelických kostelů u nás.

CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína

ORLICKOÚSTECKO: Novogotická kaple Panny Marie z konce 19. století v LANŠPERKU.

ORLICKOÚSTECKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v ŘETOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Fresky z 18. století na Loretánské kapli v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml