Sdružení přátel Pardubického kraje

Planetární stezka


16.01.2024 V okolí Proseče se nachází svým způsobem zajímavá naučná stezka. Jejím námětem je sluneční soustava a její planety. Jednotlivá zastavení naučné stezky jsou vlastně zmenšenou kopií těles sluneční soustavy v měřítku 1:1 miliardtině kterému odpovídají jak velikosti modelů těles, tak i jejich vzájemné vzdálenosti. Na necelých 8 km si tak lze blíže představit skutečnou velikost těles sluneční soustavy a velikost prostoru, který mezi planetami leží. Pro přiblížení skutečnosti, že sluneční soustava zdaleka není pouze skupinou osmi planet a jejich měsíců rotující kolem Slunce, je na stezce kromě nich umístěna i trojice modelů trpasličích planet Ceres, Pluto a Eris a s nimi související pásy asteroidů. Symbolicky je jako poslední zastávka na trase stezky umístěn model vesmírné sondy Voyager I, která putuje za hranice sluneční soustavy a je tak nejvzdálenějším lidským výtvorem.
Kromě zajímavých informací o blízkém i vzdálenějším okolí naší domovské planety poznáte také malebnou krajinu okolí Proseče, nebo můžete navštívit rozhlednu Terezku, kolem které stezka bezprostředně prochází. Nenáročnou trasu stezky je možné absolvovat pěšky i na kole.
Autory stezky byli v roce 2006 žáci základní školy, autorem vesmírných těles je MgA. Marek Rejent, autory nové stezky z roku 2017 jsou Bc. Ondřej Klofát a Ing. Jan Macháček.

Stezka začíná u Městské knihovny v Proseči modelem Slunce. Zde se návštěvníci dozvědí, že Slunce je středem naší sluneční soustavy. Se svým stářím 4,6 miliardy let se nachází přibližně v polovině svého životního cyklu. Systém našeho slunce je jedním z miliardy hvězdných soustav, které se nacházejí v naší galaxii.
Další zastavení stezky nedaleko budovy základní školy připomínají planety nejblíže Slunci tedy Merkur, Venuše. Země a Mars. Z informační tabule věnované planetě Merkur se čtenáři dozvědí, že planeta má nejkratší cyklus oběhu kolem Slunce, který je pouze 58 dní. Naproti tomu v případě Venuše trvá oběh planety kolem Slunce 225 pozemních dní. Na tabuli věnované planetě Mars se návštěvníci dozví, že na planetě je nejvyšší hora sluneční soustavy, která je vysoká 25 km. Jedna informační tabule je věnována také pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Největší z nich je Ceres, která je výrazně menší, než náš Měsíc. Největší planetou sluneční soustavy je Jupiter. Svým složením z helia a vodíku se podobá hvězdám. Saturn je unikátní zásluhou svých prstenců. Uran se svým složením podobá Neptunu. Jedná se o planetu s nechladnější atmosférou, kde teplota klesá k -224 °C. Neptun je dnes považován za nejvzdálenější planetu sluneční soustavy, kdy je její vzdálenost od Slunce 4,5 mld km.
V pořadí dvanácté zastavení planetární stezky se věnuje Plutu, které bylo do roku 2006 devátou planetou sluneční soustavy. Nyní je zařazeno do skupiny tzv. trpasličích planet. Na dalších zastaveních se pak návštěvníci dozvědí, co to je Eris a Kuiperův pás a také více o kosmických sondách, misi Voyager, Pioneer nebo New Horizons.
Délka Planetární naučné stezky je téměř 8 km a je vhodná pro návštěvu např. rodin s dětmi, které se tak dozvědí mnohé zajímavosti o sluneční soustavě.

GPS souřadnice: 49.8056783N, 16.1145275E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2023








Předchozí článek: Park generála Svaroně a kpt. Sošky
Následující článek: Zapomenutá místa Vysokého Pole


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Máří Magdaleny ve VČELÁKOVĚ, postavený v letech 1844 až 1848 na místě starší stavby.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: kostel v obci PÍSEČNÁ.

SVITAVSKO: Sousoší Kalvárie na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Dřevěná zvonice nedaleko CHOLTICKÉHO zámku.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml