Sdružení přátel Pardubického kraje

Podívejte se na potrubí, za chvíli už nebude

Foto: Ludvík Plašil

08. 07. 2010 U vodní přehrady Seč se nachází technická rarita - potrubní přivaděč na vodní elektrárnu o průměru 2 m a celkové délce 1280 m (z toho 854,3 m připadá na unikátní dřevěné potrubí, které se skládá z dýh 8 cm silných, stažených ocelovými prutovými obručemi).
Bohužel, zub času zapracoval a potrubí je v havarijním stavu. Jeho majitel byl nucen přistoupit k rekonstrukci. V dohledné době se stane dřevěné potrubí minulostí a nahradí jej ocelové. Od prvopočátku sleduje celý vývoj chrudimský místostarosta Roman Málek a zástupci Občanského sdružení Altus, kteří řešili problematiku dokonce s Ministerstvem kultury.

"Jednal jsem jak s majiteli tohoto zařízení, tak dnes i s Ministerstvem kultury. Stav je opravdu havarijní. Musel jsem se, bohužel, ztotožnit s názory odborníků, kterým se tento přivaděč líbí, ale existuje řada objektivních důvodů, proč k takto radikální změně musí dojít," přikyvuje Málek s tím, že pouze dodává: "Doporučuji všem, ať si udělají v nejbližší době výlet a na ojedinělý technický skvost se podívají."
Pár zajímavostí o potrubí a ze zjišťovacího stavu:
a) přesto, že se v mnoha materiálech uvádí, že se jedná o technickou památku, nebylo potrubí nikdy za památku prohlášeno
b) potrubí bylo vybudováno v letech 1941 - 1943, ale v 80. letech byla provedena poměrně zásadní rekonstrukce, takže již není "příliš" historické
c) Ministerstvo kultury České republiky by muselo vzít stavbu jako muzejní exponát, v tom případě by se musela vyrábět replika - a ta by zřejmě ztratila svoji funkčnost
d) podle šetření MKČR nebyla důvodem vzniku dřevěného potrubí v období 2. světové války skutečnost, že okolní krajina "tolik pracuje" a podloží se hýbe, nýbrž že říšská správa nedovolila použít ocel (byla potřeba pro zbraně).
e) majitel potrubí se snažil a dlouhodobě jednal s řadou firem o rekonstrukci. Bohužel, nenašel žádnou, která by byla ochotna akci uskutečnit a převzít záruku nad stavbou (alespoň 5 až 10 let)

GPS souřadnice: 49.83646N, 15.65479E

Autor: Roman Málek
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2010






Předchozí článek: První cukrovar v Hrochově Týnci
Následující článek: Chrudim má rekreační lesy s rozhlednou, lanovým parkem a tělocvičnou


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Máří Magdaleny ve VČELÁKOVĚ, postavený v letech 1844 až 1848 na místě starší stavby.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Vavřince ve VYSOKÉM MÝTĚ založený na skolnku 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v ŘETOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Zadní vstup na zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ

SVITAVSKO: Stará radnice ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Rozhledna Barborka na okraji obce CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml