Sdružení přátel Pardubického kraje

Požár Wertheimerova lihovaru v roce 1930

Archiv autora

12.03.2012 Od roku 1867 patřil pardubický lihovar založený Ignácem Wertheimerem původně jako výrobna lihovin studenou cestou k výrazným „průmyslovým dominantám“ města.
V roce 1882 se podnik rozrostl o octárnu a fi rma nesla ofi ciálně dlouhý název První pardubická rafi nerie lihu, továrna na likéry a octovou tresť Ignác Wertheimer.1) Na počátku 20. století byla jakost pardubického lihu už všeobecně známa a uznávána jako prvotřídní. Líh byl až do první světové války exportován do Švýcarska.2) Během první světové války zápasila fi rma se zásobovacími obtížemi, přesto fi rma přežila bez větších hospodářských otřesů. Největší hospodářský otřes měl přijít se světovou hospodářskou krizí. Ve stejný rok, kdy ofi ciálně začala (1929), byla do pardubického závodu převedena z Modřan výroba značkových likérů Hobé akc. spol.3) Nikdo tehdy netušil, že Wertheimerův lihovar čeká mnohem těžší zkouška než nedostatečný odbyt zboží a zásobovací obtíže, spojené se snižováním počtu zaměstnanců.
V pátek 27. 6. 1930 ve 15.30 hod. udeřila na Pardubice prudká bouře spojená s průtrží mračen. Obyvatelé Pardubicka měli dosud v živé paměti katastrofální vichřici ze 4. 7. (čtvrtek) 1929, která zaútočila na město mezi sedmou a osmou hodinou večerní.4) Nikdo netušil, že jednou z obětí bouře se stane právě Wertheimerův lihovar. Příčinou požáru byl úder blesku do rafi nační síně, chráněné paradoxně několika bleskosvody. Rafi nační sině byly plné lihu. Neví se, zda se jednalo o přímý zásah blesku nebo o indukovanou jiskru blesku.5) Požár byl hlášen ve 15. 45 hod.6) Blesky vyřadily telefon, přesto dorazily první hasičské sbory na místo během několika málo minut. Krátce poté dorazilo i vojsko z jezdeckého učiliště a železniční pluk.

Krátce po zásahu blesku následovala série výbuchů, kdy se vznítil líh v dalších rafi načních nádržích. Hrozilo, že se vznítí a vybuchnou vagónové cisterny, které odstraňoval od hořících objektů železniční pluk. S vodou na hašení vypomohl nedaleký cukrovar. Přijeli hasiči i z nedaleké Petrolky a taktéž z Karantény a Jesničánek. Telefonicky byly přivolány hasičské sbory z Heřmanova Městce, Přelouče a Chrudimi. V 17 hodin, kdy požár zuřil nejvíce, bylo na místě 18 sborů se 160 muži, několik set vojínů pardubické posádky a četnictvo. Hrozilo, že požár zachvátí skladiště denaturovaného lihu a obrovské nádrže s melasou. Z nádrží, které roztrhaly výbuchy, vytékal volně líh, který vzápětí hořel vysokým jasným plamenem. Po páté hodině se požár rozšířil do dalších nádrží a zachvátil většinu továrny. V noci ozařoval obrovský požár strašidelně široké okolí. Až po jedenácté hodině noční se podařilo požár zlikvidovat úplně. Obsah mnoha nádrží dohořel, pouze dvě velké nádrže, obsahující 3 000 hl čistého lihu, ohrožovaly sousední octárnu, továrnu na likéry a výrobnu kolínské vody. Požár se však rozpoutal znovu dvěma ohromnými výbuchy po jedné hodině noční. Teprve za další hodinu dostali hasiči oheň pod úplnou kontrolu a požár byl v ranních hodinách uhašen docela. Na požářišti zůstaly jen hasičské sbory z Pardubic a nejbližšího okolí. Po třetí hodině ranní se dostavila pohotovost pr a ž ského sboru, která zabezpeči - la požářiště před znovuvzplanutím. Záchranné práce trvaly po celou sobotu. Nádrže naplněné lihem byly po celou dobu chlazeny vodou, aby se zabránilo případné explozi. Večer v sobotu se začal líh přečerpávat z nádrží do speciálních cisteren. Tehdy se na veřejnosti objevily fámy, že poškozený líh byl vypuštěn do Labe jakýmisi tajnými podzemními kanály! Záchranné práce probíhaly i po celou neděli a v pondělí odpoledne byla odvolána poslední hasičská hlídka. Škoda, kterou požár způsobil, se odhadovala na 15–18 milionů korun. Wertheimerův lihovar byl pojištěn u Pojišťovny kvasného průmyslu a u Riunione Adriatica. Požárem byla netknuta továrna na výrobu likérů a rovněž octárna. Požár na lihovaru se přiřadil k největším ohnivým katastrofám v novodobé historii města. Neštěstím bylo, že všechny lihové nádrže (celkem 46) o obsahu 8 500 hl byly spojeny širokým kanálem, kterým se oheň rozšířil velmi rychle po celém továrním objektu. Hrozilo, že „ohnivý kohout“ přeskočí na sousední petrolku fi rmy D. Fanta, v níž bylo v tu chvíli přes 1 000 vagónů petroleje. Těžko si představit, jaká hrůza by následovala, kdyby došlo k jejich vznícení! Celkem požár strávil 5 500 hl lihu. Žár rozžhavil silné stěny nádrží. Výbuchy jednotlivých cisteren následovaly za sebou v efektu domina. Zachráněno bylo celkem 3 000 hl lihu. Na dani shořelo celkem 27 milionů Kč. Shořelý líh byl majetkem Společenstva pro zpeněžení lihu. Obrovská škoda byla kryta pojištěním u Assicurazioni Generali.
Požár lihovaru znovu rozpoutal diskusi o problematice lidských obydlí, nalézajících se v těsné blízkosti lihovaru. Požár Wertheimerova lihovaru v roce 1930 Od roku 1867 patřil pardubický lihovar založený Ignácem Wertheimerem původně jako výrobna lihovin studenou cestou k výrazným „průmyslovým dominantám“ města.

1) Zakladatel fi rmy zemřel v roce 1899 ve věku pouhých 57 let a podnik přešel do vlastnictví vdovy a dvou synů. Podrobněji Borovec, Petr: Wertheimerova továrna a její fi remní značka, In: ZKPP, XXXI. roč., 1996, č. 5–6, s. 137–140, též Borovec, Petr: A B–Zet Pardubicka, Hospodářský rozvoj, sešit č. 12, Stručná historie živností, obchodu a průmyslu v Pardubicích, 2000, s. 15–16.
2) Tento líh nesl obchodní označení Schweizer Feinsprint, tamtéž, s. 137.
3) Celým názvem Grand Distillerie Francaise Damase Hobé Cie S. A., tamtéž. s. 137.
4) Podrobněji o větrné smršti Borovec, Petr: Větrná smršť na Pardubicku v roce 1929 v kronikách, In: ZKPP, XXXV. roč., 2000, č. 3–4, s. 104–107.
5) Zajímavě o blescích a indukovaných jiskrách Hlaváč, Albert: Bojíte se blesku, Alfa 1986.
6) Základní fakta o požáru byla získána z Východu, roč.

GPS souřadnice: 50.0339817N, 15.7522322E

Autor: PhDr. Petr Borovec
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2011


Archiv autora
Archiv autora






Předchozí článek: Předlouč slaví 750 let města
Následující článek: Zámecký pivovar ze Zdechovicích


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2020 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Podorlická údolí Husí krky
55 let Klubu přátel Pardubicka
Pardubice za Marie terezie
První Pardubický kraj



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Novogotická kaple Panny Marie z konce 19. století v LANŠPERKU.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jiří v DOLNÍ ČERMNÉ

ORLICKOÚSTECKO: Radnice v ŽAMBERKU.

SVITAVSKO: Sousoší Kalvárie na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Část městského opevnění a kostel sv. Jakuba v POLIČCE.

PARDUBICKO: Dominantou náměstí v LÁZNÍCH BOHDANEČ je původně renesanční radnice s podloubím a kostel sv. Máří Magdaleny.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml