Sdružení přátel Pardubického kraje

Příroda Pardubického kraje


07. 08. 2005 Pardubický kraj sice patří k průmyslově nejvyvinutějším i s intenzivním zemědělstvím. Přesto má mnoho přírodních krás a zachovaných přírodních hodnot. To lze nalézt nejen hornatých částech kraje, ale i v nížině při Labi a Loučné. Nejrozsáhlejší chráněnou oblastí je Chráněná krajinná oblast Železné hory, lemující jihozápadní okraj kraje. V chráněné oblasti jsou 23 maloplošné rezervace.
Na opačné straně v severovýchodním výběžku je národní přírodní rezervace Králický Sněžník, se stejnojmennou nejvyšší horou Pardubického kraje. Se 1423 m je druhou nejvyšší horou celých Čech. Leží na hranicích s Polskem a Olomouckým krajem. Vody z jeho svahů stékají do tří moří Severního, Baltického a Černého. Je proto nazýván "střechou Evropy. V rezervaci jsou chráněny původní lesní porosty, vrchovištní rašeliniště, v nejvyšších polohách subalpinská společenstva, vedle toho též zajímavé geomorfologické útvary. V sousedství je značně rozsáhlý přírodní park Suchý vrch-Buková hora. Velmi cenné a zajímavé jsou protáhlé úseky přírodního parku Orlice, údolí Divoké i Tiché Orlice. Právě přírodní park podlé Tiché Orlice se táhne, s několika přerušeními od Vladkova na polských hranicích až k Nové Vsi na hranici Královehradeckého kraje. Přírodní park podél Divoké Orlice tvoří dva úseky: jeden kolem Pastvinské přehrady a druhý od Žamberka po Litice na hranici kraje. Park Orlice chrání jak živou tak mrtvou přírodu, vlastní převážně přírodní tok obou řek a jejich úzká údolí. V parku jsou četné přísněji chráněné přírodní rezervace. Z nich k nejzajímavějším patří příkrá opuková stráň Peliny nad pravým břehem Tiché Orlice u Chocně.

Východní část kraje zaujímá Svitavsko, rozkládající se z největší části na Svitavské pahorkatině, jeho východ tvoří Moravskotřebovká Pahorkatina. Z jihu sem zasahuje hornosvratecká vrchovina. Na nejzažším jihovýchodě se nachází Malá Haná, jejímž centrem je Jevíčko. Touto členitou krajinou probíhá hlavní evropské rozvodí Labe-Dunaj. Na západ k Labi teče Loučná, tvořící říční osu východní části kraje. Na jih k Dunaji směřuje Svitava. K nejzajímavějším přírodním útvarům Svitavska patří dlouhý zalesněný Hřebčovský hřbet strmě spadající na východ do Moravskotřebovské kotliny s výškovým rozdílem až 250 metrů. Nejvyšším vrcholem hřbetu je Roh (660 m). U Nové Vsi v severní část hřbetu je přírodní rezervace Červen-Pod Skálová hora s největším porostem tisů v ČR známým jako Mladějovské tisy. V Hřebečovské hřbetu se těžily různé horniny zejména břidlice. Pozůstatkem této činnosti je technická památka Mladějovská úzkorozchodná železnice. Západně od Litomyšle leží malá, ale velmi známá rezervace, současně národní památka, Nedošínský háj. Jih kraje zaujímá Chrudimsko, jehož velkou část pokrývá CHKO Železné hory. Z jihu až ke Hlinsku zasahuje CHKO Žďárské vrchy. Zde pramení Chrudimka prodírající se Železnými horami nejprve na severozápad, kde bylo vytvořeno přehradní jezero Seče. Zde se kolem Ohebu obrací na severovýchod a vytváří menší jezera nad Křižanovickou přehradou, pod ní protéká romantickým údolím Krkaňky a Strádovským peklem. U Práčova s vyrovnávací nádrží, opouští chráněnou krajinnou oblast a obrací se opět na severozápad, aby se v Chrudimi, znovu obrátila kolem ostrohu, na němž město stojí, na východ a pak již klidným nížinným tokem k severozápadu směřuje ke svému ústí do Labe v Pardubicích. Nížinné Pardubicko v západní části kraje je součástí širší Pardubické kotliny. Jeho rovina tvoří, vzdor intenzivnímu velkoplošnému zemědělství, zajímavou i přírodně hodnotnou polabskou krajinu - Polabiny. Hlavním tokem je Labe, které se kolem znělcové Kunětické hory obrací na západ, aby u Kojic opustilo kraj v jeho nejnižším místě 202 m nad mořem. V tak zvané Bohdanečské bráně bylo v minulosti mnoho rybníků. Většina z jich zanikla, byl přeměněna v ornou půdu i průmyslový areál. Dnes největší Bohdanečský rybník ještě s malým rybníkem Matkou byl vyhlášen Národní přírodní rezervací, která s okolními rákosinami, lukami a lesy má rozlohu 250 ha. Je rezervací především ornitologickou, ale je zde chráněno i mnoho vzácných rostlin.
K civilizačním i přírodním památkám patří Kladrubský hřebčín. Jeho okolí je ukázkovou polabskou parkovou krajinou, s pastvinami Kladrubských běloušů, kteří jsou prohlášení Národní kulturní památkou.

Autor: Iva Hájková
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2004




Předchozí článek: Železné hory na Pardubicku
Následující článek: Chvaletice


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v obci KROUNA od architekta Fr. Schmoranze.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na ANDRLOVĚ CHLUMU u Ústí nad Orlicí.

ORLICKOÚSTECKO: ČESKOTŘEBOVSKÉ náměstí s morovým sloupem z roku 1706.

ORLICKOÚSTECKO: Radnice v ŽAMBERKU.

SVITAVSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěný po požáru roku 1726 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Část městského opevnění a kostel sv. Jakuba v POLIČCE.

PARDUBICKO: Dominantou náměstí v LÁZNÍCH BOHDANEČ je původně renesanční radnice s podloubím a kostel sv. Máří Magdaleny.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml