Sdružení přátel Pardubického kraje

Prstence vody na továrních komínech


14.10.2022 Nenápadně a bez piety byl před rokem zbourán pardubický komín v areálu nemocnice, který byl zároveň vodojemem. V první třetině minulého století byly tyto unikátní komíny s obřím prstencem vodní nádrže dost častým zjevem. Bývaly jich stovky. Před sedmi lety jich byla v Česku jen dvacítka, přestože žádný z nich už nesloužil původnímu účelu. Vtip byl v tom, že vodojem se, v uvozovkách, přiživil na komínu. Nepotřeboval vlastní náročnou konstrukci a v dostatečné výšce zajišťoval potřebný tlak ve vodovodním potrubí. Navíc fungující komín v zimě ohříval vodu ve vodojemu i potrubí, které k němu z vodovodního řadu vedlo, a snižoval tak riziko zamrznutí.

K zemi padl nenápadně komín s vodojemem, který vévodil siluetě města Pardubic nad Vinicí. Stál na místě přes 90 let. Smutného konce unikátní technické památky si nepovšiml skoro nikdo, zaznamenal jej, byť s malým zpožděním, jen Zpravodaj městského obvodu.
„Voda pocházející z městské vodovodní sítě se čerpala do nádrže na komíně a následně se rozváděla po nemocničním areálu. Byl postaven fi rmou Ing. Josefa Jaroslava Hukala a projekt pocházel z pera ing. Bohumila Belady z Prahy. Zděný konstrukčně netradiční komín, který musel ustoupit nové výstavbě, měřil původně asi 38 metrů a nesl železobetonovou kruhovou nádrž o obsahu 30 m3. Pata komína byla obezděna kruhovým podstavcem. Z něj stoupal dřík a tři po obvodu pravidelně umístěné čtvercové duté pilíře vyzděné ze speciálních tvarovek, které sloužily jako šachtice. V každé šachtici bylo uloženo jedno litinové potrubí vedoucí do nádrže. Z bezpečnostních důvodů byla v 90. letech horní část zbourána a později došlo k osazení konstrukcí s telekomunikační technikou,“ vyhledal si technické podklady autor článku.
Komínové vodojemy byly poměrně časté na Chrudimsku, ale mnohem většího uplatnění se dočkaly v severní polovině východních Čech. Byly skoro všude tam, kde fungovaly textilky většinou německých nebo židovských vlastníků.
Pro nás je to tato technická památka spíš vzpomínkou a už vlastně není co zachraňovat. Podle informací autora těchto řádků se nikdo neobtěžoval zeptat se na názor památkářů, když se střílel komín v Pardubicích. V mnoha západoevropských zemích jsou komínové vodojemy využívány jako rozhledny nebo galerie, netradiční klubovny, nebo jsou prostě chráněny jako technický unikát, který má svou stránku v městském průvodci.

FOTOGRAFIE:
Příklady vodojemů na komínech z webových stránek evropských měst

Autor: Zdeněk Seiner
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2022




Předchozí článek: Toulovcovy Maštale
Následující článek: Pomníky otce tělocviku F.L.Jahna na východě Čech


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v DVAKAČOVICÍCH.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ a budovou staré radnice z první poloviny 15. století.

ORLICKOÚSTECKO: renesanční radnice uprostřed náměstí v LANŠKROUNĚ.

ORLICKOÚSTECKO: náměstí v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Barokní kostel sv. Jakuba s hranolovou věží v MĚSTEČKU TRNÁVKA

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml