Sdružení přátel Pardubického kraje

Průmyslová ochranná signistika v meziválečném pardubickém tisku


20. 05. 2008 Pojem průmyslová ochranná signistika lze zjednodušit na výraz ochranná známka. Zcela jistě byl svět ochranných známek, především ve svém grafickém provedení, v pardubickém tisku světem tak trochu výlučným. Nelze totiž zcela zaměňovat pojem firemní značka s pojmem ochranná známka. Obecně byla ochranná známka (používal se též starší pojem tovární známka ) firemní značkou, která měla svoji právní ochranu, byla tedy jakousi " povýšenou" firemní značkou.1
Aby firemní značka byla uznána za ochrannou známku, musela splňovat jisté požadavky, především zásadu tzv. výlučnosti, tedy nesměla být stejná ani snadno zaměnitelná s jiným grafickým vyobrazením (nověji logem) a musela být zanesena do příslušného registru Obchodní a živnostenské komory (OŽK), dříve Úřad pro patenty a vynálezy.2 Ochranná známka mohla vzniknout několika způsoby, většinou jako nové označení výrobku, které bylo chráněno, též jako původní firemní značka, kterou bylo třeba z nejrůznějších důvodů právně chránit.
Ochranné známky a jejich postupný vznik byl především reakcí na důslednější ochranářskou politiku, zejména již po známé krizi z roku 1873.3

Zajímavými prameny z oblasti průmyslové signistiky jsou tzv. Osvědčení o ochranné známce. Jednalo se ve většině případů o dvoulist, na kterém bylo kromě příslušného právního pojednání i zobrazení ochranné známky. Základním předpisem o ochranných známkách, ze kterého vycházely pak další mutace i z doby meziválečné4, byl známkový zákon č. 19/1890 (pozdější novely č. 108/1895 a č. 65/1913 ).
Zákon o ochranných známkách (vžilo se pojednání známkový zákon) vyšel krátce po světové válce (č.471/1919) a znamenal rozšíření platnosti rakouských zákonů o nových ochranných známkách na celém území ČSR, doplněn byl zákonem č. 261/1921.5
Ochranné známky byly chráněné na dobu deset let. Před uplynutím příslušné doby mohl majitel firmy požádat o prodloužení o dalších deset let. Nebylali známka včas obnovena, byla automaticky vymazána z rejstříku. 6
Nyní již k ochranným známkám v pardubickém meziválečném tisku. Předně lze říci, že jejich četnost byla mnohem menší, než četnost " obyčejných" firemních značek. Ochranné známky se v pardubickém tisku objevovaly nejen v souvislosti s reklamou na nové výrobky, ale též i s tzv. výstrahami, pomocí kterých firma reagovala na výskyt padělků na trhu (nebo jim chtěla včas předejít). Výstraha byla opakována (jako obyčejná reklama, chtěla-li mít odezvu, tedy úspěch) buď v obrazové nebo textové podobě. Kombinace první i druhé varianty měla zřejmě největší účinnost. Ochranná známka byla ve výstraze otištěna v mnohem větším měřítku než obvykle (aby si ji zákazník dobře zapamatoval) a doprovodný text (většinou též silně vytištěný) důrazně varoval před koupí padělků! Často se objevuje doprovodný text ochranné známky: JEDINĚ VÝROBKY S TÍMTO OZNAČENÍM JSOU TY PRAVÉ!
Dříve než popíšeme některé nejčastěji se vyskytující ochranné známky v pardubickém meziválečném tisku, ještě pár slov k ochranným známkám zahraničních firem, které hojně v regionálním tisku inzerovaly. Jejich ochranné známky se vyskytovaly na stránkách pardubického tisku vlastně častěji než ochranné známky domácích firem. Ty pronikly na stránky pardubického tisku už na konci 19. století. Po roce 1918 se však na stránkách regionálního tisku zabydlely mnohem častěji. Jako příklad uveďme například známou ochrannou známku firmy Singer na šicí stroje (Singer Co. Akciová společnost pro šicí stroje, Pardubice, Královská třída č. 422, Zelené předměstí). Klasické písmeno S, které obtáčelo sedící dívku u značkového šicího stroje, mělo v sobě český text : Původní Singrovy šicí stroje. Textový doprovod : Naše krámy poznají se vesměs dle tohoto znaku.7 Jedna z nejstarších ochranných známek v pardubickém tisku je Pain -Expeller, lék proti hostci (reumatismu). Počáteční písmeno P vytváří reminiscenci na gotické písmo. Text je doprovázen oválným rámečkem s kotvou.8
Další častou ochrannou známkou v pardubickém tisku byla Káva Hag, zrnková káva bez kofeinu, Bezkoffein, společnost pro obchod s kávou, Vídeň. Zde se na výrobku objevuje kromě klasické ochranné známky i jiný ochranný fenomén, tzv. ochranný pás. Jednalo se o proužek, v tomto případě v dolní části výrobku, který podobně jako ochranná známka sloužil k jasné identifikaci pravého výrobku.
Jinou, "notoricky známou" ochrannou známkou byla v pardubickém tisku "Englasine", laková emailová barva. Rytíř, držící prapor, v oválném rámečku, se zabydlel v pardubickém tisku rovněž již před válkou.
Určitě nejčastěji se objevující ochrannou známkou cizí provenience bylo logo firmy Maggi. Doprovodný text byl ve značně proměnných mutacích. Charakteristická lahvička byla povinným doplňkem textu. Např: Žádejte při nákupu výhradně Maggiho koření a dbejte bedlivě jména Maggi na žluto - červených nálepkách.9
V roce 1919 se objevila v regionálním tisku velmi zdařilá ochranná známka firmy Ladislava Kašpara, mydlářství a voskařství v Pardubicích, u Zelené brány. Ochrannou známku tvořila kresba Kašparova letadla. Lze předpokládat, že tento patriotický motiv (vždyť Pardubice jsou jednou z kolébek českého letectví ) nemohl zůstat čtenáři tisku nepovšimnut.10
V roce 1921 se poměrně často objevovala na stránkách periodického tisku ochranná známka firmy Hugo Fanta, výroba přípravku "Primus", Masarykova třída č. 400, Pardubice. Firma vyráběla především krémy na obuv (ve všech barvách), vaselinu na obuv, tekuté cididlo na kovy, obuvnické vosky, tekutý vosk na podešve, tekuté voskové barvy na kamaše a tzv. apretury na kůže všech barev. Ochrannou známku tvořily tři smrky ve dvojitém kruhu, nad kruhem byl nápis Ochranná známka, pod kruhem Marque deposée. 11
Poměrně často se na ochranných známkách objevovala nejrůznější zvířata. Pardubická firma Josef Salavec, pánské a dámské velocipédy, použila jako ochrannou známku motiv sedícího psa před gramofonem (firma prodávala i moderní gramofony). Nad nápisem Ochranná známka je dodatek Hlas svého pána. Firma sídlila v Labské ulici. V inzerci byla zajímavá věta : Pánské a dámské velocipédy všech značek a barev s 3letou zárukou zdarma úplně ne, ale za ceny značně snížené má na skladě Josef Salavec.12
Jednoznačně nejčastěji objevovanou ochrannou známkou na stránkách pardubického tisku (a nejen v době meziválečné) byl proslulý kávový mlýnek akciové společnosti Franckovka, továrny na výrobu kávových náhražek (Jindřich Franck a synové).13 Kávový mlýnek se objevoval pravidelně v inzertní části všech známých pardubických periodik. Byl též neodmyslitelnou součástí firemní korespondence. Časté bylo též zveřejňování již zmiňovaných výstrah. Firma používala i jiné ochranné známky , např. lva, nesoucího na svém těle šálek kávy, dále obrázek čajové konvice či chlapce, vedoucího vzpínajícího se koně, v blízkosti byl šálek kávy se lžící.
S ochrannými známkami z doby meziválečné se pochopitelně nesetkáváme jen v periodickém tisku (i když zde je jejich výskyt z pochopitelných důvodů nejčastější). Lze se s nimi setkat i na zachovaných výrobcích firem (hmotné prameny ), na etiketách, obalech, reklamních pohlednicích apod. Objevují se v inzertních částech nejrůznějších propagačních materiálů, jako např. ochranná známka firmy Antonín Karásek, speciální výrobce dětských, chlapeckých a dívčích obleků v podobě postavy chlapce a dívky v dobových oblečcích, nesoucí zeměkouli s geografickým vyobrazením Prahy, nad zeměkoulí nápis ochranná známka 14 nebo firma A. Plesche, výrobce kávy, sídlící na Zeleném předměstí č. 67, která jako ochrannou známku použila motiv královské koruny (snad jako důkaz nejvyšší kvality svého zboží). Podobných případů bychom mohli uvést více, ovšem to by bylo nad rámec zvoleného tématu článku.15

Firemní značky a ochranné známky spadají do jim nadřazenému pojmu průmyslová signistika. Někdy se celkem nesprávně mluví o průmyslové heraldice (nemůžeme všechny firemní značky a ochranné známky zařadit do tohoto pojmu), někdy též velmi nepřesně o průmyslové emblematice.
2 O obchodních a živnostenských komorách, především o marném "boji" Pardubic o to, stát se jedním ze sídel OŽK psal Grulich, Petr: Obchodní a živnostenská komora v Pardubicích ( 1875 - 1914 ). In: Zprávy Klubu přátel Pardubicka, 1999, č. 9-10.
3Krize v 70. letech 19. století, jejíž kořeny byly v předcházející krizi finanční, pohřbila nadobro představy o tom, že každé podnikání je výnosné a musí tedy vést nutně k prosperitě. Zásadu tzv. volné soutěže přestal uznávat a podporovat i stát, který zároveň opustil i svoji zásadu nevměšování se do hospodářských oblastí. Tyto okolnosti měly za následek změnu v celní politice , kde namísto svobody zahraničně obchodních vztahů nastoupila celní ochrana domácí výroby. Jedním z prostředků této ochrany se staly právě ochranné známky (národní i mezinárodní ).
4 O správném požívání ochranných známek Kovařík, Jaroslav : Příruční slovník politický a hospodářský, I. díl, str. 402.
5Asi nejdůležitější z meziválečných známkových zákonů byla známková úmluva z roku 1933, Haag, č. 22/1933. ČSR přistoupila i k tzv. madridské dohodě z roku 1891 o mezinárodních zápisech továrních a obchodních známek, po haagské revizi vyhlášena jako zákon č.24/1933.
V souvislosti s tím byly doplněny zákonem č. 27/1933 i dosavadní předpisy o ochraně známek. Pochopitelně mimořádné poměry na podzim roku 1938 si vyžádaly vydání vládního zařízení, zákon č. 343/1938 o mimořádných opatřeních v oboru ochranných známek.
6 Madridská dohoda o mezinárodním zápise ochranných známek umožnila zajištění známek řádně zapsaných v jednom smluvním státu u Mezinárodního úřadu ochranných známek v Bernu ve všech smluvních státech. Známka byla chráněna po dobu dvaceti let.
7 Výše popsaná ochranná známka se objevuje ovšem již v předválečném pardubickém tisku, například v Osvětě lidu z roku 1910. Častá je ale i v meziválečném tisku.
8 Pernštýn, 26.2. 1881, roč. II., č. 9, str. 74.
9 Východočeský republikán, 27.8. 1926, č. 35, roč. VIII., str. 3.
10 Východ ( List Československé národní demokracie pro východní Čechy), 25.10. 1919, roč. II., č. 78
11 Východ, 3.12. 1921, roč.III., č.49, str.6.
12 Východočeský republikán, 26.7. 1929, roč. XI., č. 30, str. 5. O firmě Josef Salavec více : Borovec, Petr : "Zapomenutá firma Josef Salavec, prodej a opravy velocipédů. In: Zprávy Klub přátel Pardubicka, roč. 2005/XL, č. 11 - 12, str. 355 - 356.
13 Firma, založená židovským podnikatelem Johanem Heinrichem Franckem roku 188O, se proslavila prodejem výrobků s názvy Franckovka, Enrilo, Rosilka a Perola. Po první světové válce se firma vypracovala na největší naší firmu na výrobu kávovin, filiální závody vznikly postupně v Chomutově a v Košicích. Více o firmě : Borovec, Petr a kol.: Historie a současnost podnikání na Pardubicku, Městské knihy Žehušice s.r.o., 2007, str. 69 - 72. O firmě Franckovka též : Borovec, Petr : Zprávy Klubu přátel Pardubicka, roč. 2007/ XXXII., č. 11-12, str. 304 - 307.
14 Almanach Pardubice, adresář roku 1930.
15 Kulturní zpravodaj, Pardubice, 11.10. 1937.

Autor: PhDr. Petr Borovec
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2008






Předchozí článek: Obec Bylany u Chrudimi a 1. světová válka
Následující článek: Erotika v pardubickém meziválečném tisku


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Rane gotický kostel sv. Mikuláše v PROSEČI z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Typické domky ve vesničce LANŠPERK nacházející se pod stejnojmenným hradem.

ORLICKOÚSTECKO: Socha slona je symbolem KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Františka Serafínského v CHOCNI.

SVITAVSKO: Vrch Kalvárie je známým poutním místem nad JAROMĚŘICEMI.

SVITAVSKO: Sochy světců před kosetelem sv. Jiří v KUNČINĚ.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml