Sdružení přátel Pardubického kraje

Restaurování morového sloupu finišuje


16.07.2018 Celková obnova Mariánského morového sloupu na náměstí v Poličce začala po důkladných přípravách v roce 2015 a náklady od tohoto roku činily 5,5 mil. Kč včetně DPH, z toho téměř 90 % prostředků obdrželo město formou dotací z Ministerstva kultury ČR z Programu regenerace MPR a MPZ. Letošního roku bude proinvestováno 750 tis. Kč. „Na nutnost opravy upozornil vlastně sám sloup, když z něho v roce 2011 odpadla část sochy sv. Víta a poškodila se. Město pak ve spolupráci s výkonnými a odbornými složkami památkové péče začalo vyvíjet aktivity k záchraně tohoto významného barokního díla. Psal se rok 2012, kdy celá akce odstartovala rozsáhlým restaurátorským průzkumem, jehož cílem bylo určení konkrétních poškození a sestavení návrhu oprav včetně doporučení vhodných postupů, materiálů a technologií.

Stav mnoha částí sloupu a zejména jeho sochařské výzdoby byl v tu dobu již havarijní a vážně hrozilo bezprostřední nebezpečí jeho poškození příp. pád nejvíce poškozených prvků. Navíc bylo po průzkumu zřejmé, že část sochařské výzdoby je kvůli pokročilé fázi degradace nutné demontovat, uložit na vhodném místě s odpovídající klimatickými podmínkami a originály na původním místě nahradit kamennými kopiemi. Nejprve bylo nutné ve výběrovém řízení vybrat restaurátorskou firmu a zajistit financování této obnovy. Než mohl být rozsáhlý projekt realizován, proběhlo v letech 2013 a 2014 alespoň zajištění nejvíce poškozených částí a odstranění havarijního stavu, které mimo jiné spočívalo v šetrném sejmutí nejvíce ohrožených prvků včetně čtyř velkých světeckých soch,“ shrnuje Ing. Mastná, vedoucí odboru OÚPR a ŽP. „Všechny přípravy vyvrcholily v roce 2015, kdy byly zahájeny práce na kompletní obnově Mariánského sloupu. Práce probíhaly podle sestaveného harmonogramu v navazujících etapách od vrcholové sochy Panny Marie, přes bohatě členěné tělo sloupu až po stupňovité pódium s balustrádami. Během prací byly snímány dožilé a jinak nevhodné tmely a pačoky z minulých oprav, silně degradovaná hmota kamene byla opakovaně zpevňována speciálními prostředky, které v ní prakticky vytvářejí nové pojivo, trhliny byly hloubkově injektovány, prasklá místa lepena k sobě, byly nahrazovány korodované čepy a další armatury, povrch byl opakovaně čištěn za použití mechanických i chemických prostředků, poškozené partie byly postupně doplňovány v umělém kameni na nové armatury, byly prováděny plastické a barevné retuše povrchu a na nejvíce exponovaných místech byl aplikován hydrofobizační prostředek kvůli omezení vnikání srážkové vlhkosti do hmoty památky atd. Již od začátku oprav v roce 2015 zároveň probíhaly práce na vytváření nových kamenných náhrad sejmutých prvků, a především čtyř lehce nadživotních postav světců sv. Václava, sv. Víta, sv. Karla Boromejského a sv. Šebestiána. Vedeni záměrem vytvořit kvalitní a zároveň trvanlivou náhradu kamenného barokního originálu, rozhodli jsme se pro sekanou kamennou kopii provedenou klasickou technikou tzv. tečkováním. Jde o metodu, při které jsou z originálu přenášeny jednotlivé prostorové body do nového kamenného bloku a tak je následně postupně rekonstruován celý povrch sochy. Z principu jde o práci náročnou na čas, um i trpělivost provádějícího kamenosochaře a zdaleka nejde jen o mechanickou práci, jak by se na první pohled mohlo zdát. U každé světecké sochy je přeneseno cca celkem na 3000 takových bodů a práce na soše od přípravy kamenného bloku až po dokončení kopie zabere zhruba stejný počet hodin! Aby bylo možné sochy i drobnější prvky včas dokončit, pracuje se na nich ve čtyřech sochařských a restaurátorských ateliérech zároveň, a to i v zimních měsících, a tyto práce provádí nejméně 6 kameníků – sochařů,“ doplňuje Mgr. BcA. Petr Gláser, vedoucí restaurátor. V roce 2017 se restaurátoři s opravami dostali až ke zmiňovanému stupňovitému pódiu. Hlavním úkolem letošní pracovní sezóny je dokončení všech plánovaných prací a předání opraveného Mariánského sloupu zpět městu. Do té doby je potřeba doladit několik detailů na místě, zejména provést a revidovat plastické a barevné retuše sloupu tak, aby bylo dílo představené opět v harmonickém celku. Kvůli osazování nových kamenných kopií a restaurování zůstalo na místě ještě pomocné lešení. Některé závěrečné práce a revize budou probíhat za použití pracovních plošin. Pokud vše půjde podle plánu jako dosud, budou na konci prázdnin dokončeny a osazeny i zbývající kamenné kopie a obnova sloupu v Poličce tak bude moci být dokončena. „Vážení občané a návštěvníci Poličky, jak vidíte, nemusíte se obávat, že by práce na morovém sloupu neprobíhaly, naopak, práce jsou stále v plném proudu, pouze se jejich těžiště přesunulo více do dílen a ateliérů, aby vše bylo dokončeno do příchodu podzimu,“ uzavírá Ing. Mastná.

GPS souřadnice: 49.7145942N, 16.2658622E

Autor: Naděžda Šauerová, tisková mluvčí města Polička
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2018








Předchozí článek: Svitavskou pahorkatinou kolem Památníku včelích matek k jednomu z pramenů Svitavy
Následující článek: Zdeněk Schmoranz (1896-1942) – žurnalista a odbojář


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2018 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Panské historické hranicní kameny na Svitavsku a Ústeckoorlicku
Židovský hrbitov a synagoga v Luži
Svitavskou pahorkatinou kolem památníku Vcelích matek
Chvaletická pahorkatina




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: ČESKOTŘEBOVSKÉ náměstí s morovým sloupem z roku 1706.

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Sousoší Kalvárie na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: kostel Rozeslání sv. Apoštolů v LITOMYŠLI je nejstarším dochovaným sakrálním prostorem v Litomyšli

PARDUBICKO: Symbolem PARDUBIC je Zelená brána z roku 1507 s věží vysokou 60 metrů-




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml