Sdružení přátel Pardubického kraje

Rozhledna Barborka nabízí výhledy do celého Polabí


26. 10. 2005 Již rok slouží veřejnosti rozhledna Barborka v Horních Raškovicích u Svinčan. Společná myšlenka na její vybudování vznikla v roce 2003 mezi představiteli obcí mikroregionu Heřmanoměstecko. Jak nás informoval starosta obce Svinčany Josef Blažek, podnětem ke vzniku této myšlenky byla skutečnost, že nedaleko obce se nachází Vysoká skála, která svou výškou 333 metrů převyšuje i Kunětickou horu a dle dobových dokumentů z její vyhlídky bylo přehlédnutelné celé Polabí, Krkonoše i Orlické hory. V současné době je vrchol Vysoké skály porostlý lesem a proto vznikla myšlenka vybudovat nedaleko této kdysi velmi populární vyhlídky na úpatí Železných hor, rozhlednu.
Projektová dokumentace pro výstavbu rozhledny byla vytvořena již v roce 2003, jejím autorem byl ing. Václav Jakeš. V roce 2004 pak byla za podpory Pardubického kraje a mikroregionu Heřmanoměstecko rozhledna vybudována. Včetně projektové dokumentace její vybudování přišlo na 650 tisíc korun. Rozhledna byla slavnostně otevřena 17. listopadu 2004 a jak potvrzuje sám starosta Blažek, investice to byla rozhodně dobrá, protože počet návštěvníků za rok provozu překročil dva tisíce. Není bez zajímavosti, že rozhledna Barborka se stala součástí souboru informací o českých rozhlednách díky zájmu profesora Jana Nouzy, autora knih a televizních pořadů z cyklu "Rozhlédni se, člověče".

V letošním roce byla navíc otevřena naučná stezka "Raškovické lomy", která začíná výhledem na třešňové sady u Svinčan. Návštěníci se z informačního panelu dozvědí, že třešňový sad je pro tuto obec typický, je popsán jeho vznik, velikost i provozovatel. Další informační tabule se nachází přímo na návsi v Horních Raškovicích, kde je jeden z největších zatopených lomů - Návesní skála. Další informační tabule seznamují turisty se samotnou obcí a také zajímavou květenou, která se v těchto místech vyskytuje. Následuje zatopený lom zvaný "bezedná jáma", o kterém píše ve své encyklopedii Pardubicko-Holicko-Přeloučsko i pan Rosůlek, který ve Svinčanech začínal svou učitelskou dráhu a tento region zamiloval. Naučná stezka návštěvníky dovede na Vysokou skálu a zpět k rozhledně.
V roce 2005 bylo kromě naučné stezky, informačních tabulí a stojanů pro kola dále vybudováno i zázemí rozhledny v podobě obslužného srubu, vybudováno bylo i parkoviště a ohniště.
A proč právě název Barborka? Toto jméno bylo vybráno s ohledem na historii. V 16. a 17. století byly Horní Raškovice osadou skalníků se zvláštním právem. V místních lomech se těžil kámen na výrobu mlýnských kamenů, které byly považovány za nejlepší v celém českém království. Těžba kamene byla považována za hornickou činnost a patronem horníků je právě svatá Barbora. Protože rozhledna stojí v blízkosti starého vytěženého lomu, byl jí symbolicky dán název Barborka, jako vzpomínka na starou činnost občanů Raškovic a okolí.
Jak dokládá starosta Blažek, tím snaha o rozvoj turistického ruchu v oblasti rozhodně nekončí: "Rádi by jsme zde dobudovali zázemí pro rodiny s dětmi včetně dětského hřiště. Hodláme Pořádat společné akce s autokempem Konopáč či Buňkov, kdy v případě nepříznivého počasí můžou návštěvníci autokempu strávit jeden příjemný den u nás. Nebráníme se ani dalším nápadům, které by tuto oblast ještě více zatraktivnily," dodává záměrem Blažek.

Technické parametry rozhledny Barborka:
Celková výška stavby: 13,8 metrů
Výška první vyhlídkové plošiny: 5 metrů
Výška druhé vyhlídkové plošiny: 10 metrů
Počet schodů: 47
Délka naučné stezky: 2 700 metrů
Nadmořská výška rozhledny. 312 metrů

GPS souřadnice: 49.96439N, 15.63352E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2005






Předchozí článek: Kraj Smetany a Martinů buduje odpočívadla
Následující článek: Z historie města Králíky


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Domek Maxe Švabinského v malebné obci KOZLOV, která je dnes součástí České Třebové.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Mikuláše a poustevna Fáterka ve VRACLAVI.

ORLICKOÚSTECKO: Zámek NOVÉ HRADY u Litomyšle.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu CIMBURK z konce 13. století.

SVITAVSKO: Městská věž v JEVÍČKU.

PARDUBICKO: Příhrádek v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml