Sdružení přátel Pardubického kraje

Rozhledna na Andrlově chlumu


26. 09. 2007 Andrlův chlum s 559 metry nadmořské výšky vévodí Ústí nad Orlicí. Z Andrlova chlumu je totiž celé měs-to vidět jako na dlani. Naopak snad odkudkoliv z Ústí nad Orlicí je krásně vidět tato rozhledna. Proto místo pro umístění rozhledny je na Andrlově chlumu zcela ideální. Takto pravděpodobně uvažovali také členové turistického okrašlovacího spolku, když na počátku 20. století vybírali vhodné místo pro postavení rozhledny. Projekt na první rozhlednu na Andrlově chlumu vypracoval v roce 1905 stavitel Hernych, který se nechal inspirovat rozhlednou, která tehdy stávala v moravském Bouzově. Podle ní na-kreslil plán třicetimetrové dřevěné věže se zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Stavba pak byla bezprostředně zrealizována. Na její realizaci přispěla řada občanů Ústí nad Orlicí tím, že poskytla povozy na dopravu materiálu na Andrlův chlum. Vše bylo dokončeno ještě na konci léta roku 1905, kdy byla rozhledna na Andrlově chlumu za účasti mnoha obyvatel slavnostně otevřena. Radost však netrvala dlouho. 17. dubna 1918 totiž dřevěná konstrukce rozhledny na Andrlově chlumu z neznámého důvodu vzplanula a během několika hodin zcela shořela. Klub českých turistů okamžitě začal usilovat o její obnovu. V průběhu následujících desetiletí bylo vypracováno několik projektů počítajících s postavením chaty a rozhledny. Než se však započalo se stavbou, přišla Druhá světová válka a tak nakonec došlo pouze na výstavbu turistické chaty. Janderova chata začala veřejnosti sloužit v roce 1940. O rok později byla postavena pouze provizorní dřevěná věž, která byla využívána zeměměřiči i turisty. Toto provizorium přežilo až do šedesátých let.

Ale ani poté snahy o postavení rozhledny neutichaly. Tentokrát již kovová konstrukce rozhledny se vztyčila na Andrlově chlumu v roce 1996. Výška rozhledny je 52 metrů, vyhlídková plošina byla tentokrát postavena ve výšce 35 metrů a hlavním investorem a zároveň provozovatelem rozhledny se stal ústecký odbor Klubu českých turistů. Rozhledna nabízí návštěvníkům nevšední výhled do širokého okolí od Krkonoš přes Orlické hory, Jeseníky až po Českomoravskou vrchovinu a Železné hory. Přímo k rozhledně je možné se dopravit autem nebo si vychutnat náročnější výlet po červené turistické značce z náměstí v Ústí nad Orlicí kolem kapliček křížové cesty. Na vrcholu je možné občerstvit se v turistické chatě Hvězda.

Literatura: Jan Nouza - Rozhledny Čech, Moravy a Slezska (1999)

GPS souřadnice: 49.95994N, 16.37460E

Autor:
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2007






Předchozí článek: Historie tištěných médií na Ústeckoorlicku a Českotřebovsku v letech 1918-1939
Následující článek: Bitva u Kolína - několik souvislostí u příležitosti "kulatého" výročí


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Toulovcova rozhledna v oblasti TOULOVCOVÝCH MAŠTALÍ

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Vavřince ve VYSOKÉM MÝTĚ založený na skolnku 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK při pohledu od kláštera Hedeč u Králík.

SVITAVSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěný po požáru roku 1726 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Stará radnice ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Dřevěná zvonice nedaleko CHOLTICKÉHO zámku.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml