|
| |
|
Ruiny božích muk a křížů na východě Pardubického kraje
26.01.2019 Boží muka a kříže nevyjadřují jen církevní symboliku, ale dodávají příslušnému místu také turistickou a kartografickou funkci. Zároveň také dotvářejí malebnost krajiny. Jsou umístěna na význačných bodech, rozcestích, nebo místě nějaké nevšední, popř. tragické události. Každá tato památka má také svůj, někdy už i zapomenutý příběh. Na Svitavsku a Ústeckoorlicku těchto kamenných památek z 17. až 20. století najdeme nespočet. Bohužel jich je také veliké množství v dezolátním stavu. Příčinou toho kromě povětrnostních vlivů bývá vandalství, bezohlednost při práci těžkou zemědělskou či lesní technikou, nebo i zcizení nenechavými jedinci. Výčet následujících abecedně seřazených objektů v různém stádiu devastace zcela jistě není úplný. Některé kamenné památky na mapách ani nejsou, jiné naopak symbol na mapě mají, bohužel už ale neexistují. III. vojenské mapování - Františko-josefské z let 1876 – 1880 těchto symbolů obsahovalo nejvíce, ale ani zde nejsou tyto významné body zaznamenány všechny. Stav těchto drobných památek si některé obce začínají uvědomovat, přes to opravy přibývají jen sporadicky. Na vině jsou dost často majetnické vztahy, nebo i odlehlost od obce, či turistických cest. 1. Anenská Studánka – pokácená boží muka u polní cesty jižně od vesnice, s výstižnou dřevěnou tabulkou. 2. Cotkytle – podle českého nápisu na spodní části soklu se jednalo o sochu sv. Trojice. Ta byla postavena v roce 1878 nákladem manželů Duškových. Autorem je Ber. Kašpar z Houžovce. 3. Česká Kamenná Horka – rozlomený kamenný kříž z roku 1843, jehož horní poškozená část leží v jeho těsné blízkosti stojí u křižovatky vedlejších cest v severní části obce. Německý nápis hlásá, že jej dali vybudovat manželé Anton a Anna Kreislovi. 4. Český Lačnov 1. – na českomoravské hranici na křižovatce silnic z Opatovce do Svitav stojí torzo božích muk se špatně čitelnými nápisy z roku 1753. 5. Český Lačnov 2. – u křižovatky vedlejších silnic z Opatovce do Českého Lačnova stojí rozvalené torzo z roku 1890 s čitelnými jmény zřizovatelů Antona a Anny Bittner. 6. Čistá u Litomyšle - u polní cesty, „voštice“ z Trstěnice do Čisté stojí zapomenutá, ani v mapě nezmíněná poničená boží muka z roku 1877 se jmény Franz a Barbara Tauer. 7. Čtyřicet Lánů – ve vojenské mapě z roku 1876 i současné jsou tato boží muka u silnice ze Čtyřiceti Lánů do Kamenné Horky zaznamenána. Zbylo z nich ale jen pár špatně identifikovatelných zbytků zdiva. 8. Dětřichov u Moravské Třebové – Weiglův kamenný kříž z roku 1810 stojí u cesty uprostřed polí jižně od vesnice. Uražená horní část kříže leží hned vedle. 9. Dlouhá Loučka u Moravské Třebové 1. – poškozená zděná boží muka bez nápisů, na jižním konci vesnice v zemědělském areálu slouží jako skladiště nepotřebného materiálu. 10. Dlouhá Loučka u Moravské Třebové 2. – ulomený kovový kříž na kamenném soklu bez nápisů stojí na kraji lesa u polní cesty pod Arnoštovským vrchem. 11. Dolní Houžovec 1. - jižně od vesnice, na kraji lesa, u slepé, nyní rozorané cesty stojí neúplný kříž z roku 1868. 12. Dolní Houžovec 2. – pravděpodobné původní místo božích muk dle starých map, jejichž rozvalené pozůstatky je nyní možné nalézt asi o 50 m jižněji nad pramenem Knapoveckého potoka. 13. Dolní Houžovec 3. – v severní části obce u vedlejší cesty stojí torzo kříže se špatně čitelným německým nápisem z roku 1878. 14. Dolní Houžovec 4. - asi 1 km severně od obce u cesty na kraji lesa stojí pokácená boží muka se skoro nečitelným německým nápisem z roku 1887? Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje 3/2018 Autor: Petr Vomáčka Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2018 Předchozí článek: Stopy spisovatele Františka Zavřela v Pardubickém kraji Následující článek: Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
