Sdružení přátel Pardubického kraje

Sedmá velmoc a reklama - třetí část

Archiv autora

13.06.2012 Rozdílné možnosti ve velikosti inzertního pole sebou nesly pochopitelně jednotlivé reklamní prostředky jako takové. Porovnáme-li velikost reklamního pole mnohých fi rem např. v novinách a jednotlivých publikovaných pramenech, zjistíme pochopitelné disproporce. Příkladů můžeme uvést opět velké množství. Např. fi rma Františka Justa, plátenický závod, otiskovala v tisku poměrně malé a nenápadné inzerty, 5,5 x 4 cm (někdy spojené s fotografi í závodu), v Pamětním spisu k otevření okres. nemocnice v Pardubicích si mohla fi rma dovolit plochu „letákovou“, 24 x 5 cm.1) Velikost novinových inzerátů se nemohla srovnávat s plakáty či letáky, ale její reklamní síla byla v něčem docela jiném než velikosti reklamního pole, v momentu připomínání (periodicitě). Zjevnou nevýhodou však byla naopak, až na výjimky, její nebarevnost.

Velikost inzertního pole ovlivnil vždy obrázek či fotografi e fi rmy (obchodu či továrního objektu). Mnohé pardubické fi rmy zařazovaly pravidelně obrázky do novinové inzerce, cílem bylo vizuální připomenutí např. vývěsního štítu, lokalizace obchodu v konkrétní ulici apod.2) Mnohá inzerce byla nerozlučně spjata s tímto výrazným grafi ckým prvkem např. již zde několikrát uváděná v jiných souvislostech fi rma J. Prokopa synové3) nebo fi rma J. Otto a Růžička, knihtiskárna.4) V nejposlednější míře na velikosti inzertního pole měly cenové možnosti inzerující fi rmy.
Každý prvek inzertu měl svoji vlastní charakteristiku a svá specifi ka. Nejinak tomu bylo i s oddělení inzertních ploch, okraji, (rámečky). „Okraje máme používati výhradně jako prvku dekorativního.“5) Úkolem okraje bylo vytvořit z každého inzerátu uzavřenou jednotku a zabránit, aby nedošlo jednak k „úniku ze stránky“ a jednak k prolínání s druhým, sousedním inzerátem. Okraj zabíral placenou plochu, což bylo dalším důvodem k jeho přesné identifi kaci. Jestliže by fi rma použila například inzerát malé plochy bez přesného ohraničení, mohl vzniknout klamný dojem, že je součástí většího inzertního pole. Rovněž i tloušťka rámečku zabírala plochu, která byla placená, proto musel původce inzertu zvažovat i jeho dekorativní stránku.
Z počátku 20. století byly okraje inzertů velmi dekorativní a „nekonečně“ nápadité. Se secesními motivy připomínaly zdobné rámy středověkých obrazů. Zdobnost rámečků můžeme ovšem vysledovat v pardubickém tisku už od 80. let 19. století. Rámečky se ve zdobnosti vzájemně předháněly a badatel prakticky nenašel v jednom výtisku dva shodné. Dokonce i rámečky, které nebyly zdobené, vynikaly silnou okrajovou linkou a zesílenými rohy.6) Zdobnost okrajů inzerce pokračovala i v době meziválečné. Lze říci, že secesní motivy pokračovaly dále a zdobnost se aspoň ve dvacátých letech nikterak výrazně nesnížila. Přibylo inzerátů, takže se nutně některé motivy opakovaly. Přibylo však inzerátů, které byly bez přesně ohraničených okrajů. Některé z inzerátů použily k oddělení od okolní inzertní plochy jen dvě horizontální nebo vertikální linky. Běžně takovéto oddělení používala např. fi rma Karel Viktora, strojní pletárna. 6) Zajímavými pokusy o originalitu jsou rámečky, které jsou přerušeny geometrickým tvarem, např. trojúhelníkem, směřujícím do středu inzertního pole.8) Běžná byla výzdoba okrajů pomocí geometrických vzorů. Originálním řešením byly např. spojené články řetězu.9) Časté byly dále motivy vlnek, lístků, volut (šnečků) a černých bodů s bílými středy. V některých případech přesahoval text inzertu záměrně rámeček, což mělo vizuální efekt větší šíře reklamního pole.10) Rámeček nemusel mít nutně tvar obdélníku a čtverce. V inzertních poli byly nepřehlédnutelné např. rámečky ve tvaru kružnice.11)
Ornamentální výzdobu je někdy možné sotva přesně popsat. Velmi komplikovanou výzdobu rámečků používala fi rma Josef Prokop synové. Rámečky, používané ve Východu z roku 1926, byly malým uměleckým dílem.12) Zajímavým ornamentem byla i šachovnice po obvodu inzertního pole.13)
Lze říci, že zdobnost rámečků inzertů ve 20. letech, ve srovnání z dobou předválečnou, byla prakticky stejná. To se však nedá říci rozhodně o 30. letech. Stále častěji se objevují obvyklá zarámování inzertních ploch pouze jednoduchou linkou. Důvody však nebyly pouze ekonomické, které v krizových letech vedly k větší hospodárnosti s místem a všeobecně s obsahem. Objevují se nové trendy ve vizualizaci, především fotografi e (její kombinace s obrázkem). Jednoduše řečeno rámečky byly jako reklamní „magnet“ vyzkoušeny a určitě ve své době působily jako podstatný prvek upoutávky čtenáře. Nemohly však působit donekonečna. Obsah inzerce, který zajímal pochopitelně vždy čtenáře, získal přednost před zdobnou grafi kou.14)
Ve třicátých letech ztrácí moment ozdobného ornamentu i jiné reklamní prostředky, letáky, o kterých byla již řeč, a rovněž plakáty.15) Zdobnost rámečků přestává být ovlivňována velikostí inzertního pole. Použila-li v době předválečné fi rma velký inzert, patřičně ho i „orámovala.“ Ve 30. letech se toto pravidlo změnilo. 16) Doba 30. let, kdy postupně mizí bohatá ornamentalistika, jako kdyby předznamenala i další léta.17)

Autor: PhDr. Petr Borovec, Ph.D.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2012


Archiv autora




Předchozí článek: Krátce o vlečkách v Pardubicích
Následující článek: Dětřichovský památníček připomíná hrůzy koncentračního tábora


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína

ORLICKOÚSTECKO: Pražská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je pozůstatkem městského opevnění. Její věž poskytne návštěvníkům města výhled na město.

ORLICKOÚSTECKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v ŘETOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Radnice s cibulovou věží na náměstí v ÚSTÍ NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Vrch Kalvárie je známým poutním místem nad JAROMĚŘICEMI.

SVITAVSKO: Městská věž v JEVÍČKU.

PARDUBICKO: Uličky Starého města v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml