Sdružení přátel Pardubického kraje

Údolí Chrudimky v Železných horách

Vodní nádrž Seč se zříceninou hradu Oheb a ostrohem Ohebské skály. Foto: autor

21.12.2016 Chrudimka patří k nemnoha větším levostranným přítokům Labe, které celou délkou svého toku – od pramene, až po ústí – náležejí výhradně Pardubickému kraji. Podstatná část jejího 104,4 km dlouhého toku náleží horopisné jednotce Železné hory, pouze dolní úsek se Slatiňany, Chrudimí a Pardubicemi je už na České tabuli (respektive na Chrudimské tabuli a v Pardubické kotlině). Bez zajímavosti není, ani to, že o větší část toku a povodí Chrudimky se dělí dvě chráněné krajinné oblasti. Horní část povodí až po Trhovou Kamenici je na území CHKO Žďárské vrchy, navazující úsek až po Svídnici byl zahrnut do CHKO Železné hory. Malebná krajina kolem Chrudimky nepochybně upoutá v každé roční době a téměř celý tok je provázen značenými cestami, včetně oblíbené trasy „Vlastivědné naučné stezky Krajem Chrudimky“. Některá zajímavá místa v údolí patří k oblíbeným cílům výletů a vycházek, jiná jsou naopak skryta v lůně poklidné přírody.
Prameny pod „střechou“ Železných hor
K poněkud opuštěným zákoutím patří i partie s pramennou studánkou Chrudimky. Najdeme ji při okraji lesa mezi Svratouchem a osadou Filipov, a to na severozápadním temeni nápadného kopce s poněkud nelibozvučným jménem „U oběšeného“. Návrší je pozoruhodné spíše z geografického hlediska, protože nadmořskou výškou 737 m jde o nejvyšší kótu v celých Železných hor (dříve byla jako nejvyšší uváděna též 697 m vysoká Pešava nad Jeníkovem poblíž silnice z Hlinska do Kameniček).

Přes oblé návrší U oběšeného přechází nejen hlavní evropské rozvodí (s odtokem vody do Černého a Severního moře), ale od křižovatky silnic nad Svratouchem také luční cesta kolem vodárny. Z této pomyslné „střechy“ Železných hor se otevírá pěkný pohled do okolní zvlněné krajiny Vysočiny s meteorologickou stanicí na sousedním Otavově kopci a pramennou partií Chrudimky. K upravené studánce, zvané „Filipovský pramen Chrudimky“, dojdeme asi po půl kilometru severozápadním směrem k lesu, kudy prochází též zeleně značená cesta od železniční stanice Čachnov do Kameniček. Ta pak protíná další zdrojnice Chrudimky, přitékající od osad Filipov a Bahna.
U nás v Kameničkách
Tyto potůčky se sbíhají nad rázovitou obcí Kameničky, kterou proslavila řada významných kulturních osobností. Pohnuté lidské osudy tohoto kdysi chudého kraje inspirovaly Karla Václava Raise k napsání románu Západ, jehož ústřední postavou byl ušlechtilý kněz Antonín Kalous; ve skutečnosti se jmenoval Josef Pardus a jeho náhrobek najdeme při vchodu do zdejšího kostela. Věhlas Raisova románu přivedl do Kameniček řadu malířů – krajinářů, z nichž nepochybně nejznámější byl Antonín Slavíček. Ten tu počátkem minulého století několik let pobýval a obrazy se zdejšími náměty patří k vrcholům malířova díla. V obci i jejím malebném okolí je dnes už poněkud obtížné „vystopovat“ všechna zákoutí s motivy proslulých Slavíčkových obrazů, např. „U nás v Kameničkách“, „Zima v Kameničkách“, „Volákův kopec“ a dalších.
Zaniklá sláva hamrů a lázní
Posledně jmenovaný Volákův neboli Vojtěchův kopec (674 m) dominuje východnímu okolí Kameniček a na jeho vršek, rozpolcený jámou a jezírkem na místě někdejšího kamenolomu, se chodí za pěknými výhledy i působivou scenérií, chráněnou v přírodní rezervaci.
Neméně půvabné jsou i následující partie kolem Chrudimky, jejíž hladina se u obce Hamry rozvírá do stejnojmenné údolní nádrže. Její sypaná hráz z roku 1912 patří k nejstarším v Čechách. Účel přehrady byl původně především retenční, od 60. let minulého století též zásobuje pitnou vodou široké okolí. Přilehlé obci daly pojmenování hamry, ve kterých se od sklonku středověku až do první poloviny 19. století drtila železná ruda, obdobné hamry bývaly i v Kameničkách a osadě Lány. Osvěživou vodu z vydatného pramene vysoko nad údolím mezi Hamry a Hlinskem zase kdysi (od 16. do 19. století) využívaly malé Svatojánské lázně.
Památky lidového stavitelství
Východiskem k dalšímu pokračování putování kolem Chrudimky je město Hlinsko, kde mimo jiné stojí za pozornost místní část Betlém. Jde o seskupení roubených domků, postavených v 18. a 19. století a nyní chráněných v památkové rezervaci. Mnohem rozsáhlejší soubor lidových staveb je však na nedalekém Veselém Kopci v hojně navštěvovaném skanzenu Vysočina. K němu se zátočiny Chrudimky přiblíží od roubené Královy Pily a pak pokračují malebnými partiemi na rozmezí chráněných krajinných oblastí Ždárské vrchy a Železné hory přes Trhovou Kamenici, Horní a Dolní Bradlo. Pod ním se údolí Chrudimky postupně prohlubuje a od rekreačního střediska s hostincem Na Pilce to už není daleko k hornímu okraji Sečské přehradní nádrže.
Pirátství pod Ohebem
Ta je nejrozsáhlejším vodním dílem nejen v Železných horách, ale i na území Pardubického kraje, dokončeným v polovině 30. let minulého století. Dominantou této hojně vyhledávané rekreační oblasti je strmý útes Ohebské skály s bizarní kulisou středověkého hradu Ohebu. Stejný název nese i zdejší letitá přírodní rezervace, chránící suťový les s hodnotným podrostem a bohatou měkkýší faunou. Ohebu dala pojmenování skutečnost, že tok Chrudimky se zde i s celým údolím výrazně „ohýbá“ – pod skalním ostrohem náhle mění směr téměř o sto osmdesát stupňů. Většina geologů má za to, že hlavní příčinou tohoto pozoruhodného jevu byl postupný zdvih „kry“ Železných hor, při kterém byla předchůdkyně nynější Chrudimky donucena změnit směr odtoku. Původně patrně směřovala stále k západu do povodí Doubravy, nyní se však pod ostrohem Ohebu „ohýbá“ na opačnou stranu – do současného údolí dolního toku Chrudimky. Tento jev je v odborné literatuře obvykle označován jako „načepování toku“ nebo „říční pirátství“.
Rulový ostroh Ohebské skály z břidličnaté horniny ruly, můžeme bez nadsázky označit za jeden z nejmohutnějších skalních útvarů ve východních Čechách. V prostoru hradní zříceniny dosahuje délky více než čtvrt kilometru a svislými, místy stupňovitými stěnami spadá několik desítek metrů hluboko k hladině přehradní nádrže. Nádherný pohled na panorama Ohebské skály s romantickou kulisou hradní zříceniny a na hladinu Sečské přehrady s malebným ostrůvkem se otevírá od hrany údolního svahu, na kterou stoupá modře značená cesta od rekreační osady Ústupky. Vzápětí klesne k silnici v blízkosti přehradní hráze, kde zaujme skalní útes se silničním tunelem a další hradní zříceninou Vildštenem.
Krkanka a Strádovské peklo
Půvabný je i následující úsek údolí Chrudimky se srázem Markovy skály, převážně rekreační osadou Hořelec, obcí Bojanov a přehradní nádrží Křižanovice. K nejromantičtějším partiím Pardubického kraje pak nepochybně patří údolní úsek mezi Křižanovicemi a Práčovem, chráněný ve dvou na sebe navazujících přírodních rezervacích. Chrudimka se zde hluboko zařezává zejména do různých žul železnohorského masívu, které zde vystupují ve spoustě skalních útesů, vysokých až 60 m a provázených rozsáhlými sutěmi. V obou rezervacích jsou hlavním důvodem ochrany zachovalé a hodnotné suťové lesní porosty.
První přírodní rezervace dle směru toku – zaujímající údolí od Křižanovické přehrady, až po osadu Peklo – se nazývá Krkanka a turisticky je dostupná např. z obce Hradiště kolem pozůstatků keltského oppida, jednoho z největších v celých Čechách. Zeleně značená stezka sestupuje do údolí Chrudimky roklí protékanou potokem, který dole spadá přes skalní bloky 3 m vysokým Hradišťským vodopádem. Mezi Křižanovicemi a Peklem provází břehy Chrudimky řada chat, z nichž některé pamatují počátky zdejšího trampingu z období mezi světovými válkami.
Snad ještě „divočejší“ ráz má následující skalnatý úsek údolí s druhou přírodní rezervací Strádovské peklo. Jeho část byla začleněna do areálu Slavické obory (založené už v hloubi 18. století) a z toho důvodu býval průchod údolím omezený jen na některá roční období. Od roku 2013 však lze zdejších turistických tras využívat celoročně – Chrudimku provází zelené značení, které v závěru odbočuje ke skromným pozůstatkům hrádku Strádov a pokračuje do obce Libáň, žluté značky sestupují do údolí protějším, levým údolním svahem z Práčova. Pod touto obcí je menší vyrovnávací přehradní nádrž, zvaná Práčov nebo Křižanovice 2, se dvěma vodními elektrárnami. U nedaleké Svídnice se už údolí rozšiřuje a Chrudimka zde opouští Železné hory a vtéká na rovinatou Českou tabuli.

Z literatury

Balatka B. a kol.: Údolí, soutěsky a kaňony v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 244 s. Olympia, Praha 2009.
Bína J., Demek J.: Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 344 s. Academia, Praha 2012.
Dibelková I. a kol.: Železné hory. 96 s. Olympia, Praha 2004.
Faltysová H., Bárta F., a kol.: Pardubicko. Chráněná území ČR, sv. IV, 316 s. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha 2002.
Hruška J.: Geomorfologie a geoekologie Železných hor. 80 s. Hlinsko, Praha 2000.
Pošmourný K. a kol.: Železné hory. Geologie CHKO ČR. 12 s. ČGS, Praha 2004.
Vítek J., Geomorfologické poměry přírodní rezervace Oheb. U-R-Geologický průzkum, 8:9:32-34. Praha 2001.
Vlček V. a kol.: Vodní toky a nádrže. 316 s. Academia, Praha 1984.
Vodička J.: Okolo Seče Chrudimka teče. Železné hory, tematický sborník, s. 90-92. ONV, Chrudim 1984.
Vodička J.: Železné hory očima geologa. 68 s. SPŽH, Nasavky 1997.
www.geoparkzh.cz

GPS souřadnice: 49.8469372N, 15.6564256E

Autor: Doc. RNDr. Jan Vítek
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2016


Údolí Chrudimky uprostřed Železných hor pod Klokočovem. Foto: autor
Železné hory nad údolím Chrudimky mezi Sečí a Bojanovem.






Předchozí článek: Sága rodu Vokolků Václav Vokolek (1871 – 1952) – zakladatel knihtiskárny
Následující článek: Zámek Chroustovice očima česko-polských vztahů


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 3/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Skály a jeskyně pod Králickým Sněžníkem
Ve Vysokém Mýtě získali Sodomkův kabriolet Jawa Minor
Obchodní akademie Chrudim - Druhá nejstarší obchodní akademie u nás
Dva „chrudimští“ potomci Josefa Ressla




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Mikuláše a poustevna Fáterka ve VRACLAVI.

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Kříže na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Městské opevnění v ulici Na Bídě v POLIČCE.

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml