Sdružení přátel Pardubického kraje

Vojmír Vokolek ve Východočeské galerii


21.12.2016 Východočeská galerie připravuje na březen prezentaci komplexního díla jedné z nejvýraznějších poválečných výtvarných osobností Pardubicka. K výstavě svými zápůjčkami přispějí veřejné instituce, rodina i řada místních soukromých sběratelů. Další se mohou hlásit.
Připravovaná výtvarná přehlídka připomene a s odstupem patnácti let po úmrtí komplexně reflektuje nadčasovost a mnohotvárnost tvorby jedné z nejvýraznějších poválečných regionálních osobností Pardubicka, malíře, sochaře, grafika, ilustrátora a básníka Vojmíra Vokolka (3. 6. 1910 – 30. 7. 2001). V rámci širšího kulturního projektu upomínajícího na odkaz významné pardubické tiskařské rodiny Vokolků, připravovaného pod záštitou Pardubického kraje, koncipuje galerie ve spolupráci s rodinou a soukromými sběrateli nové výstavní zhodnocení tvůrčího i duchovního odkazu všestranného solitérního díla Vojmíra Vokolka. Projekt připomene autorovo malířské, grafické, freskařské i sochařské dílo. Doplní jej dobové archiválie, bibliofilie i autentické audiovizuální záznamy.

Výtvarník Vojmír Vokolek se narodil v Pardubicích v rodině tiskaře Václava Vokolka, o níž jsme v souvislosti s novou funkcí pardubického Přihrádku psali v posledním čísle. V letech 1928 – 1932 studoval VŠUP v Praze v sochařském ateliéru Jaroslava Bendy, v letech 1932 – 1934 pak pokračoval v grafické speciálce F. T. Šimona na AVU. V období třicátých let ilustroval knihy tištěné v rodinné tiskárně. S bratry Vlastimilem (1903 - 1985) a Vladimírem (1913 - 1988) založil známou edici Lis tří bratří: Vlastimil tiskl, básník Vladimír psal a výtvarník Vojmír ilustroval. Za války vytvořil cyklus dřevorytů Svatých patronů českých.
Do roku 1949 vyšlo v rodinné edici na sedm svazků, poté byla poúnorovým režimem tiskárna zničena. V této době se Vojmír živil jako restaurátor. V letech 1958 až 1983 vytvořil pod vlivem Giottova díla i znepokojivé dobové mezinárodněpolitické a duchovní atmosféry ojedinělé freskařské dílo, realizované často společně s dalším interiérovým mobiliářem v desítce regionálních sakrálních objektů, kostelů a kaplí. Od závěru šedesátých let pak pracoval se dřevem, v pronajatém opuštěném statku v Dvakačovicích u Pardubic vytvářel osobité minimalistické symbolické objekty také z kamene a ohýbaného plechu. Tato část jeho tvorby pozoruhodně ve svých přesazích souzní s mezinárodními dobovými tendencemi minimalismu či konceptuálního umění. Své dílo Vokolek doprovázel experimentálními básnickými texty blízkými fónické poezii. Jeho mnohotvárný a dodnes mimo hranice regionu jen málo doceněný umělecký odkaz představuje ojedinělou hluboce duchovní, symbolickou a humanistickou reakci na komplikované dobové tvůrčí a sociální okolnosti.
Pardubičtí patrioti mohou mít dosud v paměti poslední větší výstavu Vojmíra Vokolka, která se konala v prostorách Východočeské galerie na podzim roku 2000. Tehdejší expozice v zaklenutých galerijních sálech zámku byla působivě postavena především na pozdních monumentálních plastikách z ohýbaného plechu, tehdy vydaný katalog, dnes již těžce dostupný, je paradoxně dodnes nejkomplexnější odbornou prezentací autorova díla. Libreto stávající výstavy je naopak voleno tak, aby připomnělo výrazové bohatství Vokolkovy celoživotní tvorby. "Vystavena tak opět bude, snad po osmi desetiletích, kupř. i raná malířská tvorba, odrážející inspirační vlivy Paula Cézanna, André Deraina a soudobé české moderny. Výtvarná poloha, jíž si dnes se jménem Vojmíra Vokolka vůbec nespojujeme," říká kurátorka výstavy, historička umění Marcela Rusinko (dříve Chmelařová). Z rané meziválečné tvorby se objeví pochopitelně i známé tisky a ilustrace. Prostřednictvím fotografií bude zástupně připomenuto ojedinělé freskařské dílo, nesoucí specifické dobové sociální a duchovní poselství. Zastoupena bude pochopitelně i nejznámější část tvorby, variabilní sochařské objekty vznikající od přelomu sedmdesátých let, realizované zpočátku především v přírodních materiálech a později i v kovu.
Přehlídka Východočeské galerie je připravována ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví v Praze, Expozicí Vojmíra Vokolka v Městském muzeu v Bystřici pod Hostýnem, rodinou autora, soukromými sběrateli a pamětníky. Přesto budou její organizátoři rádi, pokud se případní další majitelé děl sami přihlásí. "To, s čím se od počátku potýkáme, je nejen nedostatečné zastoupení tohoto poměrně pozdně "doceněného" autora ve veřejných sbírkách, ale i skutečnost, jaká část jeho autentického díla již za nejrůznějších okolností podlehla zničení a zkáze. Uvažujeme tak dokonce o rekonstrukci některého z výrazných dřevěných objektů a jeho symbolickém dočasném umístění do nádvoří Domu U Jonáše," dodává kurátorka výstavy. Vícekrát již bylo podle ní s povzdechem konstatováno, jak významná část Vokolkova sochařského i malířského odkazu padla v uplynulých desetiletích za oběť nepochopení, nezájmu a nešetrnému zacházení dříve, než časový odstup a okolnosti dovolily jeho další kontextuální zhodnocení. "Předběhl Vojmír Vokolek svou dobu, nebo se s ní vůbec minul?" položil Martin C. Putna již před lety klíčovou otázku, na níž budeme patrně i nadále hledat odpověď.
Výstava s podtitulem Mizející poselství bude v Domě u Jonáše zahájena 22. března příštího roku, potrvá do 4. června. Současně s vernisáží v Domě U Jonáše proběhne i zahájení paralelní Vokolkovy výstavy v sousedních sklepních prostorách galerie Art Space NOV. Obě souběžné akce jsou koordinovány jako vzájemně se doplňující celek.

Autor: Marcela Rusinko Chmelařová
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2016




Předchozí článek: Vlastimil Vokolek (1903-1985), knhtiskař a nakladatel
Následující článek: Střípky z historie zimních radovánek a starostí v Pardubicích


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Pomník obětem z první světové války v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Rotunda sv. Kateřiny v ČESKÉ TŘEBOVÉ pochází z 12. století.

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Náměstí v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ s radniční věží, která nemá žádné základy.

SVITAVSKO: Barokní radnice uprostřed náměsdtí v POLIČCE.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jakuba v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml