Sdružení přátel Pardubického kraje

ŽIDOVSKÝ HŘBITOV A SYNAGOGA V LUŽI


16.07.2018 Městečko Luže leží na rozhraní Českomoravské vrchoviny a Polabské nížiny. Již od středověku to bylo významné místo pro pravidelné konání trhů s množstvím řemeslníků. V Luži však byla v minulosti poměrně početná i židovská komunita. Židovské osídlení v Luži je doloženo od druhé poloviny 16. století, dodnes zde stojí židovská čtvrť. Dle pramenů se na noc řetězy uzavíral vstup do židovského města. Většina domů zde po přestavbě stojí dodnes včetně domu č. p. 44, kde dříve byla židovská rituální lázeň (mikve).

V polovině 19. století žilo v Luži asi 55 rodin (300 osob), což bylo tehdy 18% z celkového počtu obyvatel. Poté začal počet osob židovského vyznání klesat, roku 1930 bydlelo v Luži už jen 2% lidí židovského vyznání. Součástí židovské čtvrti je dodnes synagoga. Ta svému účelu sloužila do roku 1940, následně pak jako sklad a později jako sušárna surových kůží. Díky působení desinfekčních prostředků se zachovalo vnitřní dřevěné zařízení včetně středové zděné bimy, jedné z mála, které se u nás dochovaly. V budově se dochovala velká část mobiliáře, unikátní textilie, množství fragmentů starých tisků a rukopisů. U vchodu do kostela je tabule se jmény obětí holocaustu v době druhé světové války. Synagoga během své existence prošla nejméně dvojí renovací. K jedné došlo kolem roku 1880, povaha a rozsah oprav se však neudává. Druhá zásadní proměna synagogy proběhla ve třicátých letech 20. století. Opraven byl západní štít, měněna okna a dveře do hlavní modlitebny. Roku 1991 převzala správu nad objektem Židovská obec v Praze. V roce 1998 bylo po provedeném průzkumu započato restaurování synagogy a jejího mobiliáře. Fasáda v západním průčelí se opravila do původní podoby před poslední opravou. Zajímavostí pak je také židovský hřbitov na okraji obce. Ten byl založen zřejmě v první polovině 17. století. Z této doby jsou nejstarší náhrobky. Není bez zajímavosti, že původně se v blízkosti hřbitova nacházelo popravčí místo. Za druhé světové války byl hřbitov poničen, nacisté jej používali jako střelnici. Celkem se na hřbitově nachází zhruba 600 náhrobků od 17. století až do 2. světové války. Výzdoba hrobů z velké části pochází z kamenické dílny Salomona Grotteho. Práce této dílny je k vidění pouze na židovských hřbitovech východních Čech. Jak je uvedeno výše, v období druhé světové války byl hřbitov značně poničen. Z márnice se dodnes dochovaly jen zbytky obvodového zdiva. I přesto se podařilo hřbitov zachránit. Jeho rekonstrukce započala v roce 1992. Tehdy pracovní úřad poskytl mzdové prostředky na dvě letní sezóny skupině nezaměstnaných, kteří uvedli do původního stavu pod dozorem obecního úřadu ohradní zeď. Poté odborníci z restaurátorské školy v Litomyšli provedli opravu téměř všech náhrobků. Dvoukřídlá brána ve vchodu je prací místního kováře. Práce skončily v roce 1995 a dodnes tak mohou návštěvníci obdivovat krásu několika stovek náhrobků židovského hřbitova v Luži.

GPS souřadnice: 49.8930944N, 16.0268875E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2018








Předchozí článek: MĚŠŤANSKÝ DŮM S VODNÍ VÍŽKOU V CHRUDIMI – zajímavá architektonická památka
Následující článek: Panské historické hraniční kameny na Svitavsku a Ústeckoorlicku


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Nově zrekonstruované náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK při pohledu od kláštera Hedeč u Králík.

SVITAVSKO: Náměstí v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ s radniční věží, která nemá žádné základy.

SVITAVSKO: kostel Rozeslání sv. Apoštolů v LITOMYŠLI je nejstarším dochovaným sakrálním prostorem v Litomyšli

PARDUBICKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v LÁZNÍCH BOHDANEČ.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml