Sdružení přátel Pardubického kraje

Z historie města Bystré


07. 08. 2005 Je jedním z nejstarších měst Pardubického kraje. Václav Hájek z Libočan má ve své kronice z r.1541 zmínku o Bystrém vztahující se k r.1012. Přesto a přes mnohé pamětihodnosti není město Bystré ve vzdálenějších místech kraje příliš známé. Přetiskujeme tedy článek Rudolfa Žanty z vlastivědného časopisu "Od trstenické stezky" ročník 1924/25. (kráceno) Bystré nevyrovná se Poličce ani výstavností ani lidnatostí, ale předčí ji malebností polohy, skýtajíc ze všech stran rozkošný pohled. Skládá se z několika částí. Nejstarší, vlastní městečko, položené na malé rovince, je stavěno v podobě kosodélníka. Vidíme tu selská stavení, sídla starousedlých rodů, majitelův nejlepší půdy (nečítáme-li velkostatek), s jistou dávkou patricijské pýchy. Zde je náměstí, kdysi podloubím zdobené, středisko veřejného života. Uprostřed se zdvíhá mohutná, dvojvěžatá, zdaleka viditelná budova kostelní. Naproti ní stojí na jedné straně fara, na druhé skromná malá škola. Rázovitou ozdobou náměstí je radnice, od níž se alejí Masarykovou dostaneme k nové škole.
Při potoce se rozkládá podměstí, malebné, s uličkami křivolatými, jež lákají malíře. Zde obývají hlavně obuvníci a tkalci. Je zajímavé, že lidé z podměstí říkají, že jdou "do městečka". Nejzápadnější část podměstí sluje "Žaboškrt" - jméno související zajisté s množstvím kuňkavých obyvatelů Kašpárkova rybníka.

Na severním svahu jsou domky Hradčan, založených na půdě panské.
Nad Panským rybníkem zdvihá se skromný zámek s dvorem, kdysi majetek pyšné šlechty, pak habsburských císařů, nyní československé republiky. Krásný park je správou velkostatku ochotně propůjčován k slavnostem různých spolků, jmenovitě sokolským. Zmínky v něm zaslouží tis ctihodného stáří. Krásná alej lipová od zámku k Hamrům vedoucí byla bohužel okleštěním zbavena své přirozené krásy - zkomolené stromy ční tu smutně jako výčitka lidské ziskuchtivosti. Zemědělství nestačí vyživiti obyvatelstvo Bystrého - značná část se živí obuvnictvím a tkalcovstvím. Obuv vyrábí se hlavně na vývoz. Několik dobře situovaných obuvnických faktorů je důkazem, že dosud má řemeslo zlaté dno a že je možno i z bot stavět domy. Kdežto postavení obuvníků je celkem uspokojivé, je život tkalcův pracujících po domácku u stavu trudný, neboť skromný jejich výdělek dovoluje jim jen živoření.
Průmyslovému rozvoji chybí železnice, jíž jen částečně nahrazuje spojení autobusové. S okolními obcemi je Bystré spojeno dobrými silnicemi, jen se Sulovem a Korouhví cestami. Pokusy okrášlit silnice ovocným stromořadím selhaly, jenom jeřáby a krásné, houževnaté, vlivům drsného podnebí vzdorující břízy jsou nejosvědčenějšími strážci jejich.
Počet obyvatel kolísá dle situace obuvnického průmyslu. Nejvyšší byl r.1870 - 2580 obyvatel. Po vídeňském krachu r.1873 nastal úpadek obuvnictví a mnoho rodin se z Bystrého odstěhovalo. R. 1881 napočteno jen 2088 lidí, r.1890 2060, r.1921 1839. Kromě několika Němců je Bystré vesměs české. Katolíci tvoří většinu. Počet domů kolísá již od let padesátých 19.století kol 280. Bytů je po válce nedostatek, ježto mnozí domácí páni, zbavivše se nájemníků, obsazují místnosti dříve pronajímané sami.
Vedle pětitřídní školy obecné je zde škola měšťanská chlapecká i dívčí, opatrovna, živnostenská škola pokračovací a hospodářská škola lidová.
Ze spolků je dnes nejsilnější "Sokol", nejstarší Čtenářský spolek, založený r. 1871. Vedle těchto sluší uvésti Řemeslnickou besedu a Spolek dobrovolných hasičů. Ve staré škole je umístěna čítárna, bohužel skromně navštěvovaná. Knihovny veřejné jsou tři: obecní, Řemeslnické besedy a Sokola. Hostinců má Bystré sedm. Bystré je sídlem poštovního a telegrafního úřadu, obvodního lékaře a četnické stanice.
Ač Bystré skýtá pěkné výlety do okolí (Svojanov, Balda, Vír, Chudobín) a má zajímavý kostel a zámek ( v něm zbytky hohenembské obrazárny), přece je turisty nezaslouženě míjeno - r.1921 se vyspali ve studentské noclehárně celkem 3 nocleháři.

(použito z knihy Kuča - Města a městečka ČR.)
Tento článek R.Žanty je krásnou ukázkou základní vlastivědné práce o městě. Za 80 let od jeho otištění se mnoho změnilo.
Současnost: Dle sčítání r. 2001 mělo Bystré výměru 1409 ha, 1692 obyvatel, 443 domů se 685 bytů.

GPS souřadnice: 49.62920N, 16.34503E

Autor: Jiří Paleček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2004






Předchozí článek: Vraclav - tragédie rodu Vršovců
Následující článek: Jak Polička ke svému jménu přišla


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel ve SVRATOUCHU z roku 1783. Jeden z prvních evangelických kostelů u nás.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: Nádherný výhled do krajiny ze zříceniny hradu LANŠPERK

ORLICKOÚSTECKO: Rotunda sv. Kateřiny v ČESKÉ TŘEBOVÉ pochází z 12. století.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Františka Serafínského v CHOCNI.

SVITAVSKO: Podzimní krajina na SVITAVSKU.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jakuba v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml