|
| |
|
Zřícenina hradu Lichnice
20. 11. 2006 Charakteristickou siluetu Železných hor tvoří kopec Světlík se zříceninou hradu Lichnice, který se vypíná nad městem Třemošnice v pásu horského pohoří. Hrad se nachází nad obcí Podhradí, do jejíhož katastru náleží. Z nádraží v Třemošnici nás ke zřícenině hradu v nadmořské výšce 502 metrů nad mořem dovede červená turistická značka za necelou hodinu po příkrém svahu. Druhá varianta je pohodlná cesta o délce asi 4 kilometry Hedvičiným údolím podle Zlatého potoka do Pekla a odtud přes Starý Dvůr na Podhradí a hrad. Ke zpáteční cestě můžeme využít žlutou turistickou značku, vedoucí divoce romantickou roklí Lovětínského potoka. Hrad Lichnice byl založen Smilem ze Žitavy kolem roku 1250, později v roce 1428 byl v rukou Jana Městeckého z Opočna. Tehdy byla Lichnice celý rok obléhána sirotky. Z této doby se zde zachovaly zbytky ojedinělé památky, a to opevnění baštami a sruby, které husité zřídili při obléhání. V roce 1469 obléhal hrad marně král Matyáš Korvín. V 17. století byl hrad opuštěn a po míru vestfálském z nařízení císaře pobořen. Sutiny hradu byly na začátku 20. století restaurovány za odborného vedení ing. Jana Friče z Čáslavi. Tehdy v letech 1932 až 1950 zříceniny hradu zabezpečoval Klub československých turistů, který na hradě zřídil i malé hradební muzeum. Dobře je dosud znatelný trojúhelníkový půdorys nádvoří, zachovány jsou zbytky přízemních místností, klenuté sklepy z doby zalo-žení hradu, zbytky věží a část brány. Za zmínku stojí skalní útes nad Lovětínskou roklí, nazývaný „dívčí kámen“. Zde se podle pověsti museli otáčet na koni uchazeči o ruku lichnické princezny. Poslední z nich, který se jediný nezřítil, proťal pyšnému stvoření srdce šípem. Z Lichnice se otevírá pěkný výhled do dálky, zvláště dopoledne na jih a západ do úrodné obilní, řepařské a ovocnářské čáslavské kotliny. Na sever se bělá míčovský kostelík sv. Matouše ze XIII. století, který patřil k hradu. Na východ se prostírá krajina se střídajícími se loukami a lesy. Vedle prachovických vápencových lomů vidíme lesem porostlý kopec Bučinu (606 metrů nad mořem), nejvyšší v celém okolí. Ještě více napravo můžeme v dálce shlédnout obrysy hradu Oheb, pod nímž se prostí-rá hladina sečské přehrady, postavené v roce 1935. Západy slunce, pozorované z hradu, zůstanou návštěvníkům pěknou vzpomínkou. Z novějších zajímavostí dlužno uvést ukončení největších manévrů československé armády v roce 1936. Na Lichnici byl odtrouben jejich konec za přítomnosti pana prezidenta dr. Edvarda Beneše. V současnosti se prostorné nádvoří hradu stává vyhledávaným místem turistů, ale také občasným místem oslav státního svátku. Na Podhradí se vedle hostince nachází „Žižkův dub“ (stáří 800 let s obvodem kmene 890 centimetrů) svědek stavby hradu i jeho zániku. Ačkoliv nese Žižkovo jméno, sám husitský hejtman nikdy Lichnici neobýval. Mezi lidmi, zvláštně starci jsou často citovány pověsti o jeho vzniku, pokladu, hradní zazděné paní a dívčím kameni.
Autor: Karel Cyprián Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006 Předchozí článek: Nová dominanta Nasavrcka nabízí výhled na Sněžku Následující článek: Vydejte se so mlýna v Písečné Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
