Sdružení přátel Pardubického kraje


Chrudimsko a Hlinecko


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


06. 05. 2010 „Vybudováním hydroelektrárny v Křižanovicích a využitím vodní síly bude denně našemu národnímu hospodářství ušetřeno 6 vagonů prvotřídního černého hornoslezského uhlí.“ I takto informovalo Rudé právo dne 22. 12. 1952 o dokončení hlavních prací na vodním díle Křižanovice. Ovšem i dnes má toto sdělení v době masivní podpory obnovitelných zdrojů energie a snižováni emisí skleníkových plynů smysl. V dalším z článků, ve kterých se věnujeme vodním dílům Pardubického kraje Vás seznámíme s vodním dílem Křižanovice na řece Chrudimce ležícím u stejnojmenné obce. Hned na úvod je třeba ovšem říci, že se jedná o celou soustavu vodních děl, tedy akumulační nádrž Křižanovice, menší vyrovnávací nádrž Práčov, vodní elektrárnu v Práčově, elektrárenský přivaděč s věžovou vyrovnávací komorou a dále vodárenské odběry. Vodní dílo se pyšní i několika „nej“, ale k tomu podrobněji až dále. Hlavní stavbou je přehrada Křižanovice postavená v letech 1947 až 1953 ve střední části povodí řeky Chrudimky na 37,15 říčním kilometru. Jde o třetí a zároveň nejmladší přehradu na Chrudimce.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2010



09. 02. 2010 V sobotu 3. října tohoto roku byla ve skutečském muzeu otevřena nová trvalá expozice. Tato výrazná změna přišla právě včas, neboť předcházející stálá všeobecně historicko-vlastivědná výstava by letos „oslavila“ již 30 let své existence. Léty okoukané exponáty se tedy vrátily do depozitářů a na jejich místa putovaly věci nové. Po dvanácti měsících stavebních úprav a budování nové výstavní scény se veřejnost vrátila do úplně jiného prostoru. Na bývalé zahradě vyrostl lom, výstavní sál v přízemí se vrátil do časů, kdy v tehdejší Práškově vile fungovala továrna na výrobu obuvi a z tmavých sklepů byla vytvořena multimediální expozice o dějinách kamenoprůmyslu a geologických zajímavostech kraje.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009



02. 02. 2010 Okolní příroda, ráz krajiny a životní podmínky formovaly i vývoj kulturní společnosti. Některé akce, jako jsou tradičnímnmasopusty, stavění májů, posvícení a poutě, přetrvávají v nezměněné podobě do dnešní doby. Některé tradice však byly pozapomenuty. V současné době ve spolupráci se subjekty regionu dochází k jejich obnově v modernějším pojetí. Ani v letošním roce tomu nebylo jinak. Turistická sezóna byla zahájena „Dny Železnohorského regionu“, akce měla vést k prezentaci novinek a k poznání méně známých atraktivit cestovního ruchu v regionu. Ve čtvrtek 16. dubna se sešli v Mladotickém mlýně zástupci informačních center a Destinační společnosti Východní Čechy s novináři, kde jim byly prezentovány připravované novinky a kulturní akce na nadcházející sezónu. V pátek probíhal „Den otevřených dveří ve všech infocentrech regionu“ s prezentacemi novinek v cestovním ruchu pro širokou veřejnost. V sobotu proběhl již třetí turnus autobusového putování po regionu pro návštěvníky a místní obyvatele po zajímavých objektech a lokalitách, kammse jinak návštěvník sám těžko dostává. Poslední den mohli zájemci navštívit podnikatelské areály členů Železnohorského regionu a seznámit se s jejich každodenní prací.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009



02. 02. 2010 Heřmanův Městec sice není příliš velké město, ale počtem svých památek předčí mnoho větších. Navíc se rozkládá na severních svazích Železných hor, kam můžete vyrazit za turistikou. Zkrátka místo jako stvořené nejen pro prodloužený víkend. Město Heřmanův Městec bylo založeno patrně kolem roku 1280, kdy Heřman z Lichtenburku kolonizoval krajinu v okolí svého hradu Lichnice. Nejstarší dochovaná písemná zpráva v zemských deskách z roku 1325 již hovoří o městečku ležícím na známé Trstenické stezce spojující Čechy s Moravou.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009



23. 10. 2009 „Za deštivého počasí shromáždilo se velké množství obyvatel Hlinska a okolních obcí na místě stavby, okrášleném národními prapory. Okresního starostu Karla Adámka přivítal jménem podnikatelství stavební rada Bělský, blahopřeje mu, že dospívá dílo, k němuž dal podnět, k provedení. Adámek projevil potěšení nad tím, že konečně po dlouhém jednání je zabezpečeno provedení této přehrady, jíž bude odvráceno nebezpečí zhoubných povodní, jímž obce, při této řece ležící, téměř rok co rok byly ohrožovány a tak velkých škod braly.“
Národní listy, o slavnostním zahájení stavby přehrady, 1907.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



01. 10. 2009 Jméno Jana Nerudy, jednoho z nejvýznamnějších českých literátů 19. století, je dodnes mezi širokou veřejností známé a jeho díla tvoří neodmyslitelnou součást osnov, ať už na základních nebo středních školách. Značné povědomí panuje také o jeho kariéře žurnalistické. Po práci v několika novinách nakonec v 60. letech 19. století působil v Hlasu a především v Národních listech. Nerudovy populární fejetony, označované vždy obligátním trojúhelníčkem, upoutávaly čtenáře autorskou jiskrou a svěžím stylem. Naopak nepříliš rozšířené je povědomí o fejetonech Jana Nerudy, které zachycovaly jeho bezprostřední postřehy z cest po Čechách. Slavný pražský spisovatel a novinář navštívil opakovaně Pardubice a Chrudim, pozoruhodný fejeton věnoval také Heřmanovu Městci. Pro pochopení Nerudových postřehů je nezbytně nutné přiblížit si atmosféru v Čechách a rovněž přímo v konkrétních městech, kterými na území dnešního Pardubického kraje projížděl.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2009



17. 06. 2009 Ležácké údolí, které se nachází v údolí mezi Nasavrky a Skutčí a které je trvalou připomínkou na protifašistický odboj za druhé světové války, prošlo na přelomu loňského a letošního roku rozsáhlou proměnou. Ten, kdo do místa zavítá nyní, zjistí, že celé údolí je více prosvětlené. Především však došlo ke změně provozovatele Národního kulturního památníku Ležáky. Zatímco až do loňského roku památník spravovala obec Miřetice, nyní je ležácký památník součástí Památníku Lidice. Ten se po rekonstrukci pro návštěvníky otevřel na počátku dubna.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2009



17. 06. 2009 Pokud hledáte příjemné a klidné místo uprostřed přírody například pro víkendový odpočinek, je farma Slunečný Dvůr v Holičkách tím ideálním místem pro celou rodinu.Farma se nachází na úpatí Železných hor mezi Pardubicemi, Chrudimí a Heřmanovým Městcem v místě, odkud je za příznivého počasí nádherný výhled na celé Orlické hory, Hrubý Jeseník, ale i Černou horu v Polsku, což je druhý hřeben Orlických hor. Odtud jsou viditelné celé hraniční horyPardubického kraje.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2009



20. 03. 2009 "Voda Chrudimky plula svým korytem mile a vznešeně. Bylo však s podivem, jak rychle a mocně dovedla své vody zvednout, a to několikrát do roka, a způsobit zvláště na svém dolním toku značné škody. Jarní přívaly způsobovaly od nepaměti obrovské škody. Povodeň z 13. srpna 1880 byla skutečně nebývalá a ještě dnes jsou na domech v Chrudimi na několika místech značky, kam až voda v těchto dnech dosáhla. Právě tato povodeň byla impulsem k jednání o urychleném postavení přehrad na Chrudimce." (V. Zmek).
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009



20. 03. 2009 Pozoruhodný kostel sv. Bartoloměje, stojící uprostřed obce Kočí nedaleko Chrudimi, patří k významným památkám tohoto druhu sakrálních staveb u nás. Byl založen královnou Žofií, druhou manželkou Václava IV., listem z 28. února 1397. 1 Zakládací listina se nezachovala, její přepis měl být podle J. L. Zieglera ještě v době jeho života uložen na chrudimské radnici, poté se však ztratil. Díky A. Rybičkovi existuje alespoň opis části zakládací listiny. 2 Historicky doloženi nejsou ani stavitelé kostela sv. Bartoloměje. Předpoklad, že jimi byli bratři Jan, Petr a Oldřich Lutkové, příslušníci pražské královské huti, kteří stavěli ve zdejším regionu, podporuje slohová i časová příslušnost těchto staveb.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2009


Strana: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12





Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 3/2017 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Skály a jeskyně pod Králickým Sněžníkem
Ve Vysokém Mýtě získali Sodomkův kabriolet Jawa Minor
Obchodní akademie Chrudim - Druhá nejstarší obchodní akademie u nás
Dva „chrudimští“ potomci Josefa Ressla




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v obci KROUNA od architekta Fr. Schmoranze.

ORLICKOÚSTECKO: Kostelík v DLOUHÉ TŘEBOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Křížová cesta spojující město KRÁLÍKY a KLÁŠTER HEDEČ.

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: kostel Rozeslání sv. Apoštolů v LITOMYŠLI je nejstarším dochovaným sakrálním prostorem v Litomyšli

PARDUBICKO: Hřebčín v KLADRUBECH NAD LABEM je jedním z nejstarších na světě.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml