Sdružení přátel Pardubického kraje

Ing. Jan Perner


16.02.2016 Ing. Jan Perner, známý stavitel dnes hlavního železničního tahu Olomouc – Praha, se narodil 7. Září 1815 v Bratčicích na Čáslavsku jako syn mlynáře. Navštěvoval základní školu v Potěhách a potom Týnskou hlavní školu v Praze. Protože jeho přáním bylo studovat stavitelství, začal roku 1831 studia na pražské polytechnice, jejímž ředitelem byl F.J.Gerstner (1756 – 1832). Po ukončení studia našel však Perner jen místo aktuára na jičínském panství hrabat Trautmannsdorfů. Již roku 1834 využil příležitosti jít do carského Ruska s F.A.Gerstnerem (1793 – 1840), synem ředitele pražské polytechniky, stavět železniční trať Sankt Petěrburk – Carskoje Selo. Pro neschody s F.A.Gerstnerem odešel roku 1836 pracovat na stavební ředitelstí do Lvova. Zde však setrval jen čtyři měsíce a dal se do služeb dráhy. Roku 1841 pracoval na projektu železniční trati Olomouc – Praha, od roku 1842 byl již vrchním inženýrem generálního ředitelství státních drah v Praze. 20. srpna 1845 řídil osobně příjezd slavnostního parovozu „Čechy“ do Prahy o půl páté ráno. Oslavnou báseň k této příležitosti napsal pardubický lékař J.B.Pichl, který sledoval průjezd vlaku Pardubicemi. Ocitujme z jeho básně nazvané „Radostný hlas Pardubčanů při slavném otevření železné dráhy dne 20. Srpna 1845“ aspoň dvě sloky svědčící o tehdejších pocitech diváků: „Hle! co příval velikán se blíží, fičí, sténá, že se Vesmír třese. S poděšením lid úzkostný shlíží, snad on zkázu a zmar nám přinese… Stroj tu divný, vzav si větrů křídla ocelnou k Čechii dráhou letí? viděv dnes daleká bratrů sídla nese nám je k milému-objetí.“

Ing. Jan Perner,“ Čech každou kapkou své krve“, stál u všech významnějších vlasteneckých akcí té doby. Působil např. v „Jednotě ku povzbuzení průmyslu v Čechách“ a připravoval založení průmyslové školy v Pardubicích, kde žili jeho rodiče ve mlýně Valcha, jenž stával v místech budovy dnešního Chemingu v Pernerově ulici. Ačkoliv mu bylo teprve 30 let, Jan Perner významně přispěl k vysoké mezinárodně uznávané úrovni projekce i výstavby železničních staveb, tunelů, viaduktů a mostů, např. karlínského viaduktu a choceňského tunelu, jenž se mu stal 9. září 1845 osudným. Při služební cestě se při výjezdu z něj vyklonil z vlaku a narazil hlavou na sloup stojící u vrat do tunelu. Zemřel na následky smrtelného poranění hlavy v obětavé péči dr. Pichla v domě svých rodičů v Pardubicích 10. září 1845. Odtud mu byl 12. září vypraven pohřeb na dnes již zrušený hřbitov u kostela sv. Jana Křtitele (dnes park u pomníku bratranců Veverkových). Pohřeb ing. Pernera popsal v „Květech“ 16. Září 1845 jeho účastník dr. F.L.Rieger, jenž mj. napsal: „Celé Pardubice byly u veliké žalosti a zdálo se, že to uměli uvážiti, že byli ztratili spoluobčana, jenž byl pýchou jejich, jímž se i dále budou honositi.“ Smuteční obřad vedl chrudimský děkan P.Josef Liboslav Ziegler, nad rakví zazpíval ředitel hudební akademie v Praze na Žofíně Josef Jelen. Ostatky velkého projektanta železnic dnes spočívají na Městských hřbitovech v Pardubicích (stará část) ve společné hrobce rodin Pernerovy a Machoňovy u ohradní zdi. Pamětní deska na budově Chemingu v ulici pojmenované po Pernerovi připomíná místo jeho smrti. Jeho jméno nese od roku 1993 též dopravní fakulta při Univerzitě Pardubice i náměstí před hlavním nádražím ČD, v jehož hale jsou osazeny další pamětní deska a reliéf J. Laciny. Ve výkladní skříni v hale nádraží je vystaven i historický obraz J. Pernera ve slavnostní uniformě.

Autor:
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2013




Předchozí článek: Rybitevští rodáci bratranci František a Václav Veverkovi
Následující článek: Prokop Diviš


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na ANDRLOVĚ CHLUMU u Ústí nad Orlicí.

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na SUCHÉM VRCHU u Králík.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: Sochy světců před kosetelem sv. Jiří v KUNČINĚ.

PARDUBICKO: Dřevěná zvonice nedaleko CHOLTICKÉHO zámku.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml