Sdružení přátel Pardubického kraje

Prokop Diviš


16.02.2016 Václav Prokop Diviš (vlastním jménem Václav Divíšek) se narodil pravděpodobně 1. Srpna 1697 v poddanské rodině v Helvíkovicích u Žamberka. Takto udává datum jeho narození jak katalog premonstrátských kanovníků z roku 1784, tak nekrologium strahovského kláštera v Praze. Data udávaná F.M.Pelclem a prof. E. Albertem (1.8. 1696 nebo 26.3.1698) se tedy jeví jako nespolehlivá. Václav začal na náklady premonstrátského kláštera Louka u Znojma studovat znojemskou latinskou školu (gymnázium). Studia zde dokončil roku 1719 a 30. Listopadu 1720 složil pak profesní slib premonstrátského mnicha. 29. Září 1726 byl pak vysvěcen na kněze, v letech 1729 – 35 vyučoval na klášterní škole filozofii. Roku 1733 obhájil na univerzitě v rakouském Salcburku doktorskou dizertaci z teologie. V témže roce se stal i podpřevorem louckého kláštera, od roku 1736 pak převzal správu farnosti v Příměticích u Znojma. Za první prusko-rakouské války o Slezsko byl převorem v Louce (od 1741), 10. července 1742 se však vrátil na přímětickou faru, na níž působil až do konce svého života. Zemřel 21. či 25. prosince 1765. Byl pohřben ve společné hrobce premonstrátských mnichů v klášteře Louka. Jeho prvními technickými pracemi byly dva vodovody ( z let 1742 – 44) a vodní čerpadlo, jež vytlačovalo vodu do výše 30 sáhů. Poté u něj začal dominovat zájem o konstrukci hudebních nástrojů, který vyvrcholil stavbou skříňovitého strunného nástroje „Denis d’oru“ (=Zlatý Diviš), jenž byl napájen elektřinou z leidenských lahví, nástroj simuloval např. zvuky harf, loutny, klavíru, zvonkohry, lesního rohu, fagotu a klarinetu. Po roce 1748 začal Prokop Diviš experimentovat s třecí elektřinou a leidenskou lahví. V létě 1753 se k němu dostala zpráva o tragické smrti akademika G.W.Richmanna v Petrohradě. Richmann byl pravděpodobně usmrcen kulovým bleskem. Diviš poté nabídl Akademii věd v Berlíně svou studii „Mikroskopická bouře“ o atmosférické elektřině. Z roku 1761 pochází vlastní Divišův nákres „povětrnostního stroje“ (bleskosvodu!, který vztyčil poprvé v červnu 1754 a podruhé po roce 1761 na věži přímětického kostela.

Své experimentální zkušenosti sděloval v korespondenci s Leonhardem Eulerem (1707 – 1783), švýcarským matematikem, fyzikem a astronomem. Často se vedl v literární spor o primát idee hromosvodu mezi Divišem a Američanem Benjaminem Franklinem (1706 – 1790). Franklin postavil v září 1752 na svém domě ve Filadelfii experimentální zařízení pro zkoumání atmosférické elektřiny, jež mělo funkci bleskosvodu a t.r. vydal i svůj spis „Dopisy o elektřině“ známý od roku 1753 i v Čechách. Nelze pochybovat o tom, že Prokop Diviš Franklinovy experimenty znal. Na jaře 1760 strhli přímětičtí farníci „povětrnostní mašinu“ svého faráře, protože ji považovali za příčinu velkého sucha. Od roku 1753 se Diviš pokouše o léčbu elektřinou, jenž je ve 40. letech 18. století doložena v Německu. Ve spise „Magia neturalis“ (1765) probírá zásady elektroléčby a elektroterapie. Před stížnostmi lékařů a lékárníků ze Znojma jej ochránil tělesný lékař Marie Terezie Gerard van Swieten. Do roku 1759 prý Diviš vyléčil 58 lidí. V posledním roce jeho života (1765) vydalo německé nakladatelství J. Schramma jeho „Teoretický traktát o atmosférické elektřině“. Již z dřívějška jsou známy jeho styky s prof. J. Franzem, jezuitou ve Vídni (prakticky spolu experimentovali u císařského dvora) a s prof. A. Scrincim, experimentálním fyzikem na lékařské fakultě univerzity v Praze.

Autor: PhDr. Jiří Kotyk
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2013


Nákres Divišova bleskosvodu




Předchozí článek: Ing. Jan Perner
Následující článek: 140. let narození V. Ig. Stratílka


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Evangelický kostel ve SVRATOUCHU z roku 1783. Jeden z prvních evangelických kostelů u nás.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Typické domky ve vesničce LANŠPERK nacházející se pod stejnojmenným hradem.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jiří v DOLNÍ ČERMNÉ

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Podzimní krajina na SVITAVSKU.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Kašna na náměstí v DAŠICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml