Sdružení přátel Pardubického kraje

Jiří František Pacák


16.02.2016 Nejznámější barokní řezbář a sochař z okruhu východočeské dílny Matyáše Barnarda Brauna (1684-1738) Jiří František Pacák se narodil kolem roku 1670 ve Starém Rokytníku u Trutnova na panství Tovarsšstva Ježíšova v Žirci u Dvora Králové, kam bylo dříve mylně kladeno jeho rodiště, jako syn Matyáše Pacáka.
Pacákův umělecký vývoj jsme schopni sledovat od roku 1702, kdy začíná jako poddaný jezuitů na výzdobě poutního chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Luži u Košumberka. Zakladatelkou tohoto známého poutního místa na Chlumku byla hraběnka Marie Maxmiliána ze Žďáru, o níž roku 1969 napsal historický román – alegorii „Tovaryšstva Ježíšova“ spisovatel Jiří Šotola. Na Pacákových řezbách tamější kazatelny a oltáře sv. Apoleny poznáváme již zkušeného řezbáře ovlivněného svým učitelem P. Františkem Baugutem (1668 – 1726) z Kutné Hory. Pacák byl podučitelem jezuitů v Luži 6 let a poznal tu i svou manželku Martu Chaurovou, původem z mlynářské rodiny. Roku 1707 získal od patres jezuitů povolení k sňatku a vyjednal při tom sobě i své budoucí ženě osobní svobodu. V Luži žil s rodinou ještě roku 1715 a stal se tu otcem tří dětí: syna Františka a dcer Marie a Ludmily.

V letech 1716 – 19 přesídlil do Poličky, kde pracoval především jako řezbář. Zde se mu narodily další dvě děti: syn Václav a dcera Johanka. Během roku 1719 se Pacákovi přestěhovali na Dolní předměstí do Litomyšle, kde Giovanni B. Alliprandi pracoval již v Luži, kde poznal rodinu Pacákova tchána mlynáře Chaura. Roku 1720 však Alliprandi v Litomyšli zemřel a stavby se ujal František Maxmilián Kaňka, přítel a příznivec M.B.Brauna. 18. srpna 1721 je s Braunem uzavřena smlouva a Jiří F. Pacák se stává vedoucí osobností zdejší Braunovy dílny. Pod Braunovým vedením zde pracuje až do roku 1726 pro litomyšlské piaristy. Jak zajímavě upozorňuje Pacákův životopisec Josef Tejkl, „asi 50 letý zkušený řezbář se stává v Litomyšli v podstatě pomocníkem o 14 let mladšího Brauna.“ Patrně však již od roku 1725 stojí Pacák v čele samostatně prosperující dílny realizující podle Kaňkových návrhů velké sochařské projekty v Žacléři a Poličce.
V Litomyšli patří Pacákovi alegorie Víry a Lásky na průčelí piaristického chrámu, uvnitř řezby evangelíků (1721 – 29), v Žacléři mariánská statue (1725), v okolí Žirče sochy svatých Jana Nepomuckého, Františka Xaverského a Floriana (1725 – 30), Jiřího a Michala na kašnách v Poličce. K vyzrálému vrcholu své tvorby dospěl J.F.Pacák podle Oldřicha J. Blažíčka v řezbách hlavního oltáře zámecké kaple ve Smiřicích n. L. (1727 – viz. Detail sochy sv. Jáchyma na připojené fotografii), v Kalvárii v Markoušovicích (kolem 1730), v kamenné plastice mariánského sloupu v Poličce (1727 – 31) a v soše sv. Jana Nepomuckého v Bechyni – Zářečí přivezené ze Smiřic (před r.1730), Státue sv. Floriána v Opočně (1734) je typická reliéfním pohybovým rozvinutím příznačným pro pozdější Pacákovy práce v Moravské Třebové.
Roku 1735 zemřela Pacákovi v Litomyšli jeho žena Marta. Z jejich 5 dětí se dospělosti dožily jen dcera Marta a syn František (1713 – 1757), který po otcově smrti převzal vedení jeho dílny. Již zestárlý Jiří F. Pacák se ocitl v závěru svého života v hluboké životní krizi, již překonal katarzí v podobě svých dalších uměleckých děl. Už po roce 1730 vznikla stěna patetické Kalvárie na Křížovém vrchu u Moravské Třebové, kam se Pacák přestěhoval roku 1738, zanechav litomyšlskou dílnu synu Františkovi. T.r. se Jiří F. Pacák znovu oženil s Annou Davidovou, vdovou po moravskotřebovském malíři Ch. Davidovi. Pro Moravskou Třebovou figurálně vyzdobil ještě velký boční oltář v děkanském chrámu alegoriemu Víry a Naděje.
Jiří F. Pacák zemřel 11. srpna 1742 v Litomyšli ve věku 72 let. Byla to „sochařská osobnost při všem braunovském navázání vzdálená pouhého epigonství, u níž se Braunův výrazový dynamismus spojuje s tradičním plastickým citem“ (O.J.Blažíček).

Autor: PhDr. Jiří Kotyk
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2014






Předchozí článek: Ing. Jan Kašpar
Následující článek: Hrad Svojanov


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Máří Magdaleny ve VČELÁKOVĚ, postavený v letech 1844 až 1848 na místě starší stavby.

CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína

ORLICKOÚSTECKO: Pražská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je pozůstatkem městského opevnění. Její věž poskytne návštěvníkům města výhled na město.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Kostel sv. Jiří v KUNČINĚ.

SVITAVSKO: Sgrafita zhotovená podle Váchalova Krvavého románu na domě čp. 127 v LITOMYŠLI.

PARDUBICKO: Dominantou náměstí v LÁZNÍCH BOHDANEČ je původně renesanční radnice s podloubím a kostel sv. Máří Magdaleny.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml