|
| |
|
Jeřáb - nejnižší z tisícimetrových pohoří
17.02.2016 V České republice máme šestnáct pohoří, jejichž vrcholky přesahují nadmořskou výšku tisíc metrů. Jsou mezi nimi pohoří všeobecně známá, jako Krkonoše, Hrubý Jeseník či Šumava, patřící k častým cílům turistických výletů, některá z ostatních však dosud patří k poněkud zapomenutým místům naší vlasti. Z geografického hlediska je potěšitelné, že do „elitní skupiny“ tisícimetrových pohoří patří i dvě horské skupiny na území Pardubického kraje. Zatímco Králický Sněžník nadmořskou výškou 1424 m zaujímá pomyslný „bronzový stupínek“ v žebříčku našich nejvyšších pohoří, málo známá Jeřábská vrchovina celou skupinu šestnácti tisícimetrových pohoří uzavírá. Jeřábská vrchovina je součástí rozlehlého horopisného celku Hanušovická vrchovina, pojmenovaného podle už severomoravského městečka Hanušovice a zasahujícího až do podhůří Jeseníků. Nadmořskou výšku 1000 m tam však přesahuje jenom hora Jeřáb, a to o pouhé tři metry. Hora mezi horami Kupovitý vrch Jeřáb vytváří výraznou dominantu na českomoravském pomezí, sevřenou mezi horskými pásmy Hrubého Jeseníku, Králického Sněžníku a Orlických hor. Zaujme nejen z vyhlídkových míst v uvedených pohořích, ale také třeba ze zatáček silnice č. 11, klesajících ze sedla pod Suchým vrchem k Červené Vodě. Západní úbočí Jeřábu se sklání přes členité pásmo Hedečských kopců do Králické brázdy s městem Králíky, Červenou Vodou a Štíty, severní svah prudce klesá do údolí horního toku Moravy, sledovaného silnicí a železniční tratí z východních Čech na severní Moravu. Řeka Morava pak „obtáčí“ také východní úpatí Jeřábu, zatímco na jižní svahy jsou už zbrázděny zdrojnicemi říčky Březné. Přírodní park a ptačí oblast Přímo přes vršek Jeřábu přechází hranice Pardubického a Olomouckého kraje, respektive okresů Ústí nad Orlicí a Šumperk. Partie náležející našemu kraji, tj. vrchol Jeřábu, západní a jihozápadní svah s přilehlou částí Písařovské pahorkatiny, byly v roce 1992 vyhlášeny za přírodní park Jeřáb (na ploše 1409 ha), který už před tím byl tzv. oblastí klidu. Větší část tohoto území je zalesněná, ale níže položené jihozápadní svahy směrem k Šanovu a Moravskému Karlovu zaujímají i nelesní plochy s pastvinami a mokřadními loukami. Tyto partie vyhledává k hnízdění i jinde poměrně vzácný pták chřástal polní. Zejména z tohoto důvodu byla část přírodního parku začleněna do „Ptačí oblasti Králický Sněžník“ v rámci soustavy Natura 2000. Místa skvostných vyhlídek Jak bylo už uvedeno, horu Jeřáb je vidět z širokého okolí, ale v její vrcholové partii mnoho turistů nepotkáte. Donedávna se jí vyhýbaly i turistické značky, které se proplétaly jen nižší částí svahu. Teprve před několika lety byla vyznačena (modře) cesta i přes vršek Jeřábu, a to ve směru od Červené Vody a Horní Orlice. V dosahu jejího počátečního úseku nad Červenou Vodou a Šanovem je od roku 2007 oblíbeným místem vycházek 25 m vysoká rozhledna na vrcholku Křížové hory (735 m). Druhou, tentokrát volně přístupnou rozhlednu (tj. bez poplatku) najdeme také nad Dolní Hedčí při silničce a žlutě značené cestě, stoupající už z města Králíky. Žluté značky zprvu sledují kapličky křížové cesty na hedečskou Mariánskou horu se skvostným církevním areálem, kterému dominuje poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Posléze přecházejí návrší Val (789 m) zvýrazněné kovovou rozhlednou, nabízející nádherný výhled na okolní horské partie i daleko do podhůří. „Žlutá“ trasa se pak vine severním a východním svahem Jeřábu k lesnímu zákoutí u Sv. Trojice. Pramenná hora Přes vršek Jeřábu nepřechází jen turistická trasa a hranice dvou krajů, ale také hlavní evropské rozvodí. Celý horský komplex patří též k významným pramenným oblastem s několika upravenými studánkami. Mineme je i při výše zmíněné modře značené trase. Ta se nad Horní Orlicí proplétá jihozápadním temenem Jeřábu a posléze stoupá k přístřešku s hlavním pramenem Tiché Orlice. Odtud pokračuje poměrně strmé stoupání na vršek Jeřábu (1003 m). Ten celkem nenápadně převyšuje oblý horský hřbet a z větší části je skrytý v lesním porostu. Poněkud omezené výhledy z vrcholových partií tak nabízí jen několik okolních průseků. „Modrá“ turistická trasa pak postupně klesá východním temenem Jeřábu k poutnímu kostelíku Svaté Trojice (v 862 m n. m.), který tu stojí uprostřed lesa od sklonku 19. století. Toto romantické zákoutí je též významnou turistickou křižovatkou, kde se můžeme rozhodnout o dalším pokračování putování poklidnými partiemi Jeřábské vrchoviny. Po modrých značkách to není daleko k další vydatné studánce, zvané Rudolfův pramen či pramen Leopolda Grabnera. Vyvěrá z ní jedna ze zdrojnic Březné v povodí řeky Moravy a k odpočinku tu poslouží i přístřešek s posezením. Kolem Severomoravské chaty K častěji navštěvovaným místům této horské partie patří Severomoravská chata, „vyrůstající“ z bočního návrší Pohořelec (851 m). Od Rudolfova pramene po modrých značkách nebo od kostelíka Sv. Trojice po červených tam zbývá asi 1,5 km celkem pohodlné chůze. V chatě je restaurace a z přilehlé lyžařské louky si můžeme vychutnat takřka letecký pohled přes hluboké údolí Moravy a na protější výběžky Králického Sněžníku s „rozsetými“ chalupami horských vísek Vojtíškov a Vysoká. U Severomoravské chaty se cesty dělí. Kratší modré značení strmě klesá (4,5 km) přes obec Podlesí ke stejnojmenné železniční stanici v údolí Moravy, o poznání delší (11 km) je červená trasa, proplétající se převážně lesem do Hanušovic. Zajímavostí už poněkud odlehlých východních výběžků Jeřábské vrchoviny je přírodní památka Na hadci. Její název prozrazuje, že v komplexu dávných přeměněných hornin (zejména rul), tvořících podstatnou část Jeřábu, zde vystupuje tmavá hornina hadec (serpentinit), kterou díky jejímu minerálnímu složení (s větším obsahem hořčíku a železa) „vyhledávají“ některé jinde vzácnější druhy rostlin. Šestnáct tisícimetrových pohoří v ČR: 1. Krkonoše (Sněžka 1602 m – nedávno změřená výška 1603 m dosud není oficiálně uváděna) 2. Hrubý Jeseník (Praděd 1491 m) 3. Králický Sněžník (Králický Sněžník 1424 m) 4. Šumava (Plechý 1378 m) 5. Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora 1323 m) 6. Krušné hory vrcholící Klínovcem (1244 m) 7. Rychlebské hory (Smrk 1127 m) 8. Jizerské hory (Smrk 1124 m) 9. Orlické hory (Velká Deštná 1115 m) 10. Šumavské podhůří (Libín 1096 m) 11. Novohradské hory (Kamenec 1072 m) 12. Český les (Čerchov 1042 m) 13. Hostýnsko-vsetínské vrchy (Vysoká 1024 m) 14. Javorníky (Malý Javorník 1019 m) 15. Ještědsko-kozákovský hřbet (Ještěd 1012 m) 16. Hanušovická (Jeřábská) vrchovina (Jeřáb 1003 m)
Autor: doc. RNDr. Jan Vítek Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2014
Předchozí článek: Dolní Morava Následující článek: Dělostřelecká tvrz Hůrka Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
