Sdružení přátel Pardubického kraje

Dělostřelecká tvrz Hůrka


17.02.2016 Pojmenování Hůrka nese kopec na severním okraji Králík. V rámci opevňovacích prací prováděných zde v letech 1936–1938 byla jedna část opevnění naší republiky budována také na tomto úbočí. Stavbu pro čs. armádu realizovala renomovaná pražská firma Dr. Ing. Karel Skorkovský. Výstavbu zahájila 5. srpna 1936, tvrz přišla na téměř 25 mil. předválečných korun. Za tuto finanční částku vyrostla u Králík během 24 měsíců gigantická stavba vytvořená z desetitisíců kubíků betonu a stovek tun oceli.
Po svém dokončení, ke kterému mělo dojít na konci roku 1939, by Hůrka představovala jeden z pilířů československého obranného pevnostního systému. Společně s tvrzemi Bouda a Adam měla svojí plánovanou těžkou výzbrojí palebně krýt a v boji podporovat většinu z několika desítek pěchotních srubů a stovek malých pevnůstek vzor 36 a 37 uzavírajících prostor Králicka od kóty Maliník pro Zemskou Bránu. Do osudného září 1938 se ji podařilo stavebně prakticky dokončit, plně bojeschopnou by se Hůrka ovšem stala až někdy ve 2. polovině roku 1939. Osud republiky i s jejím opevněním šel však jiným směrem…
Po dokončení zde měla sídlit osádka měla čítat 424 mužů. Jen z části bojeschopnou tvrz vojáci na rozkaz bez boje vyklidili a opustili počátkem října 1938.

V období okupace se mohutná pevnostní stavba změnila v pokusný objekt, kde němečtí odborníci odzkoušeli řadu původního zařízení a technologií tvrze (např. všechna vrata do vjezdu ve vchodovém srubu, šikmý výtah, filtrovnu…). Již od podzimu roku 1938 se tvrz stala také cílem pro dělostřelecké a o něco později i ženijní pokusy.
Na podzim 1944 se začala Hůrka měnit na továrnu k výrobě leteckých součástí. V té době také začala na svahu nad vchodovým objektem stavba tábora pro několik set vězňů. Tito měli v podzemní továrně pracovat. Připravené výrobní zařízení se stalo po osvobození kořistí sovětské armády.
V roce 1946 armáda tvrz vyčistila a uzavřela. Počátkem 50. let minulého století došlo k drobným opravám a ověřovaly se možnosti využití tvrze armádou ke skladovacím účelům. V těchto letech také národní podnik Kovošrot vytrhal zbývající pancéřové zvony a rozsáhlé pozůstatky překážkového systému. V roce 1958 bylo rozhodnuto o využití podzemí tvrze formou vojenského muničního skladiště. Ke zprovoznění tzv. 4. muničního skladu Králíky došlo na konci 50. let minulého století. Název a účel tohoto zařízení se během následujících desetiletí několikrát změnil, tvrz však stále zůstávala vojenským skladem. Armáda Hůrku definitivně opustila až na konci května 2008, kdy tvrz Ministerstvo obrany převedlo do majetku města Králíky.
Ještě téhož roku došlo ke zpřístupnění větší části tvrze veřejnosti a provozovatelem vznikajícího muzea se pro město Králíky stala Společnost přátel čs. opevnění, o.p.s., která od roku 1990 buduje a provozuje Muzeum čs. opevnění v dělostřelecké tvrzi Bouda.
Razítko do vandrovní knížky putování Letní pecky, poznej všecky! získáte na pokladně muzea

GPS souřadnice: 50.0886150N, 16.7697969E

Autor: www.boudamuseum.com
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2014








Předchozí článek: Jeřáb - nejnižší z tisícimetrových pohoří
Následující článek: Hora Matky Boží u Králík


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Toulovcova rozhledna v oblasti TOULOVCOVÝCH MAŠTALÍ

ORLICKOÚSTECKO: Typické domky ve vesničce LANŠPERK nacházející se pod stejnojmenným hradem.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Kostel sv. Ducha v JAROMĚŘICÍCH.

SVITAVSKO: kostel Rozeslání sv. Apoštolů v LITOMYŠLI je nejstarším dochovaným sakrálním prostorem v Litomyšli

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml