Sdružení přátel Pardubického kraje

SVOJANOV Hrad královský, kouzelný a tajemný

Hrad Svojanov - pohled ze zahrady. Foto autrka

21.02.2016 Pod tímto hradem strávili turisté Klubu přátel Pardubicka týden svého turistického pobytu ve dnech 6. až 13.září 2014.
Ubytováni bylo v obci Svojanov v penzionu PALLA, který byl postaven v roce 1937.
Městys Svojanov je schovaný v krásném údolí řeky Křetínky, kudy vedla jedna z nejvýznamnějších obchodních stezek - Trstenická. Je připomínán již v roce 1287 ve Zbraslavské kronice v souvislosti s hradem Fürstenberg. Jeho minulost je proto spojena s hradem. Nevyhnuly se mu husitské války ani válka třicetiletá, nebyl ušetřen ani od nájezdů selské jízdy roku 1624. Svojanov se záhy stal samostatným městysem, kterému bylo uděleno právo tržní i právo hrdelní a působilo tu hodně cechů. Od roku 1583 má obec znak – stříbrného lva bez korunky v červeném štítě. Roku 1786 byl vystavěn kostel sv. Petra a Pavla, který se krásně vyjímá na mírném kopečku nad celým Svojanovem. Byl dostavěn v roce 1788 a protože pozdější úpravy téměř neovlivnily jeho původní vzhled, je památkově chráněn. Původní jsou i střešní konstrukce – na bednění střešní cibule je letopočet 1788. Kazatelna je barokní s dřevěnými plastikami, hlavní oltář empírový. Interiér byl vyzdoben iluzivní výmalbou a štukovými římsami. Postranní oltáře, lavice a varhany jsou novodobé. Kostel byl znovu otevřen a vysvěcen 13.května 2007.

Přístupová cesta ke kostelu a celé okolí včetně hřbitova jsou vkusně upravené za sponzorské peníze od firem i soukromníků. Ve středu obce pod kostelem se nachází historická radnice s věžičkou, na které jsou hodiny se zvonkem, který pravidelně bije. Má takový zvláštní plechový zvuk. Jeden místní a příjemný starý pán mi vysvětlil, že zvonek na radnici byl při výstavbě nejlevnější a protože je původní, přímo historický, proto jej na věžičce stále opatrují. Celá obec se rozprostírá kolem řeky Křetínky, která zde tvoří velký oblouk. Proto při pohledu z hradu je to pohled přímo pohádkový. Všechny objekty jsou krásně udržované a jak říkají místní, je to především díky chalupářům, kteří se ohromně starají a nejen o svoje chalupy.
První turistický výlet patřil samozřejmě dominantě tohoto kraje, krásnému hradu Svojanov, který se majestátně tyčí nad údolím Křetínky. Stačí vystoupat do mírného kopce, cesta je dlouhá od penzionu pouhých 500 metrů. Asi po dvaceti minutách stojíme před branou do hospodářského dvora – předhradí. Všechny budovy jsou krásně opravené. U jedné z nich jsou pod přístřeškem umístěny originály barokních soch. Ty byly převezeny z Mariánského sloupu v Poličce. Jsou to plastiky sv. Víta, sv. Karla Boromejského a sv. Šebestiána. Plánuje se jejich restaurování a umístění v galerii barokních soch ve vnitřních prostorách předhradí. Odtud je velmi zajímavý pohled na starou část hradu obklopenou novější zástavbou se vstupní branou.
Hrad Svojanov byl založen jako pomezní hrad mezi Královstvím českým a Markrabstvím moravským a souvisel se zakládáním královských měst podél Trstenické stezky v 60. letech 13. století králem Přemyslem Otakarem II. Král Karel IV. dokonce zařadil v zákoníku Majestas Carolina hrad mezi 11 nejvýznamnějších českých hradů. Po smrti Přemysla Otakara II. se jeho vdova Kunhuta přestěhovala na hrad se svým novým manželem Závišem z Falknštejna. Po jeho popravě roku 1290 se hrad stal zeměpanským, roku 1421 byl zastaven pánům z Boskovic, kteří jej získali v roce 1435 do trvalého držení. V roce 1512 získali hrad Trčkové z Lípy a po nich Žehušičtí z Nestajova. Dalšími majiteli byli Zárubové z Hustířan a hrabata ze Selmu. V 19. století se na hradě vystřídalo několik majitelů z řad měšťanů, statkářů a podnikatelů. Postupně se změnami majitelů začal význam hradu pomalu a jistě upadat. Roku 1569 byl poškozen požárem a byl již využíván spíše jen jako hospodářské centrum panství. Po dalším požáru roku 1842 byl hrad částečně přestavěn v empírovém slohu. Poslední soukromý majitel nechal vyzdobit interiéry pozdně empírovými malbami. Roku 1910 hrad zakoupilo město Polička, v jehož držení je dodnes. A že se město Polička dobře stará, je vidět na každém kroku.
Celý komplex je vystavěn na svahu a v pohledu z ptačí perspektivy tvoří trojúhelník. Přístup k hradu je pouze jedinou cestou, která je právě na té nejkratší straně trojúhelníku. Vstup je branou v novém objektu, který tvoří velké písmeno V. Obě delší strany trojúhelníku jsou opatřeny kamennými zdmi a několika kruhovými rondely. Přístup k hradu střeží vysoká válcová věž, postavená za mohutný plášť zdí a obrácená proti vstupní bráně ostrým zesíleným břitem. Palác, vystavěný na severní straně, se v raně gotické podobě dochoval pouze v suterénu a z části i v přízemí. V 19. století byl přestavěn v empírovém slohu. Vstupní objekt je patrový pavlačový, je krásně zrekonstruován a dnes slouží k ubytování a různým akcím, jako jsou svatby apod. K hradu patří zahrada, jež byla nedávno krásně obnovena. Bylo dodrženo staré členění na část užitkovou, kde se nachází mimo jiné i několik stromů obalených malými plody podobnými jablíčkům ( v době naší návštěvy - jsou to mišpule, ovoce našich babiček), na část bylinkářskou a zahradu s keři růží. Zahradě vévodí socha s holí a ovečkou – pastýře sv. Vendelína. Celá zahrada pod hradem je uzavřena právě těmi delšími stranami trojúhelníku, je ve svahu a s různými terasami a odpočívadly. Je to jediná gotická zahrada ve střední Evropě.
Zakoupili jsme si vstupenky na trasu A, do empírového paláce. Ujala se nás velice milá paní průvodkyně. Prohlídka začala v přízemí v pozdně gotické sloupové síni, vybavené jako reperezentativní lovecký salon se sbírkami loveckých trofejí. Zde nám paní průvodkyně vyprávěla historii hradu Svojanov i se strašidelnými příběhy za vlastnictví některých rodů. Prý se zde zazdívali za živa nejprve silní muži, a když panstvo zjistilo, že silní muži chybí na práci, tak zde začali zazdívat nemluvňátka a ženy. Mělo to prý být na ochranu, aby hrad nebyl nikdy dobyt. Rentgenový snímek v gotické síni prý objevil v jedné ze zdí skrčenou postavu. Celý hrad je opředen a zahalen velkým tajemstvím a pověstmi. V sousední místnosti se nachází velký model hradu Svojanova, kde si člověk může udělat představu, jak hrad vypadal na konci 16. století. Prohlídka pokračovala do velice zajímavé hradní kuchyně se spižírnou. Zde jsme objevovali mnoho věcí, které se používali a někteří ještě dnes používají v kuchyních a hospodářstvích. V prvním patře jsme obdrželi velké papuče. Zde se nachází velkolepá vstupní hala, odkud se vchází do soukromých obytných místností. Zajímavostí je, že tyto jsou děleny zvlášť na dámské a zvlášť na pánské, což bylo zvykem v 19.století. Dámskou část představuje dámský salon a ložnice s dětským koutkem. Pánskou část pánský salon a ložnice s pracovnou. Společenskou část představuje jídelna se sousední přípravnou jídel. Ve všech místnostech se nacházejí krásná kachlová kamna různého provedení a barev. Také stropní malby jsou zajímavé. Prohlídka končí procházkou po terasách kolem paláce, odkud jsou krásné výhledy na různé části hradu i do okolí. Po prohlídce paláce byla ještě prohlídka kouzelné zahrady, ale to už bez paní průvodkyně. Při venkovní procházce celým komplexem má člověk neuvěřitelně krásný pocit. Všude čisto, vše je krásně opraveno, jak staré tak i nové objekty včetně zahrady.
Po stopách královny Kunhuty a Záviše z Falknštejna jsme se vypravili na Hradisko- Kněževes. Cesta vede z obce Dlouhá Lhota krásným údolím podél Kavinského potoka, který zde omývá travertinové útvary. Na konci údolí cesta stoupá do velkého kopce až nahoru na Hradisko-Kněževes. Je znát, že tu kdysi něco bylo – vysoké valy, hluboké rokle. Zde stávala ve 2.polovině 13.století tvrz, která střežila Trstenickou stezku při česko-moravské hranici. K Hradisku se váže pověst o narození syna Kunhuty a Záviše z Falknštejna. Po Závišově zajetí Václavem II. utekla Kunhuta na Hradisko, kde uschovala všechny svoje klenoty. Odtud pramení pověsti o zakopaném pokladu. Cesta odtud do obce Kněževes vedla na opačnou stranu z velkého kopce. V jednom místě jsme museli velice opatrně slézat nejen z prudkého kopce, ale i velmi úzkým místem „Ďáblovou roklí“.

Celý článek naleznete ve Vlastivědných listech Pardubického kraje 4/2014.

GPS souřadnice: 49.6246239N, 16.4102008E

Autor: Jarmila Skalická
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2014


LETOVICE – zámek, pohled z nádvoří. Foto autrka
Hartmanice - kaple sv. Jana Nepomuckého. Foto autorka






Předchozí článek: Historie českých vánočních tradic a zvyků
Následující článek: U ANTONÍČKA – REALITA NEBO FIKCE?


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Máří Magdaleny ve VČELÁKOVĚ, postavený v letech 1844 až 1848 na místě starší stavby.

CHRUDIMSKO: Toulovcova rozhledna v oblasti TOULOVCOVÝCH MAŠTALÍ

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Vavřince ve VYSOKÉM MÝTĚ založený na skolnku 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Rotunda sv. Kateřiny v ČESKÉ TŘEBOVÉ pochází z 12. století.

ORLICKOÚSTECKO: Podloubí na náměstí v KRÁLÍKÁCH.

SVITAVSKO: Vrch Kalvárie je známým poutním místem nad JAROMĚŘICEMI.

SVITAVSKO: Městská věž v JEVÍČKU.

PARDUBICKO: Dominantou náměstí v LÁZNÍCH BOHDANEČ je původně renesanční radnice s podloubím a kostel sv. Máří Magdaleny.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml