Sdružení přátel Pardubického kraje

Pardubický kraj oslavil 15 let své novodobé existence

2001: Budování sídla Pardubického kraje

21.02.2016 Komentované prohlídky úřadu na Komenského náměstí, dobročinný jarmark v reálce, ukázky složek integrovaného záchranného systému, besedy, virtuální výstup na Králický Sněžník, prezentace škol a také kulturní program na třídě Míru, to všechno patřilo k připomenutí patnáctileté existence novodobého Pardubického kraje letos v květnu. Historicky první hejtman Roman Línek a současný hejtman Martin Netolický obdrželi symbolickou „občanku“, se kterou se kraj nyní vydává už na svou „dospělou“ cestu.
„Chtěli jsme při této příležitosti připomenout, co vlastně kraje dělají. Pardubický kraj má pod svými křídly například nemocnice a zdravotní ústavy, zřizuje 57 středních škol, 8 sociálních ústavů, 4 muzea a galerii a stará se o 3100 kilometrů silnic II. a III. tříd,“ poznamenal hejtman Martin Netolický a pokračoval: „Pomáhá také rozvíjet život v kraji pomocí grantů na kulturní a sportovní aktivity, sociální služby, požární ochranu, památky či péči o životní prostředí a venkov.“

Z historie kraje
Samostatný Pardubický kraj existoval už v polovině 19. století a potom v letech 1949 až 1960. Do třetice se o něm rozhodlo ústavním zákonem č. 347 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků v roce 1997. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129 o krajích z roku 2000 a první volby do nově zřízených zastupitelstev se uskutečnily 12. listopadu 2000. Jejich prvním vítězem se stalo uskupení Čtyřkoalice a prvním hejtmanem byl zvolen Roman Línek. „Začínali jsme v pronajaté budově ve Smilově ulici a až časem na kraj přecházely nové kompetence a také podíl z daňových výnosů na jejich správu. Získali jsme také do péče poměrně velký majetek, o který se musíme starat. Raritou mezi našimi budovami je určitě Zámek Pardubice, u kterého se stále podílíme na dokončení celkové obnovy a navracíme ho do stavu z dob Pernštejnů,“ přešel od vzpomínek k současnosti nyní 1. náměstek hejtmana Roman Línek. Dalšími hejtmany byli Michal Rabas (2004-2007), Ivo Toman (2008) a Radko Martínek (2008-2012). Martin Netolický je v čele Rady Pardubického kraje od listopadu 2012.

Okresní úřad se propojil s bývalými školami
Pardubický kraj sídlí v komplexu navazujících budov při Jahnově ulici v Pardubicích, které jsou nyní kompletně v jeho majetku. Původní Základní škola Komenského náměstí a Střední zdravotnická škola prošly zásadní přestavbou po roce 2000, kdy tu ze tříd vznikly kanceláře a také zastupitelský sál spojující dvě patra budovy. K tomu přibyla bývalá reálka a gymnázium na Komenského náměstí, která byla zrekonstruována před pěti lety. Nakonec se do majetku kraje dostal i bývalý Okresní úřad, dříve ředitelství pošt a telegrafů, funkcionalistická budova, která na bývalé školy navazuje směrem k náměstí Republiky a je s nimi propojena chodbami v jednotlivých patrech.

Jak šel čas
2000
První krajské volby
Až do prvních voleb do krajského zastupitelstva připravoval vznik kraje kolektivní orgán – Regionální koordinační skupina - složený s přednostů okresních úřadů. Jeho předsedou byl Roman Línek. Historicky první volby do krajského zastupitelstva se uskutečnily v říjnu. V Pardubickém kraji získala Čtyřkoalice 15 mandátů, ODS 12, ČSSD 7, KSČM 9 a Sdružení pro Pardubický kraj 2 mandáty. Radu kraje sestavily čtyřkoalice spolu s ODS, historicky prvním hejtmanem se stal Roman Línek.

2001
Nové sídlo kraje se buduje na Komenského náměstí
Jako jeden z obnovených krajů začínal Pardubický kraj úplně od nuly. Vlastní prostory se začaly budovat v bývalé Základní škole Komenského náměstí a Střední zdravotnické škole, která na ni navazovala. Původní třídy a chodby přeměněny na kanceláře, jednací sály a pracovny radních. K slavnostnímu předání nového krajského sídla došlo symbolicky 12. 12. 2001 ve 12 hodin a 12 minut. V těchto pionýrských dobách si také Pardubický kraj připsal několik prvenství. Na palubě výletního parníku Arnošt z Pardubic se hejtmani krajů v roce 2001 dohodli na zřízení společného orgánu – Asociace krajů ČR. Pardubický kraj se stal také pořadatelem vůbec prvních Olympijských her dětí a mládeže.

2002
Kraj stanovuje své symboly i priority
Tento rok je spojen se vznikem dokumentu Tvář kraje, který rozhodnutím zastupitelstva stanovil nové symboly Pardubického kraje, zásady propagace a prezentace, nejslavnější rodáky a nejvýznamnější akce, které bude kraj podporovat a propagovat. Kromě už dříve schváleného oficiálního znaku a praporu získal Pardubický kraj také logo, které propaguje kraj v sepětí s turistickým ruchem. Tvoří ho silueta hradu Kunětická hora, která je známou dominantou krajiny u Pardubic.

2003
Kraj získal do správy příspěvkové organizace
Zastupitelstvo Pardubického kraje schválilo zřizovací listiny nových příspěvkových organizací. V oblasti kultury to byly Regionální muzeum v Chrudimi, Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě, Východočeské muzeum v Pardubicích, Východočeská galerie v Pardubicích a Krajská knihovny v Pardubicích. V oblasti dopravy pak kraj získal Správu a údržbu silnic Pardubického kraje. Další organizace pak zřizoval v oblasti sociální a zdravotní. Podstatné bylo definování sítě lůžkových zdravotnických zařízení na pět nemocnic, která jako jediné v kraji zajišťují akutní lůžkovou péči.

2004
Vstup do Unie a druhé krajské volby
Tento rok byl ve znamení vstupu České republiky do Evropské unie. V březnu se uskutečnilo první jednání Výboru regionálního rozvoje regionu soudržnosti Severovýchod, 1. května vystoupali symbolicky představitelé Pardubického kraje a Dolnoslezského vojvodství společně na Králický Sněžník a od 1. června se otevřely možnosti čerpat evropské fondy. V listopadových volbách do krajského zastupitelstva zvítězila ODS s 18 mandáty, následovaly Koalice pro Pardubický kraj (KDU-ČSL, US-DEU a Nestraníci, 12 mandátů, KSČM 9 a ČSSD 6 mandátů. Novou krajskou radu sestavili zástupci ODS a KPk, hejtmanem se stal Michal Rabas.

2005
Úvěr umožnil kraji předfinancovat investice do silnic
Velkým počinem tohoto roku byla rekonstrukce a dostavba Krajské knihovny v Pardubicích. Stát a Pardubický kraj do ní společně investovaly 75 milionů korun. Jako první region z celého bývalého východního bloku získal Pardubický kraj úvěr od Evropské investiční banky přímou cestou bez prostřednictví vlády, a to ve výši 900 milionů korun. Tyto prostředky otevřely cestu k čerpání evropských dotací a společně s dalšími 300 miliony korun z vlastních zdrojů je kraj investoval především do silnic II. a III. třídy.

2006
Povodňové škody a sesuv půdy
V dubnu vyhlásil hejtman na části území regionu stav nebezpečí kvůli povodňové situaci na Tiché Orlici a sesuvu půdy nad hřebečským silničním tunelem. Povodně napáchaly škody v celkové výši 441 milionů korun, zejména na silnicích. Také v roce 2006 bylo cílem krajské samosprávy udržet vysoký objem investic, podařila se například rekonstrukce pardubického mostu Pavla Wonky, modernizace silnic na Králicku či kompletní rekonstrukce silnice z Přelouče směrem na Hradec Králové. V Ústavu sociální péče ve Slatiňanech byly otevřeny čtyři domky chráněného bydlení.

2007
Rok dramatických událostí
V letních měsících prověřila krizové řízení kraje ptačí chřipka. Postihla uzavřené chovy a byla největším případem v Evropské unii. Situaci musela řešit Bezpečnostní rada kraje pod vedením Romana Línka a neobešlo se to bez zaplynování celých objektů chovných hal. Hasiči, vojáci, policisté, veterináři i další ale jednali profesionálně. Jako daň této nešťastné nemoci však „padlo“ téměř 180 tisíc kusů drůbeže. Další nepříjemnou událostí bylo objevení nelegálního skladu nebezpečných chemikálií ve Chvaleticích. Smutná zpráva zasáhla kraj koncem roku - 5. listopadu nás po dlouhé a těžké nemoci, ve věku pouhých 43 let, opustil hejtman Pardubického kraje Michal Rabas.

2008
Větrné bouře a třetí krajské volby
Po úmrtí hejtmana Michala Rabase do této funkce nastoupil Ivo Toman (ODS). Kalamitní stav v kraji přinesly nejprve v březnu vichřice Emma a potom v červnu další větrná bouře. Situaci se podařilo zvládnout, ale následky se odstraňovaly ještě několik let. Kraj pokračoval ve významných investicích, které dosáhly do té doby rekordní výše. Opravoval silnice po povodních z roku 2006, obnovoval další potřebné úseky a dostavby se dočkala například stavební škola s učilištěm v Rybitví. V třetích krajských volbách zvítězila v kraji ČSSD (19 mandátů). Další výsledky: ODS 11, Koalice pro Pardubický kraj 9 a KSČM 6 mandátů. Radu kraje sestavila ČSSD spolu s KPk a hejtmanem se stal Radko Martínek.

2009
Předsednictví ČR v EU a prezentace v zahraničí
Pardubický kraj naplno využil příležitostí, které mu nabídlo evropské předsednictví České republiky v Evropské unii. Úspěšně se představil v Bruselu a v Berlíně a velmi dobrý ohlas měly i dvě akce, které uspořádal přímo na svém území – seminář k problematice lesnictví a návštěvu velvyslanců členských zemí EU v proslulém kladrubském hřebčínu. V Pardubickém kraji bylo ostatně české předsednictví i symbolicky ukončeno. Za účasti vrcholných představitelů obou zemí bylo pomyslné evropské žezlo předáno Švédsku na Mezinárodním operním festivalu Smetanova Litomyšl.

2010
Cílená podpora cestovního ruchu
Z regionálního operačního programu se podařilo kraji získat 1,5 miliardy korun na cestovní ruch. Téměř polovina putovala do Ski-areálu v Dolní Moravě, který se začal rozrůstat i díky rozsáhlým soukromým investicím na resort evropského formátu. Nejvýznamnější stavbou v oblasti dopravy bylo dokončení dopravního terminálu v České Třebové. Ten propojil železniční, autobusovou a osobní automobilovou dopravu a lidem z Orlickoústecka a Svitavska výrazně zvýšil cestovní komfort. Dokončena byla také rekonstrukce budovy bývalé reálky, kam se přestěhovala dosud detašovaná pracoviště úřadu.

2011
Zavedení jednotných přijímacích zkoušek
Jednotné přijímací zkoušky na střední školy s maturitními obory se poprvé uskutečnily na jaře 2011. Díky tomu, že byly přijímací zkoušky jednotné, byly i jejich výstupy velmi hodnotným materiálem a vodítkem pro další postup. Klesající počet žáků vycházejících z devátých tříd vedl Pardubický kraj k pokračování optimalizačních kroků ve školství. Celkem bylo od roku 2009 sloučeno či splynuto 14 středních škol a 12 dalších škol a školských zařízení. Od dalšího školního roku byly utlumeny obory ekonomického managementu mimo obchodní akademie a přijímání nových žáků na dvě vyšší odborné školy. Zároveň se uvolnilo několik školních budov, které kraj nabídl k prodeji zájemcům.

2012
Průkopnické burzy filantropie a další volby
Po vzoru televizního Dne D zahájil Pardubický kraj spolu s Koalicí nevládek Pardubicka takzvané burzy filantropie – představování neziskových, ale potřebných projektů dárcům a získávání prostředků na jejich uskutečnění. Úspěšný projekt se později ujal i v dalších krajích. V pozimních krajských volbách zvítězila Česká strana sociálně demokratická (12 mandátů) před KSČM (11 mandátů), Koalicí pro Pardubický kraj (10 mandátů), ODS (6 mandátů), SPOZ (3 mandáty) a TOP O0 (3 mandáty). Radu sestavila ČSSD spolu s KPk a hejtmanem se stal Martin Netolický.

2013
Maximum do investic
I při úsporných opatřeních na provoz kraje se nezastavily investice a předfinancování projektů z části proplácených Evropskou unií. Stamiliony korun šly do nemocnic, škol, ústavů sociální péče, ale i oprav silnic II. a III. třídy. V průběhu roku byly rozestavěno celkem 25 staveb s celkovými náklady ve výši téměř 814 milionů korun. I přes výše uvedené investice se dařilo držet hospodaření kraje v přebytku. Na konci června 2013 zasáhly náš kraj povodně. Díky obětavé a včasné práci nebyl nikdo ohrožen na životě a situaci se podařilo zvládnout.

2014
Spojení nemocnic do jedné akciové společnosti
Pardubický kraj udělal první potřebné kroky ke stabilizaci nemocnic. Na návrh představenstev nemocnic a po diskuzi se všemi dotčenými stranami schválili zastupitelé scénář transformace nemocnic. Spočíval v dalším propojení a sjednocení řízení nemocnic v jedné akciové společnosti tak, aby se nemocnice doplňovaly a nekonkurovaly si. Nová forma uspořádání vstoupila v platnost v závěru roku. Stabilizaci nemocnic podpořilo také navýšení základního jmění nemocnic ve dvou postupných krocích.

2015
Kraj dokázal využít maximum evropských dotací Dvě miliardy přitekly do Pardubického kraje od roku 2007 z Regionálního operačního programu ROP II Severovýchod a projekty podpořenými v rámci dalších evropských programů se kraj dostal ke třem miliardám. Mezi nejvýznamnější v tomto roce dokončené stavby patří Multioborový pavilon Pardubické nemocnice, domky projektu Transformace Domova sociálních služeb ve Slatiňanech nebo modernizace silnice mezi Hlinskem a Dřevší.

Autor: Zuzana Nováková
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2015


2004: Podpis koaliční smlouvy
2010: terminál Česká Třebová




Předchozí článek: Viktorin Kornel ze Všehrd
Následující článek: „Jezerní hora“ Rychnovský vrch


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Jiljí opata v NASAVRKÁCH.

ORLICKOÚSTECKO: Nově zrekonstruované náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jiří v DOLNÍ ČERMNÉ

ORLICKOÚSTECKO: kostel v obci PÍSEČNÁ.

SVITAVSKO: Vrch Kalvárie je známým poutním místem nad JAROMĚŘICEMI.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Hřebčín v KLADRUBECH NAD LABEM je jedním z nejstarších na světě.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml