Sdružení přátel Pardubického kraje

Archeologický výzkum měl prokázat existenci hradu

07. 08. 2005 V loňském roce proběhl v Chrudimi archeologický výzkum u tzv. Staré školy, kde byly objeveny památky blízké době knížete Břetislava I. Jednou z nejzáhadnějších otázek středověké minulosti Chrudimi je existence městského hradu. Za součást hradu byla považována tzv. Žižkova věž, stojící do roku 1847 v sousedství domu čp. 57/1. V době svého zániku měla v přízemí 2,25 metrů silné zdi, byla dvoupatrová, přístupná pouze žebříkem s nízkou šindelovou střechou. Doba postavení věže není známa. Poblíž domu 57/I byla v loňském roce položena sonda v místech, kam staré plány situují Žižkovu věž, s cílem ověřit její stáří a vývoj. Nejstarší zjištěnou etapou osídlení je souvrství kultury slezskoplatěnické (cca 700-500 př.n.l.), kdy byl chrudimský ostroh intenzivně využíván a předpokládá se, že zde bylo opevněné sídliště. Následovalo až osídlení z 9.-10. století. Nejzajímavějším objevem je těleso valového opevnění dochovaného až do výše 190 cm. Hlinitý násep byl uvnitř zpevněn dřevěnou konstrukcí v podobě přibližně čtvercových komor o rozměrech 150 x 150 cm. Úprava vnější strany opevnění není zatím známá, nachází se mimo prozkoumanou plochu. Známa není ani původní úprava zadní strany valu, protože ta se po jakési katastrofě spojené s požárem vysypala směrem dovnitř hradiště. Po určité době byl hrad opraven tak, že k jeho zadní straně byl přisypán asi 350 cm široký násep bez zajištěných stop po vnitřní ztužující konstrukci. Podle souvislostí datujeme postavení hradby do staršího 11. či na sklonek 10. století. Mělo by tedy v době knížete Břetislava I. plnit dvou funkci. Poškození valu a jeho následnou opravu klademe do 12. století.

Opevnění zaniklo požárem a jeho horní část byla zplanýrována. Do vrstvy překrývající destruovaný val se zahlubuje pás destrukce z opukových kamenů s příměsí cihel a lidských kostí. Situován je v místech, kde se měla nacházet západní strana zaniklé Žižkovy věže. Je pravděpodobné, že před sebou máme negativ po zdivu věže, zřejmě důkladně vybraném po jejím zboření. Do destrukce byla posléze vyhloubena cihlami vyzděná jáma na vápno, zaplněná odpadem ve 2. polovině 19. století. Jáma byla překryta valounovou dlažbou, kterou můžeme datovat na sklonek 19. století. Následovala již jen vrstva zahradní zeminy. Archeologický výzkum nepřispěl k řešení otázky stáří Žižkovy věže. Poprvé se podařilo v Chrudimi zachytit raně středověké opevnění v takovém stavu, že lze studovat detaily stavební konstrukce a vyjádřit se k jeho vývoji.

(Převzato z Chrudimských vlastivědných listů, rok 2005, číslo 2, redakčně zkráceno)

Autor: PhDr. Jan Frolík, CSc.
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2005




Předchozí článek: Zrušená trať Hrochův Týnec - Chrast u Chrudimi
Následující článek: Chrudimské opevnění


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Židovská synagoga v HEŘMANOVĚ M2STCI.

CHRUDIMSKO: Zámek v NASAVRKÁCH dnes slouží pro výstavy a společenské akce.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Vavřince ve VYSOKÉM MÝTĚ založený na skolnku 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: náměstí v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu CIMBURK z konce 13. století.

SVITAVSKO: Kostel Panny Marie ve Svitavách.

PARDUBICKO: Zámek je domimantou městečka CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml