Sdružení přátel Pardubického kraje

Zrušená trať Hrochův Týnec - Chrast u Chrudimi


22. 08. 2005 Podívejme se nyní na zapomenutou lokální trať, která byla součástí dráhy Heřmanův Městec - Borohrádek a tvořila s ní jeden celek. Nahlédněme tedy do historie. Dovážet cukrovku z polí v okolí Hrochova Týnce do cukrovaru ve Slatiňanech bylo nákladné, a tak se rozhodli občané Týnce postavit si cukrovar vlastní. První kampaň zahájil v roce 1871. V tomtéž roce byla společností státní dráhy (StEG) otevřena stanice v nedalekých Dašicích (dnes Kostěnice). Vedení cukrovaru začalo uvažovat o napojení z tohoto místa vlečkou. Návrh však pro neochotu obce a velkostatku nebyl realizován. Místní se tedy o několik let později připojili k chrudimským aktivitám. Na zasedání zemského sněmu Království Českého dne 11.2.1895 bylo schváleno poskytnutí zemské garance na splácení a zúročení 70% nákladů pro dráhy v trase H. Městec - Chrudim město - Hrochův Týnec - Moravany - Borohrádek s odbočnou tratí Chrast u Chrudimi - Hrochův Týnec.

Na jaře roku 1898 byla zahájena stavba. Z Hrochova Týnce do Chrasti provedla stavbu firma Podnikatelství staveb Čeněk Staněk, Eman Jeřábek a Kašpar Vyleťal. Průběžně zde pracovalo 700 dělníků. V jednom období jich bylo až 1200. V srpnu 1899 byla dráha již sjízdná a využívala se pro rozvoz materiálu. V Hrochově Týnci byla postavena i výtopna pro jednu lokomotivu.
Oficiální zahájení provozu bylo 25. září 1899. Slavnostního otevření se zúčastnili akcionáři, představitelé obcí a okresu, představitelé průmyslových podniků, zejména pak cukrovarů. Slavnostní vlak vyjížděl z Borohrádku. V Moravanech do něj přistoupili místodržící hrabě Coudenhove a zástupce Zemského výboru hrabě Schönborn. V Hrochově Týnci se připojil zvláštní vlak z Chrasti. V Chrudimi se zvláštní vlak setkal se zvláštním vlakem z Heřmanova Městce.
Doprava na odbočné větvi do Chrasti nebyla až do počátků motorizace začátkem 30. let nijak bohatá. Na trať vyjížděly dva páry smíšených vlaků - jeden ráno a druhý v podvečer.
Dráha byla zestátněna roku 1925. K 15. červnu 1925 byl zahájen provoz se zjednodušeným řízením dopravy. Od května 1929 začal na trati poprvé jezdit motorový vůz, a to řady M 120.325. Tím byly zavedeny tři páry ryze osobních vlaků. V roce 1930 byla otevřena nová zastávka Brčekoly, v roce 1932 zastávka Hrochův Týnec - mlýn. Motorový vlak zajížděl také až do Moravan. Podle letního jízdního řádu 1933 přestaly nákladní vlaky vozit cestující. V osobní dopravě zůstaly 3 páry motorových vlaků. Od 15.5.1934 byla osobní doprava na trati Týnec - - Chrast z důvodů hospodářské krize zrušena a nahrazena autobusovou linkou ČSD. Nákladní doprava fungovala pouze po dobu kampaní. Ale již v létě 1935 byla autobusová linka zrušena a dále se objevuje v jízdním řádu poznámka trať 157 H. Týnec - - Chrast -- neobsazeno.
Dnem 16. listopadu 1941 byla znovu obnovena osobní vlaková doprava. Slavnostnímu zahájení provozu byli přítomni významní hosté z obcí a správy ČMD - BMB. Zahájení provedl motorový vůz řady M 120.4 se dvěmi přípojnými vozy. Od konce roku 1944 sílily nálety spojenců a útoky domácích partyzánů. Změna jízdního řádu v únoru 1945 znamenala silnou redukci osobní dopravy. Dne 18.4.1945 otřásla celým okolím Rosic u Chrasti veliká exploze. Byly rozbity stovky oken. Partyzáni vyhodili do vzduchu 6 vozů plných výbušnin, které stály se spoustou dalších vozidel odstavených na trati. Provoz byl obnoven až po skončení války. Následovalo rozšíření osobní dopravy. Vedla se ale i jednání o likvidaci tratě. Roku 1958 protestuje obyvatelstvo proti likvidaci své dráhy. Celá 60. léta jsou charakterizována rostoucím automobilismem a odklonem od kolejové dopravy. Nákladní doprava už jezdí jen v úseku Chrast - Chrast město. Málo významná trať bez nákladní dopravy byla leckomu trnem v oku. A tak 31.1.1978 se ozvalo houkání pravidelného motorového osobního vlaku na lokálce naposledy. To byl poslední den provozu. Trať začala být likvidována od roku 1982 do roku 1990. Dodnes je provozní pouze úsek Chrast - Chrast město, a to jen pro nákladní dopravu. Dne 2.10.1998 sem zajel motorový vůz M 131.1133 (z iniciativy PSHŽD) se skupinou zájezdu cestovní kanceláře ČD.
První lokomotiva, která po trati jezdila, je 300.413. Ta vozila stavební a pracovní vlaky při stavbě. Provoz obstarávala řada 310.0 a později 422.0. Poté se na lokálce provozovala i řada 423.0. Z motorových vozů to byla řada M 120.3, M 120.4 a M 131.1. Konec provozu byl ve znamení řady M 152.0 (810). Z motorových lokomotiv jezdila na lokálce řada T 334.0 a T 444.02.
A co zůstalo? Až budete mít čas a náladu, udělejte si turistický výlet po zbytcích dráhy. Dochovaných pozůstatků je poměrně hodně. Téměř v celé trase je patrný násep. Ve stanici Rosice u Chrasti stojí výpravní budova a skladiště. Podél trati jsou patrné kilometrovníky. Nejvíce změn prodělal Hrochův Týnec. V místech křížení s tratí není patrného téměř nic. Z mostu přes říčku Ležák zbyly jen opěry na březích.
Výzkumný tým Pardubického spolku historie železniční dopravy provedl místní průzkum v roce 2003. Na internetové adrese http://pshzd.wz.cz/chrast.html naleznete několik fotografií ze současného stavu dráhy i stavu v uplynulých desetiletích.

Autor: Oldřich Čížek
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2005




Předchozí článek: Hřebečské baroko
Následující článek: Archeologický výzkum měl prokázat existenci hradu


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Domek Maxe Švabinského v malebné obci KOZLOV, která je dnes součástí České Třebové.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Františka Serafínského v CHOCNI.

SVITAVSKO: Fresky z 18. století na Loretánské kapli v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Kostel Panny Marie ve Svitavách.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml