Sdružení přátel Pardubického kraje

Archeologický výzkum u kostela sv. Markéty v Podlažicích v roce 2003


29. 12. 2006 Návštěva místa zaniklého benediktinského kláštera v Podlažicích nás zavede k baroknímu kostelu sv. Markéty, postavenému ve zříceninách kláštera mezi léty 1696 až 1721. Opravený kostel svítí již z dálky fasádou s obnovenou původní barevností. Součástí stavebního zásahu bylo také odvlhčení a odvětrání základů kostela doprovázené v listopadu a prosinci 2003 záchranným archeologickým výzkumem. Nejstarší zjištěnou lidskou aktivitou je pohřebiště kultury slezskoplatěnické (1. stupeň, cca 1000 př. n.l.). Prozkoumán byl jeden žárový hrob s nádobou překrytou miskou a spálenými kostmi kolem ní. Druhý hrob tvořila prostá jamka s ojedinělými úlomky kostí. Stopou třetího hrobu je rozvlečená nádoba v blízkosti hrobu prvního. Pohřebiště se nachází u východní stěny kostela. Další etapu využití místa tvoří až osídlení z 12. století.

U jihovýchodního rohu kostela byl objeven žlab a několik jamek po kůlech. Znamená to však, že klášter byl založen na již dříve osíd-leném místě. Z písemných zpráv je jisté, že existoval v roce 1159. Založen byl z iniciativy šlechtice Hroznaty snad o něco dříve, archeologické nálezy však přesnější určení prozatím nedovolují. Z kláštera samotného rýha proťala tři zdiva východního křídla (u jižní stěny kostela). Zdivo vykazuje nejméně dvě fáze, obě gotické (13. a 14. století). K východnímu křídlu přiléhal ambit, z něhož bylo prozkoumáno severovýchod-ní nároží. Plocha ambitu byla využita k intenzivnímu pohřbívání. Do plochy rajské zahrady byla během gotic-kého období vestavěna kaple, její stavba však nebyla dokončena. Za východním závěrem kostela a u jeho severní stěny byla objevena dvě rovnoběžná zdiva na vnějších stranách zpevněná opěráky, vymezující pod úroveň terénu zapuštěnou místnost. Stavba prodělala během své existence požár, ale byla zčásti používána i nadále. Navazovala na ní západním směrem zeď, která v gotickém období tvořila severní ohradní zeď areálu kláštera. Budova byla postavena nejspíše v pokročilém 12. století a definitivně zanikla až s koncem kláštera v roce 1421. Závažné informace se podařilo získat v rýze před západním průčelím současného kostela. Prokázalo se, že gotic-ký kostel byl oproti baroknímu následovníku posunut směrem k západu. Měl trojlodní podobu, na severní straně byl zpevněn opěráky. Lze prokázat, že měl staršího (románského) předchůdce, z něhož se však dochoval jen nepatrný fragment jižní zdi. Kostel byl hojně využíván k pohřbívání, hroby v jižní a severní lodi vykazovaly vícenásobné superpozice. V hlavní lodi byly objeveny hrobové jámy s druhotně přemístěnými kostmi. Další skupina hrobů byla prozkoumána severně kostela, tj. mezi gotickým kostelem a výše zmíněnou ohradní zdí. S jedinou výjimkou zde byly objeveny pouze dětské hroby, které je možno datovat do 14. a počátku 15. století. Celkově bylo zjištěno 75 hrobů. Nálezově byly chudé. Jen ojediněle byly nalézány hřeby z původních rakví, eventu-álně další blíže neurčitelná železa. Z hrobů v ambitu pocházejí zlomky dlaždic z 12. století. Jeden hrob v jižní lodi kostela obsahoval v zásypu minci ze 14. století, hrob v severní lodi kostela prostý stříbrný prsten. Zajímavou skupinu představují hroby v rajské zahradě. Jeden z nich (silně narušený) obsahoval dvě bronzové záušnice. U něho nelze vyloučit, že pochází z doby před založením kláštera. Další dva (nezkoumané) hroby byly překryty kamennými deskami. Překvapivé je početné zastoupení žen a dětí. Je pravděpodobné, že klášter a kostel využívali k pohřbívání obyvatelé blízkého okolí (zejména nejstar-ších Podlažic), protože k němu bylo blíže než ke kostelu farnímu, kterým v té době byl předchůdce barokního kostela sv. Martina v Chrasti – Chrašicích.
Záhadný nález byl zkoumán v hlavní lodi gotického kostela. Ploché dno pravidelné jámy bylo pokryto několika koncentrickými řadami drobných jamek po kůlech. Objekt sloužil svému účelu během výstavby gotického koste-la. Snad se jedná o pozůstatek jakéhosi stavebního zařízení.

GPS souřadnice: 49.89389N, 15.94903E

Autor: PhDr. Jan Frolík
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006






Předchozí článek: 250. výročí postavení zemědělské usedlosti v Sádku čp. 33
Následující článek: Teréza Nováková a východní Čechy


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Nově zrekonstruované náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ.

Dřevěný podkarpatský kostelík v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ patří k nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě.

SVITAVSKO: Městské opevnění v ulici Na Bídě v POLIČCE.

PARDUBICKO: Uličky Starého města v PARDUBICÍCH.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml