Sdružení přátel Pardubického kraje

Běstvina

Kaple sv. Jana Nepomuckého. Foto: Autor

14. 03. 2008 Tísiciletá obec leží v nadmořské výšce 338 m n.m a nyní zde žije více jak 500 obyvatel. Běstvina leží na jižním úpatí Železných hor. Je připomínána již roku 1137 v letopisu kanovníka vyšehradského, pokračovatele kronikáře Kosmy. Její vznik je úzce spojen se starou Liběckou stezkou a byzantskou kulturou. Již předhistorická existence Liběcké stezky navazující na Zlatou stezku je doložena nálezy římských mincí. Území obce se rozkládá na ploše 1407 ha a zahrnuje tyto části: Spačice, Pařížov (do roku 1960 samostatné), Vestec, Rostejn se Zbohovem a Drhotínem.
Dominantu obce tvoří farní kostel svatého Jana Křtitele. V roce 1726 byl barokně přestavěn z původní gotické stavby. Existence kostela a fary je zmiňována již roku 1137. Šestiboká kaple svatého Jana Nepomuckého je dílem J.B. Santiniho. Kaple je zaklenuta kupolí s šestibokou lucernou. Stěny jsou bohatě členěny pilastry nesoucích vyloženou římsu. Tři portály jsou ve tvaru oslích hřbetů, okna šesticípé hvězdy. V roce 2006 kaple prošla kompletní rekonstrukcí.

Barokní zámek pochází ze 17. století. Posledními majiteli rozsáhlého panství byli Herzogenbergové. Kolem zámku je park s rozlohou 4 ha se vzácnými dřevinami, ve kterém je dřevěný pavilon z roku 1935. Kaplička Panny Marie stojí na vrcholu zvaném Vinice a je z počátku 18 století. Kaplička Srdce Ježíšova a P.Marie se nachází na východním okraji obce. Velký dřevěný kříž se nachází na kopci severovýchodně nad Běstvinou; místo je podobné vrcholu Kalvárie. Filiální kostel sv. Marie Magdaleny v Pařížově pochází z 12 století, kolem je malý hřbitov.
Přehrada v Pařížově byla postavena po velké povodni v roce 1908 na řece Doubravě. Kulturní památkou je její hráz v gotizujícím slohu, 23 m vysoká a 142 m dlouhá s kaskádovým přepadem vody, dokončena roku 1913. Nyní je zde vodní elektrárna. Jedna čtvrtina území je pokryta lesy. Z Běstviny vycházejí tři značené turistické stezky. Osobitý ráz má zalesněné údolí Doubravy, kde je přírodní park a kdysi kolem vedla Liběcká stezka.
Prameny: Internet

GPS souřadnice: 49.83622N, 15.59775E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2008






Předchozí článek: Běstvina za doby mého mládí
Následující článek: Historie plochodrážního sportu v Chrudimi


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 4/2023 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Planetární stezka
Kozlovský kopec
První pardubické letiště
Patnáct horopisných celků



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Starobylý hřebčín v HEŘMANOVĚ MĚSTCI.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Nádherný výhled do krajiny ze zříceniny hradu LANŠPERK

ORLICKOÚSTECKO: Socha slona je symbolem KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Zámek NOVÉ HRADY u Litomyšle.

SVITAVSKO: Barokní kostel sv. Jakuba s hranolovou věží v MĚSTEČKU TRNÁVKA

SVITAVSKO: Část městského opevnění a kostel sv. Jakuba v POLIČCE.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml