Sdružení přátel Pardubického kraje

Biskupice - kraj slivovice

Kostel sv. Petra a Pavla v Biskupicích

11. 06. 2008 Obec Biskupice leží v Malé Hané, na rozmezí Boskovické brázdy a Drahanské vysočiny 17 km jižně od Moravské Třebové. První zmínky o obci pocházejí z roku 1267, kdy obec patřila k biskupství Olomouckému. Biskupice původně náležely olomouckému biskupství, ale biskup Bruno je roku 1262 postoupil olomoucké kapitule. Ta roku 1361 zaměnila ves Biskupice s patrimoniem a Hartinkov markraběti Janovi, aby si tu vystavěl hrad. Jan odkázal 1371 hrad Hrádek (Plankenberg) a vsi Biskupice, Březinku a Hartinkov svému synovi Prokopovi, který roku 1386 udělil hrad i vsi lénem Heraltu Kunovi z Kunštátu.

Avšak již roku 1401 zastavil markrabě Prokop plankenberské zboží Janu Boskovcovi z Brandýsa. Roku 1412 potvrdil markrabě Jošt, že oprávněným držitelem zboží je Heralt z Kunštátu. Za husitských válek byl hrad obsazen husity. Roku 1437 prodává Žofie, dcera Heralta z Kunštátu a manželka Jana z Cimburka, statek bratřím Martinovi a Alešovi z Drahanovic. Roku 1438 Martin z Drahanovic se svou manželkou Annou z Žeravic dává Biskupicím právo odúmrti. Roku 1493 prodávají bratři Aleš z Polanky, Martin, Znata a Mikuláš z Drahanovic Biskupice, další vsi a pustý hrádek Volfartovi a Janovi, bratřím z Kynšperka. Za nich asi vzniká tvrz přímo v Biskupicích. Jan Planknar z Kynšperka prodal roku 1505 statek Petru Šedíkovi z Kunčiny a po jeho smrti (1545) přešly Biskupice na jeho sestřenici Alenu z Warnsdorfu. V letech 1569 - 1579 byl majitelem Jan Špetle z Prudic, po něm Jiří Špetle a dále Alžběta Špetlová z Prudic, která statek prodala Jaroslavu Drahanovskému z Pěnčína a jeho manželce Boženě Bílské z Kaříšova.
Po Bílé hoře měly být Biskupice konfiskovány, ale Jaroslav přestoupil roku 1623 na katolictví. Jeho syn Jaroslav Bedřich Drahanovský prodal statek Jiřímu Vilémovi Dubskému z Třebomyslic, jehož vdova Marie Anna, rozená ze Švábenic, roku 1661 prodává statek s vesnicí Nectavou Václavu Bartodějskému z Bartoděj, a ten jej roku 1667 prodává Zikmundu Sakovi z Bohuňovic. Po něm dědili synové Fr. Ferdinand a Leopold, z nichž první prodal statek roku 1713 Vilému Vojtěchu Libštejnskému z Kolovrat. Roku 1729 zdědil statek Jan Norbert Libštejnský a po něm jeho syn Jeroným. Musel však statek odstoupit bratru Rudolfovi, a ten jej odkázal nejmladšímu bratrovi, za nějjž jej spravovala Rudolfova manželka, Marie Anna rozená z Blümegenu, která si pak po narození dcery činila na statek nárok. Později se provdala za svého strýce Kryštofa z Blümegenu, a panství tak přešlo na jejího nevlastního syna Petra Heřmana, a tím i na rod Blümegen. Roku 1813 dědil panství Josef Schafgotsch, roku 1874 Antonie kněžna z Thurn a Taxisů, rozená Schafgotschová, a Marianetta Schafgotschová, která svou polovinu panství darovala Jiřímu Lamoral Thurn-Taxisovi. Po něm dědili Fridrich a Hugo (padl roku 1915).
V letech 1938 - 1945 byly Biskupice u landrátu Mor. Třebová. Roku 1945 byl kníže Fridrich zastřelen. Dvory v Biskupicích a Jaroměřicích byly zabaveny a parcelovány.
V roce 1854 měla obec 954 obyvatel, roku 1950 zde žilo 580 obyvatel. Obyvatelstvo bylo převážně české, menšiny německých a jiných obyvatel byly malé až nulové. Kromě zemědělských hospodářství byl v Biskupicích mlýn, pila, vyráběly se zde lihoviny, zpracovávalo ovoce a zelenina. Od roku 1898 zde bylo chovatelské družstvo.
Návštěvníky zaujme dnes již zchátralý zámek přestavěný z tvrze. Tvrz byla postavena před r. 1513, po r. 1541 přestavěna renesančně a v 18. stol. ve dvou fázích rozšířena na čtyřkřídlý barokní zámek. Po r. 1945 zámek sloužil obci, dnes je částečně obydlen, zbytek bez využití. V hmotě dnešního zámku bychom gotickou tvrz hledali jen stěží, jejím jediným pozůstatkem je snad valeně klenutý sklep zjištěný pod severovýchodním nárožím zámku. Dílem renesanční přestavby je zřejmě severní a východní křídlo, další křídla již náleží barokní, klasicistní a novodobé stavební etapě.
Návštěvníci by si neměli nechat ujít zajímavé náhrobky rodiny Thurn-Taxisů umístěné volně vedle sousedního farního kostela sv. Petra a Pavla.
Dnes je obec známá především každoročním "Biskupickým kaléškem", což je festival lidové zábavy, ale především dobré slivovice.
V Biskupicích jsou dvě pálenice na slivovici a jednou za rok na přelomu září a října se zde pořádá oslava tohoto nápoje. "Biskupické kaléšek" není ale jen o koštování slivovice. Součástí festivalu je také přehlídka historických velocipédů.

Prameny: www.biskupice.cz

GPS souřadnice: 49.64702N, 16.75939E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2008


Biskupice - zámek






Předchozí článek: Kartuziánský klášter v Tržku a nově nalezený pramen připomínající jeho existenci
Následující článek: Chornici dominuje vysoká kostelní věž


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 4/2023 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Planetární stezka
Kozlovský kopec
První pardubické letiště
Patnáct horopisných celků



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ a budovou staré radnice z první poloviny 15. století.

Dřevěný podkarpatský kostelík v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na SUCHÉM VRCHU u Králík.

SVITAVSKO: Vrch Kalvárie je známým poutním místem nad JAROMĚŘICEMI.

SVITAVSKO: Stará radnice ve SVITAVÁCH.

PARDUBICKO: Rozhledna Barborka na okraji obce CHOLTICE.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml