Sdružení přátel Pardubického kraje

Boršovský les

Boršov u Moravské Třebové, původně raně gotický kostel

22. 02. 2010 Pozvánka na českomoravské pomezí,¨ aneb co má společného Boršovský les a Slavkovský les… Pardubický kraj má tu zvláštnost, že zasahuje částečně na Moravu. Českomoravské pomezí leží stále stranou rušných turistických oblastí, ale vnímavému turistovi toho může nabídnout opravdu hodně. V září tohoto roku díky výborné spolupráci města Moravská Třebová, Lesů ČR a Pardubického kraje byla otevřena naučná stezka Boršovský les, která je první etapou Hřebečských naučných stezek. Výchozí bod stezky, která je dlouhá 3,7 km a má převýšení 150m je hájenka na západním okraji BORŠOVA u Moravské Třebové, která má sloužit jako ubytovací zařízení a občerstvení a kde můžete zaparkovat. Vodní nádrž u hájovny byla fi nancována ze zdrojů Evropské unie.

Stezka prochází údolím Stříbrného potoka, kde se turisté seznámí s fl orou, faunou a vodohospodářskou problematikou lesa. Dále stezka stoupá vzhůru k přírodní rezervaci ROHOVÁ, která má výměru téměř 300 ha a nachází se na východních svazích Hřebečského hřbetu, který vytváří na okraji české křídové pánve zlom s převýšením cca 200 m oproti Moravskotřebovské kotlině. Rezervace i Boršovský les jsou vlastně zbytkem rozsáhlých a dříve neprostupných pohraničních hvozdů. Jsou to rozsáhlé smíšené bukojedlové lesy. Rezervace se táhne od severu k jihu v délce téměř 10 km. Díky specifi ckým přírodním podmínkám se tu vyskytuje pozoruhodná kombinace horských a podhorských druhů rostlin s teplomilnými. Stezka nás seznámí i s geologií a vystoupá až na vyhlídku nad Hřebečovským tunelem, kde frekventovaná silnice I/35 překonává evropské rozvodí LABE–DUNAJ. Jsme též na historické hranici Čech a Moravy s krásným výhledem směrem na Moravu, poblíž vyhlídky je velké parkoviště s hojně navštěvovanou restaurací. Nazpět k hájovně můžeme sestoupit kratší cestou cca 2,3 km, takže ujdeme celkem 6 km. Příští rok v létě by od vyhlídkového altánu na Hřebči měly pokračovat Hřebečské důlní stezky směrem k úzkorozchodné průmyslové Mladějovské železnici.
Co mohou mít společného Boršovský les na západní Moravě a Slavkovský les v západních Čechách? Jde o majetky pánů z Rýzmburka (Oseka). Podporovali hornictví, vlastnili velký majetek a založili osecký klášter. Dva bratři se jmenovali Slávek (stal se oseckým opatem) a Boreš (sloužil jako voják na dvoře krále Václava I.). Boreš dostal od krále Václava I. Moravskotřebovsko odměnou za věrné služby. Třinácté a čtrnácté století bylo zlatým věkem tohoto starobylého rodu, který má ve znaku hrábě a červené lvy.

GPS souřadnice: 49.74123N, 16.59413E

Autor: Ing. arch. Vladimír Rozehnal
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2009






Předchozí článek: (Téměř) zapomenuté pardubické firmy – čtvrtá část
Následující článek: Centrum Bohuslava Martinů


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 3/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Čertoviny Pardubického kraje
Sametová revoluce v Pardubicích
Místa příběhů - lepějovice
Akvadukt v Třebařově



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Zámek v NASAVRKÁCH dnes slouží pro výstavy a společenské akce.

ORLICKOÚSTECKO: Nádherný výhled do krajiny ze zříceniny hradu LANŠPERK

ORLICKOÚSTECKO: Křížová cesta spojující město KRÁLÍKY a KLÁŠTER HEDEČ.

ORLICKOÚSTECKO: Dělostřelecká tvrz BOUDA u Králík.

SVITAVSKO: portál z roku 1492 v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ je považovaný za jednu z nejstarších renesančních památek na sever od Alp.

SVITAVSKO: Klášterní zahrady v LITOMYŠLI zdobí sochy Olbrama Zoubka.

PARDUBICKO: Hřebčín v KLADRUBECH NAD LABEM je jedním z nejstarších na světě.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml