Sdružení přátel Pardubického kraje

Dobývání uhlí v obci Doly


06. 11. 2006 Obec Doly se rozkládá 3 kilometry jižně od Luže podél řeky Krounky. Ves se poprvé uvádí v zápisech roku 1538, kdy patřila pod panství Rychmburk. Ještě v meziválečném období 20. století spadala obec s přilehlými dalšími šesti osadami pod působnost obce Brdo. Asi 1 kilometr od Dolů směrem k Luži je několik chalup a barokní kostelík – to jsou Janovičky, jako součást obce Doly. Hledání uhlí v těchto končinách bylo v 19. století v okolí Skutíčka, které dalo podnět k podobným pokusům, často marným, také jinde a zvláště v Dolích, kde vycházely šedé jíly a lupky na povrch.

Okolo roku 1830 se ve vzdálenosti asi 100 kroků od mostu přes řeku Krounku v obecní olšině při řece kopala štola. K nějakému zvláštnímu výsledku to však nevedlo. Štola byla v roce 1890 zasypána. Kolem roku 1850 byla kopána štola naproti, ve stráni pod Krounkou, nedaleko studánky. Ve válce roku 1866 byla poměrně zachovalá a občané si zde připravovali ukrýt si cennější věci před Prušáky. Nyní je dávno zasypána. Další pokus byl proveden kolem roku 1869 na Petrově poli pod zádušním polem na rabouňském svahu. Kopal zde sám hospodář s domácími lidmi. Daleko nepřišli a práce brzy zanechali. V následujících letech podnikli další kutání u mostu v Dolích občané z Luže a okolí. Výsledek byl tentýž, jako u pokusů předchozích. Vedle vyhledávání rudy u Skutče opatřil si po roce 1890 kutací právo na uhlí Ant. Zedníček, majitel slévárny ve Vysokém Mýtě. Dal kopati v Dolích jámu na bývalé panenské stráni, později majetku Fr. Koukala, hostinského v Luži, na čís. parc. 96 na paloučku u Krounky. Našly se jíly, černé lupky, ukázky černého uhlí a kyzu. Spodní voda přerušila dobývání. O nové štěstí se pokusil roku 1906 Jan Zrůst, velkoob-chodník uhlím z Hradce Králové na pozemku Aloise Jedličky čp. 1, na poli č. parc. 135 pod lesem a zjednal si k tomu dva havíře (Sejkoru se synem). Našli opět pískovce, jíly, černé lupky a ukázky uhlí. Záporný výsledek kopání u Jedličků Zrůsta neodstrašil. Následujícího roku dal kopat šedesát metrů dlouhou štolu ve Strání č. parc. 106, patřící Ant. Šebestiánovi čp. 36. Pracovali tu po tři měsíce oba Sejkorové a dva nádeníci s pomocí hospodářových lidí. Výsledek byl tentýž jako jinde. V roce 1921 se do Luže přistěhoval bývalý majitel tkalcovny v Červeném Kostelci – Antonín Hofman. Konal již před tím pokusy v hledání uhlí. Zdejší krajinu dříve prohlédl. S ním do Luže přišel havíř z Mostu Václav Urban a jeho manželka Bohumila, která získala kutací právo na uhlí pro zdejší krajinu. Hofman a Urban utvořili spolek s mlynářem Františkem Koukalem, potom hostinským v Luži, který propůjčil zdarma pozemek a zaručil se dodávati ze svého lesa potřebné dříví. Tito společníci otevřeli a vyčistili starou štolu u Ant. Šebestiána, práce se jim tam nelíbila. Proto po nějaké době otvor opět zasypali a otevřeli ve vzdálenosti asi sto metrů proti toku Krounky od bývalé jámy Zedníčkovy na téže Koukalově parcele číslo 96 novou štolu do stráně a postupovali směrem západním ve směru proti obci Štěpánov. Pracoval tu vedle Urbana Václav Zubr, havíř z Bíliny, a bratr paní Urbanové Václav Zahradníček s několika místními dělníky. Protože tvrdý pískovec musel být odstřelován, byla v lese postavena bouda na trhaviny. S prací se začalo v měsíci listopadu 1921 a pokračovalo se na náklady Hofmanovy přes zimu až do léta 1922. Štola přes 60 metrů dlouhá se skláněla po vrstvě šikmo dolů pod úroveň řeky Krounky, takže i zde byla překážkou spodní voda. Byly vytěženy pískovce, jíly, lupky a slabounké žíly uhlí a místy i železné kyzy. Toto „zlato“ a troška černého uhlí dělaly podniku značnou reklamu, takže sem přicházelo mnoho zvědavců i dělníků nabízejících se k práci. Zprávy o tomto neobyčejném podniku se objevily i v novinách. Když se hledaná silnější vrstva uhlí neukázala a finanční zdroje vysychaly, byly práce o Velikonocích roku 1922 zastaveny. Urban později se svými lidmi odejel zpět domů. Pro značné množství vody nebylo možné vytahati ze štoly výztuhy a otvor byl zasypán. Záporné výsledky kutání v Dolích Ant. Hofmana nevy-strašily. Využil zájmu, který byl tamním kopáním vzbu-zen. U širší veřejnosti získal pro toto podnikání některé vlivné a majetné osoby a ustavil kutací společnost na akcie. Byly pořádány veřejné schůze a na nich ukazováno vykopané uhlí s ujištěním, že v této krajině uhlí určitě je, že ho bude jistě více, protože všechny okolnosti tomu nasvědčují. Akcie se nabízely po 300,- Kč a s tím bylo započato další Hofmanovo dílo. Jako vhodné místo k další práci vyhledal Hofman pod Voleticemi u Luže na bývalém panském rybníce. Bylo tu zjara roku 1924 vrtáno pomocí zapůjčené lokomobily do hloubky asi 100 metrů. Přišlo se na černý kámen a silný pramen vody, bohaté bublinkami, prý uhličité, která byla zaslána k rozboru a místo uhelného dolu doporučeno vybudovati uhličité lázně. Tak skončilo hledání uhlí v Dolích u Luže.

Prameny: Okres Vysokomýtský – 1935 Vzpomínky pamětníků, archiv autora

GPS souřadnice: 49.87341N, 16.04962E

Autor: Vlastimil Volák
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006






Předchozí článek: Válka 1866 v Jablonném nad Orlicí a okolí
Následující článek: O názvu obce Svinčany


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Kostel sv. Václava v ŘESTOKÁCH z konce 13. století.

ORLICKOÚSTECKO: Nádherný výhled do krajiny ze zříceniny hradu LANŠPERK

Dřevěný podkarpatský kostelík v DOBŘÍKOVĚ.

ORLICKOÚSTECKO: kostel v obci PÍSEČNÁ.

SVITAVSKO: Zadní vstup na zámek v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ

SVITAVSKO: Sgrafita zhotovená podle Váchalova Krvavého románu na domě čp. 127 v LITOMYŠLI.

PARDUBICKO: Občanská záložna v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml