Sdružení přátel Pardubického kraje

O názvu obce Svinčany


06. 11. 2006 Ve Svinčanech mají jeden zvon z roku 1591, který unikl válečným rekvizicím v letech 1917 a 1942. Války a požáry byly vždy velkým nebezpečím pro zvony. Nebylo proto divu, že se lidé snažili spolu s jiným majetkem uschovat před blížícím se válečným přívalem někdy i zvony. Ve Svinčanech tomu nebylo jinak. Když se před dávnými časy valilo do kraje nepřátelské vojsko, zakopali svůj zvon do měkké bažinaté půdy pod tvrzí, která stála poblíž jejich kostela. Zvon vpád a drancování přečkal v zemi, ale vesničané byli vyvražděni nebo uprchli a již se nevrátili. Po válce nebylo nikoho, kdo by zvon vykopal a vrátil na jeho místo. Uplynuly věky a zvon čekal na svého nálezce. Až jednou se do bažinaté půdy poblíž kostela zatoulala divoká svině. V těch místech zaryla do země tak hluboko, až narazila na pramen. Jáma se zatopila vodou a na jejím dně se objevil napolo odkrytý starý zvon.

Noví obyvatelé osady si ho všimli, vykopali a zavěsili na věž kostela, který po válečných hrůzách, loupení a požárech byl znovu postaven. Když se zvon poprvé rozezněl, připomínal jeho hlas osadníkům volání: „Vyryla mě svině, vyryla mě svině…“. Od té doby začali lidé říkat osadě Svinčany a jméno jí již zůstalo. V místech, kde byl zvon nale-zen, vznikla studánka, která prý nikdy nezamrzla ani nevysýchala. Pověstí byl motivován návrh znaku obce, který jí byl udělen Parlamentem České republiky v roce 1995 a návrh obecního praporu, slavnostně posvěceného v roce 1996. Znakem obce Svinčany je zlatý štít s černou patou. Na štítě je heraldicky doprava hledící černá kančí hlava s červeným jazykem a dlouhými bílými kly. Na černé patě je umístěn stříbrný zvon, uprostřed zvonu je černé písmeno S. Obecní prapor má tři stejně široké podélné pruhy v barvách žlutá-černá-žlutá. Na středním pruhu je stříbrný zvon s černým písmenem S. Pískovcová deska s plastikou obecního znaku je od roku 1996 na budově obecního úřadu na návsi. Přetištěno z publikace Pověsti z Heřmanova Městce a okolí, autor: ing. Josef Výborný, vydala Společ-nost pro kulturu v Heřmanově Městci ve svém vydavatelství Leknín v roce 1997.

GPS souřadnice: 49.97579N, 15.64064E

Autor: ing. Josef Výborný
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006






Předchozí článek: Dobývání uhlí v obci Doly
Následující článek: Řetová má sluneční hodiny


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v obci KROUNA od architekta Fr. Schmoranze.

ORLICKOÚSTECKO: Pražská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je pozůstatkem městského opevnění. Její věž poskytne návštěvníkům města výhled na město.

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: kostel v obci PÍSEČNÁ.

SVITAVSKO: Sousoší Kalvárie na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Městská věž v JEVÍČKU.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jakuba v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml