Sdružení přátel Pardubického kraje

Řetová má sluneční hodiny


06. 11. 2006 Obec Řetová, která leží nedaleko České Třebové, má od konce června novou dominantu. Tou se staly dva a půl metry vysoké sluneční hodiny. Jejich autorem je českotřebovský umělecký kovář František Bečka. Jak nám sdělil starosta Řetové Antonín Jedlička, prostranství před obecním úřa-dem, kde se dnes tato dominanta obce nachází, bývalo původně neupravené. Obec se tedy rozhodla toto prostranství vykoupit, zbořit chátrající budovu a místo upravit v upravenou náves či náměstíčko. „Přemýšleli jsme o tom, co tam bude, ať již různě uspořádané kameny nebo vodotrysk. Nakonec jsme oslovili pana Františka Bečku, který zpracoval tyto výsledné hodiny,“ vysvětlil nám historii vzniku dominanty starosta Jedlička. Celková úprava prostranství, které kromě slunečních hodin obsahuje také dětské hřiště s prolézačkami, přišla na 1,8 milionu korun, z čehož 300 tisíc korun tvoří grant Pardubického kraje.

Samotná realizace slunečních hodin přišla na 80 tisíc, dětské prolézačky na 120 tisíc korun. Pozoruhodné stojací globusové sluneč-ní hodiny jsou vyrobeny z kovaného poměděného železa a váží dva metrické centy. Kované dílo je dle autora inspirováno keltskou symbolikou. Hodiny umožňují přestavení letního a zimního času. Jak nám však sdělil starosta Jedlička, není zatím rozhodnuto, zda se bude přestavení času na hodinách provádět.
Celé prostranství bylo slavnostně odhaleno 1. července, sluneční hodiny se dočkaly posvěcení římskokatolickým farářem z Lanškrouna Zbygniewem Czendlikem. Stavební práce zde byly zahájeny v druhé polovině roku 2005, obec plánuje další využití tohoto nově zbudovaného náměstíčka pro různé akce. Vydáte-li se z Řetové směrem do sousedního Přívratu, naleznete na okraji Přívratu rekreační rybník, u kterého se nachází zajímavý ukazatel, který se, jak uvádí starosta Jedlička, již nezakládá na pravdě. Tento ukazatel dle filmové pohádky Pyšná princezna ukazuje cestu do Půlnočního království a do Země krále Miroslava. Označení zde bylo vybudováno před pěti lety skupinkou lidí z Přívratu a dokazuje jakousi řevnivost mezi Přívratem a Řetovou vzdáleně podobnou té mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. „Půlnoční království jsme dle tohoto ozna-čení my v Řetové. Důvodem má být skutečnost, že se tu nic neděje. Země krále Miroslava má být zase Přívrat, který má za starostu Miroslava Veselého,“ vysvětluje s úsměvem starosta Jedlička. Jak však dále dodává, v dnešní době již Řetová „žije“ a v mnohých ohledech již sousední Přívrat předehnala, což dokazuje právě například zmiňované odhalení slunečních hodin.

GPS souřadnice: 49.94627N, 16.37819E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2006






Předchozí článek: O názvu obce Svinčany
Následující článek: Wiedersperger z Wiederspergu na Medlešicích


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2018 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Panské historické hranicní kameny na Svitavsku a Ústeckoorlicku
Židovský hrbitov a synagoga v Luži
Svitavskou pahorkatinou kolem památníku Vcelích matek
Chvaletická pahorkatina




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Evangelický kostel v obci KROUNA od architekta Fr. Schmoranze.

ORLICKOÚSTECKO: Domek Maxe Švabinského v malebné obci KOZLOV, která je dnes součástí České Třebové.

ORLICKOÚSTECKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v ŘETOVÉ.

ORLICKOÚSTECKO: Klášter HEDEČ - poutní místo nedaleko Králík.

SVITAVSKO: Zadní trakt MORAVSKOTŘEBOVSKÉ radnice z konce 15. století

SVITAVSKO: Sgrafita zhotovená podle Váchalova Krvavého románu na domě čp. 127 v LITOMYŠLI.

PARDUBICKO: Symbolem PARDUBIC je Zelená brána z roku 1507 s věží vysokou 60 metrů-




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml