|
| |
|
Humor v pardubické reklamě
21. 03. 2008 Vymyslet chytrou reklamu je hodně těžké. Ještě těžší je vymyslet reklamu vtipnou. Když se to povede, má reklama úspěch zaručený. Humor byl a je použit v reklamě především z důvodu upoutání pozornosti, jako jakési vstupní téma bez vazby k hlavnímu poselství. Slouží též jako "zarámování" hlavního textového či obrazového poselství a rovněž může sloužit pro zakódování informace, pro jeho pozitivnější přijetí. "Dejte Čechům humor a máte je omotané kolem prstu!", říká jedno moudré pořekadlo. Zdá se, že reklama doby meziválečné, tzv. první republiky, toto pořekadlo buď neznala nebo se jím příliš neřídila. Ve sledovaném období v regionálním tisku se objevuje humorné reklamy ( nebo aspoň jen náznaku humoru v jeho textové či obrazové - kreslené podobě ) velmi málo. Jako "vzácné koření" se objevuje v tisku humorný prvek v podobě anekdoty a vtipu, dále gag - čili překvapivý komický nápad, výseč děje, častěji pak než kreslený vtip slovní hříčka, například překroucení názvu výrobku nebo jeho synonyma. Za humorný prvek v reklamě můžeme též považovat jistý reklamní slogan, který úmyslně přehání, zveličuje nebo zdánlivě nedoceňuje. Humorné prvky jsou v reklamě ( i v podobném pojmu propagace ) považovány v zásadě za pozitivní , poněvadž vzbuzují zájem a pozornost. Mezi nebezpečí humorné stránky v reklamě patří tzv. Vampíři efekt (podobně jako například v erotickém prvku reklamy), znamená to, že humorný prvek přehluší vlastní obsah reklamy. Navíc humor není univerzální povahy. O tom by mohli své vyprávět mnozí komici. Miloš Toman ve své knize Intuitivní reklama píše: "Humor je chápán jako snadná vesta k zaujetí čtenáře, posluchače či diváka. Humor je spojen s emocemi, a ty si libují ve vyhraněných polohách." Teoretickou stránku humoru zakončíme jedním paradoxem. Ten tvoří rozpor s jedním ze základních pravidel reklamy , totiž s požadavkem na opakování. "Opakovaný vtip - není vtip!", říká známé úsloví. Ovšem zásada účinné reklamy naopak říká, že bez opakování není úspěchu v reklamě! V Pardubicích nebylo mnoho firem, které by nějak důsledně využívaly humoru ve své reklamě. To platí ostatně i pro poválečnou dobu i pro dobu současnou. Příklady, které zde uvádím, byly doslova "vypreparovány" badatelským úsilím ve sledovaných regionálních periodikách. Prvním příkladem je humorný prvek použitý v regionální reklamě na tuk Ceres. Jedná se o kreslený vtip s doplňkovým textem . Kreslená postavička v muzeu při pohledu na nahou bohyni Ceres si náhle uvědomuje s doprovodným textem : "Už vím, co mně dnes při obědě v těch palačinkách scházelo : Ceres!" Dovětek : "Kdo zvykl chutnému a lehce stravitelnému pokrmovému tuku Ceres, těžce a nerad ho postrádá!" Kombinaci kresleného vtipu s textem ( což byl nejčastější způsob použití humoru v inzerci ) použila známá pardubická firma B. a V. Jičínský , východočeský obchod semeny. Na pozadí siluety města Pardubic se známou dominantou Zelené brány se setkávají dvě kreslené postavičky, strážník a chasník s fajfkou v ústech. Ten říká "Sím, pane stráž, kde je tady v Pardubicích seminář?" Strážník odpovídá : "Pane strejdo, spletli si to, snad myslejí semenář!" Obrázek uzavírá reklamní nápis : "Hospodářská a zahradnická semena , žádejte ceník". Příkladem černého humoru může být reklama pohřební firmy Karel Pikl. Malovaný portrét majitele firmy na pozadí Pernštejnského náměstí a Zelené brány doprovází následující text : Majitel pohřebního ústavu v Pardubicích přeje všem svým váženým příznivcům a zákazníkům hodně pevného a stálého zdraví a co nejdelšího věku. Firma Pikart a Velínský, stroje pro průmysl a hospodářství, technické potřeby v Pardubicích, otiskla následující humornou reklamu. Na obrázku je muž, řídící splašený povoz. Právě mu ulétl klobouk. Pozoruje ho postavička druhého muže s otázkou: "Kam ten spěch, kmotře?" Odpovědí je: "K firmě Pikart a Velínský do Pardubic pro náhradní dílce." V roce 1937 se v prvním čísle nového ročníku Východočeského republikána objevila hned celá humoristická příloha. Byly zde prezentovány firmy František Dašek, Josef Černohous, již zmíněný Karel Pikl a továrník Štěpánek. Všichni zmínění podnikatelé jsou v příloze znázorněni jako karikaturní postavičky. František Dašek seká na rodném láně v Trávníku s textem: "Hej, vosický kostelíčku, pěkně na vršku…" Dále text pokračuje: "Továrníkovi Daškovi se zprotivěly všechny ty dynalkoly, špiritusy, benzin, všecky ty protivné a otravné jedy. I také všecka sláva správních rad, jako v akc. Pivovaru, kde nutno pít porter, ležák. Už byl syt vší té slávy a nestál ani o dividendy. Nechal všechno v Pardubicích a vrátil se na rodný lán do Trávníku. Tady si pěkně zaseká a nepije nic jiného, než mlíčko a vodu ze studánky." Továrník Černohous ustupuje ze slávy a pracuje v malém. V karikatuře je zobrazen továrník , táhnoucí za sebou káru se smetáky a košťaty. "Není zrovna slast pracovat ve velkém. A účastnit se světské slávy, být radou a vládnout městu. Staré časy byly staré. Aspoň spokojenější. A tak populární pardubický činovník radniční všeho nechává a veze na trh několik výrobků počestného řemesla kartáčnického. Nemusí se s ničím zlobit a žije si spokojeně". Továrník Štěpánek je nakreslen v karikaturní podobě, stojící v neckách a s fajfkou v ruce. "A zase ve Vostřešanech jako za mlada. Továrník Štěpánek se stává o Silvestru mistrem kamnářským. Byl mistrem kamnářským a pak se stal továrník. Na radnici chodil, na bankety i delegace. Pronášel hluboké řeči, které měly váhu. Ale už ta všecka sláva unavovala. Místo bobřího kožichu kamnářská halena, místo práce spojené se slávou prostá práce přinášející vnitřní radost, místo honosného viržinka poctivá staročeská dřevěnka. A také staré, hřejivé pojmenování: Do nového roku, pane mistře poctivého cechu kamnářského, hodně zdraví!" Vzácně se v denním tiku objevovaly veselé příhody, které byly s reklamou spojeny. V rubrice Náš film, uveřejňované ve Východočeském republikánu, se objevila tato zpráva z blízké Přelouče pod titulkem Změnili mu firmu : "Řekne-li se v Přelouči pan Lux, každý si hned představí zahradníka. Pan Lux je znám po celém městě a v celém okolí jako dobrý zahradník. Proto také, kdyby někdo uváděl jméno jiného Luxe, musí uvésti, čím je, neboť v Přelouči ke jménu Lux patří jedině predikát: zahradnictví. Pan Lux rozumí i reklamě, ví, že reklama žene celý svět a proto také své zahradnictví, jistě pozoruhodné, popohání ještě reklamou. Má reklamní tabule po celém městě. Jak bylo však překvapeno město minulý týden, když nějaký nezbedný taškař dvě reklamy pana Luxe předělal. Na reklamě v blízkosti výseku pana Salfického objevilo se totiž pod jménem Luxe, že je tu denně výsek čerstvého masa a výborná dršťková polévka." Nepobavila vás reklama stará více jak 70 let? Pak je to určitě oním rozdílem několika generací…nebo zkrátka a dobře nemáte smysl pro humor! Autor: PhDr. Petr Borovec Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2008 Předchozí článek: Historie plochodrážního sportu v Chrudimi Následující článek: Tak se cenzurovaly dějiny Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
