Sdružení přátel Pardubického kraje

Husův pomník v Sezemicích


01. 02. 2009 20. léta minulého století byla dobou emancipace národa od ideologického monopolu římskokatolické církve a lety budování církve národní-československé (dnes CČSH), jež si na¨ svůj štít vyzvedla jako ikonu M. Jana Husa (1371 – 1415). 20. léta pozvedla v ČSR i novou vlnu budování Hosových pomníků.1)
Impuls ke zřízení Husova pomníku v Sezemicích dala 10. srpna 1922 osvětová komise, jež navrhla obecnímu zastupitelstvu v Sezemicích: „Husův monument nevyžadoval by velkého nákladu, ježto pomník může býti získán zadarmo a pouze úprava kamene a podezdívky vyžadovala by náklad 4 500 Kč, když by obec opatřila povozy. Za nejvýhodnější místo k postaven tohoto monumentu označeno Velké náměstí.“2) Vývoj však šel v Sezemicích jinou cestou… Z obecní kroniky víme přesně, jak probíhala místní slavnost odhalení pomníku na státní svátek 28. října 1922: „Dne 28. 10. v 15 hodin se konala slavnost odhalení pomníku M. Jana Husa. Znova seřadil se průvod na silnici a bral se Masarykovou ulicí na Velké náměstí, kde obec postavila svým nákladem památník nesmrtelnému mučedníkovi za pravdu. Střed tvořil alegorický vůz, jež sestavily obě školy.
Na skalce žulový jehlan s trnovou korunou a poprsím Mistrovým, na podstavci citát z Kostnických listů a věnování obce. Slavnost zahájena a skončena byla chorály, jež zapěly Sokol a Dělnická tělocvičná jednota. Slavnostní řeč pronesl JUDr. Václav Hrbek, advokát v Pardubicích. Posléze zahrála hudba státní hymnu.“3)

Husův pomník byl postaven na náměstí naproti soše sv. Jana Nepomuckého4), symbolu české rekatolizace a protireformace. To tzv. svobodomyslní občané, ovlivnění protiřímským heslem Volné myšlenky „Pryč od Říma!“, považovali za provokaci. Je však třeba si uvědomit, že i katolíci mohli stejně vnímat osazení sochy kostnického „kacíře“ proti svému světci. Místo pro nový pomník nebylo vybráno s citem, spíše jako demonstrace.5) Sezemický pomník není žádným monumentem, je asi 3 m vysoký a je opatřen nápisy: „Památce velkého mučedníka za pravdu Jana Husa“ a „Češi jsou národem Husovým.“ 6) Na pomníku je také citát z kostnického listu: „Také prosím, abyste se milovali a pravdy každému přáli.“ V horní části pomníku je plaketa s Husovou hlavou. Jak si správně povšiml J. Jezbera, pomník působí nenápadným dojmem, prospělo by mu očištění a umístění informační tabulky a směrovky v obci.7) Na několikastupňovém podstavci je umístěn opracovaný kámen ve tvaru krychle s nápisy a horní část tvoří 4 boký jehlan s reliéfem M. Jana Husa. Kolem jsou vysázeny okrasné keře. Otevřenou otázkou je problém autorství Husova reliéfu a kamenické fi rmy, jež pomník realizovala. Ve zprávě v obecní kronice je uvedeno, že slavnostním řečníkem při odhalení byl pardubický advokát JUDr. Václav Hrbek.8) Jeho řeč jsme schopni rekonstruovat z jeho spisu „Jan Hus“ (k 6. červenci 1903).9) V úvodu své studie autor vyzdvihuje dobu Husovu a husitského hnutí jakožto „dobu obdivuhodného vzmachu národní energie proti rozpínavým snahám němectva“ (autor píše záměrně s malým n!).
V českých zemích se podle Hrbka srazily dva světy – český a římský. Autor evokuje čtenáři boj cyrilometodějské mise s latinskou liturgií, podle románu B. Havlasy „V družině dobrodruha krále“ připomíná boj se sektářstvím v době Jana Lucemburského a Karla IV. a kutnohorský dekret Václava IV. (1409) interpretuje jako odstranění národnostního bezpráví Němců na Češích.10) Hrbek zmiňuje Husovu reformu pravopisu, oceňuje Mistrovu odvahu v Kostnici a říká: „A z dýmu požárů povstaly Čechy nové, Čechy vráceny Čechům, ideál to Husův.“ Roku 1922, při odhalení pomníku v Sezemicích, 4 roky po získání čs. samostatnosti, představil Dr. Hrbek M. Jana jako „národního heroa.“

Poznámky:
1) Husovy pomníky vznikaly v českých zemích od 2. poloviny 19. století, první pomník M.J.Husa ve východních Čechách vznikl v Jičíně roku 1872 (autor A. Sucharda). Více o Husových pomnících v práci Z. Hojdy a J. Pokorného „Pomníky a zapomníky“ (2. vyd. Praha 1997) a v dipl. práci J. Jezbery „Pomníky a sochy M. Jana Husa ve vých. Čechách“ (ÚHV UHK 2003), již jsem měl tu čest vést.
2) SOkA Pardubice, Protokoly ze schůzí obecního zastupitelstva v Sezemicích 1912 – 1940, nestr. a J. Jezbera, uved. dílo, s. 174.
3) SOkA Pardubice, Pamětní kniha města Sezemic 1848 – 1971, s. 393 – 394 a J. Jezbera, cit. d., s. 174.
4) Jan z Nepomuku (jinak Johánek z Pomuku), generální vikář pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna, zemřel r. 1393 při mučení nařízeném Václavem IV. za potvrzení volby nového kladrubského opata. Johánkovo mrtvé tělo bylo shozeno z Karlova mostu do Vltavy. Jan Nepomucký byl kanonizován r. 1729 jako „světec zpovědního tajemství“.
5) T.G.Masaryk jako člen výboru pro Husův pomník v Praze citlivě zvažoval místo pro tento pomník. Byl proti jeho umístění na tzv. Velké (dn. Staroměstské) náměstí z důvodu přítomnosti Mariánského sloupu na něm. Více o tom viz. T.G.Masaryk, Jan Hus, Praha 1923, s. 169 an. Masaryk plaidoval pro Malé či Betlémské náměstí. Teprve historik J. Kalousek správně připomněl, že Hus byl mariánským ctitelem, jenž zemřel v Kostnici s mariánskou písní na rtech. Nelze tedy hovořit – jako Masaryk – o „kolizi ideí“ – Husovy a mariánské.
6) T.G.Masaryk ve své „České otázce“ (1895) oponoval tezi o Češích jako Husově národu tvrzením, že náš národ duchovně ještě Husovy velikosti nedosáhl. Viz i jeho přednášku v Kolíně pro místní Občanský klub 6. 7. 1895.
7) J. Jezbera, cit. d., s. 174–175.
8) JUDr. Václav Hrbek (1867 – 1949), rodák z Hořovic, vzešel z generace tzv. Omladiny a stal se členem státoprávně-pokrokové strany. Roku 1918 byl členem revolučního NV v Pardubicích. Později se stal sympatizantem Gajdovy Národní obce fašistické (NOF) a členem agrární strany. Více o něm v mé studii ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka č. 3 – 4 a 5 – 6, roč. 2008.
9) V. Hrbek, Jan Hus (k 6. červenci 1903), vyd. nakl. Grosman a Svoboda Praha 1903, 10 s. Spis je ve fondu SVK v Hradci Králové.
10) Novodobá bádání spíše ukazují, že šlo o pragmatickou politiku Václava IV., aby dosáhl podpory pražského vysokého učení reformnímu koncilu v Pise. Němečtí mistři si církevní reformu nepřáli.

GPS souřadnice: 50.06515N, 15.84832E

Autor: PhDr. Jiří Kotyk
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 5/2008






Předchozí článek: Firma František Kostelecký v Pardubicích a její reklama
Následující článek: Léčebné lázně Bohdaneč


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.

CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína

ORLICKOÚSTECKO: Pražská brána ve VYSOKÉM MÝTĚ je pozůstatkem městského opevnění. Její věž poskytne návštěvníkům města výhled na město.

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Kostel sv. Ducha v JAROMĚŘICÍCH.

SVITAVSKO: kostel Rozeslání sv. Apoštolů v LITOMYŠLI je nejstarším dochovaným sakrálním prostorem v Litomyšli

PARDUBICKO: Dominantou náměstí v LÁZNÍCH BOHDANEČ je původně renesanční radnice s podloubím a kostel sv. Máří Magdaleny.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml