|
| |
|
Jaromír John a Pardubice
23.04.2020 Jaromír John, vlastním jménem Bohumil Markalous byl český spisovatel, ale i učitel nebo novinář. Jeho jméno je však dodnes známé právě díky jeho spisovatelské činnosti. Narodil se 16.4.1882 v rodině středoškolského profesora v Klatovech. Když bylo Johnovi pět let, zemřela mu matka a rodina se přestěhovala do Chrudimi. Zde absolvoval gymnázium v Chrudimi a na přání otce vystudoval přírodovědnou fakultu v Praze. Po úspěšném ukončení studia na fakultě pokračoval v roce 1907 na přírodovědné fakultě v Innsbrucku. Poté působil jako středoškolský profesor v Praze, v Kolíně a následně v Hradci Králové. Již tehdy psal do časopisů a novin. V únoru 1915 byl Jaromír John povolán do armády a bojoval v 1. světové válce na Balkánské frontě. V roce 1916 dostal úplavici a dočasně ochrnul na dolní končetiny. Po návratu do vlasti působil jako instruktor dobrovolnické školy, správní důstojník a poručík ve vojenské nemocnici. Po propuštění z armády v květnu 1919 se rodina Jaromíra Johna přestěhovala do Brna, kde pracoval nejprve jako redaktor Lidových novin a potom jako profesor na gymnáziu. V roce 1925 se stal úředníkem tiskového odboru předsednictva vlády. Založil časopis Bytová kultura, obrazový archiv ČTK, vedl propagační oddělení Orbisu, založil Společenský klub v pražských Příkopech. Stal se členem Devětsilu. V letech 1936-46 již v důchodovém věku žil ve Slatiňanech, od roku 1942 společně se spisovatelkou Helenou Šmahelovou. Zemřel 24. 4. 1952. Z jeho knih je jistě nejznámější asi sbírka povídek Večery na slamníku, která vyšla v roce 1920. Povídky představují válku z trochu jiného pohledu. Lidé ze škol nebo nemocnic v povídkách vyprávějí s humorem o nepříjemných stránkách války a proměně lidských citů ve vypjatých situacích. Z knih pro děti jmenujme např. Rajský ostrov, který vyšel v roce 1938. Kniha je napsaná tak, že vzbuzuje iluzi přítomné vypravující osoby. Dědeček vypráví svým vnukům o stavbě Národního divadla i o významných událostech v našich dějinách. Jaký je však vztah Jaromíra Johna k Pardubicím? Jak již je v knize zmíněno, je tato osobnost pohřbena na hřbitově v Pardubičkách. Téměř naproti kostelu Sv. Jiljí je velká stará hrobka rodin Kratochvílových a Markalousových. Na kamenném bloku asi dodatečně zabudovaném před hrobkou je vytesáno univerzitní profesor PhDr. Bohumil Markalous - spisovatel Jaromír John a data narození a úmrtí. Již bylo zmíněno, že mu v pěti letech zemřela matka. Jeho otec se později znovu oženil a malý Bohumil navštěvoval často a dlouhodobě mlýn v Nemošicích (dnes okrajová část Pardubic), odkud pocházela jeho matka a kde žily její sestry. Na ně vzpomíná v již zmíněné knize Večery na slamníku. Na hrobce Jaromíra Johna je také jméno Kratochvíl. Jedná se o jeho dědečka, majitele nemošického mlýna. Své vzpomínky na pobyt v Nemošicích pak popsal v knize Stará láska. Tato kniha je prózou s dopisy, které si píší kandidát gymnazijního profesorství Jan Divůšek z Libčan s mlynářskou dcerkou Libuší Kašparovou z Oudola. Dopisy sledují jejich zpočátku rodiči neschvalovanou lásku, potom smíření a souhlas rodičů dále pak jejich svatbu, narození syna až po smrt manželky. Libčany v knize ale odpovídají Jesenčanům u Pardubic, odkud pocházel spisovatelův otec. Pojmenování Oudol, kde býval mlýn Libuščiných rodičů, jsou ve skutečnosti Nemošice a jejich mlýn, jehož majitelem byl, jak již bylo zmíněno, dědeček Jaromíra Johna. I spisovatelka Helena Šmahelová ve svých „Vzpomínkách na Jaromíra Johna“ popisuje, že ji spisovatel zavezl na místa svého dětství a mládí a ukázalji „Nemošický mlýn, ten nešťastný Oudol“. Stejně tak jako Jaromír John je i většina obyvatel Nemošic pochována na hřbitově v Pardubičkách.
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 1/2020
Předchozí článek: Stopy Lichtenštejnů pod Bukovou horou a Suchým vrchem Následující článek: Pan Josef Schuch, dobrý člověk Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
