Sdružení přátel Pardubického kraje

Josef Ressel


22. 08. 2005 Josef Ressel se narodil 29. 6. 1793 v Chrudimi. Jeho otec byl sice německé národnosti, ale matka byla Češka a protože německy moc neuměla, mluvilo se v Resslově rodině česky. Malý Josef chodil v Chrudimi i do české školy - trojtřídky. Protože byl nadaný a dobře se učil, poslali ho rodiče k příbuzným do rakouského Lince, kde navštěvoval gymnázium. Roku 1809 byl přijat na dělostřeleckou školu v Českých Budějovicích a měl se stát důstojníkem. Byl však tělesně slabý, do vojenské školy ho nepřijali a proto roku 1812 odešel do Vídně, kde měl studovat medicínu. V roce 1814 v době napoleonských válek byl rodiči, kteří přišli o všechny peníze, povolán zpět domů. Ze vzteku tehdy nakreslil miniaturní obrázek bitvy u Lipska. Ten se dostal až k císaři Františku I. Obrázek se mu natolik zalíbil, že udělil Resslovi stipendium 400 zlatých ročně na lesnické akademii. Ressel studoval na lesnické akademii v rakouském Mariabrunnu, kde dokázal ve zkráceném termínu školu i úspěšně absolvovat. Zprvu působil v Kraňsku jako lesník a roku 1821 se stal lesmistrem v přímořském městě Terstu, kde si ověřoval své experimenty s lodním šroubem.

Použít k pohonu lodi Archimédova šroubu napadlo počátkem 16. století geniálního italského učence a malíře Leonarda da Vinci. Josef Ressel nápad s Archimédovým šroubem nosil stále v hlavě a věřil, že právě to je cesta, která pohon lodí usnadní. Na rozdíl od desítek svých předchůdců dokázal stanovit jeho správný tvar a velikost a vymyslet i jeho nejvhodnější umístění na lodi - dal ho vodorovně pod záď lodi před kormidlo. Nejprve se při pokusech s drobnými modely přesvědčil, že jeho řešení je správné a pak začal shánět nejen prostředky, ale i majitele větší lodi. Příležitost se naskytla roku 1826 na jedné šestitunové bárce, kde poháněli šroub dva muži silou svých paží. Experiment byl sice úspěšný, roku 1827 dostal na vynález dokonce příslušný patent, ale peníze ani zájemce na další pokusy se mu sehnat nepodařilo.
Teprve roku 1829 se dohodl s bohatým obchodníkem Ottaviem Fontanou, že zaplatí stavbu lodi, na níž se lodní šroub vyzkouší. Dohodli se, že Ressel nechá ve vhodné strojírně v Paříži vyrobit potřebné lodní součásti, aby se mohly na plavidlo co nejdříve namontovat. Jenomže nadšený Ressel byl při těchto jednáních příliš důvěřivý a v obchodních záležitostech se mnoho nevyznal, takže se nechal partnery umluvit a prozradil jim celou podstatu svého vynálezu dřív, než s nimi uzavřel smlouvu. Záhy se ve Francii a Anglii objevila celá řada falešných "vynálezců", kteří si Ressluv vynález přisvojili, vydávali ho za své vlastní nápady a spor o prvenství se pak vlekl dlouhá desetiletí.
Loď Civetta však i přesto byla dokončena. Byl to 21 m dlouhý parník o nosnosti 33 tun vybavený dvouválcovým vahadlovým parním strojem, který poháněl Resslův lodní šroub. 4. srpna 1829 vyplul z terstského přístavu na moře. S plavbou byli zpočátku nadmíru spokojeni, protože byla plynulá a rychlejší než na jiných plavidlech. Bohužel měděné potrubí letované cínem prasklo a tato malá závada byla příčinou toho, že policie další plavby zakázala.
Bohužel přiřčení prvenství se už nedožil. Zemřel na malárii na služební cestě dne 9. 10. 1857 v Lublani. Vynalezl mimo jiné i šroubový lis na víno a olej, parní vyluhování barviva tříslovin, kuličkové ložisko bez mazání a pneumatickou potrubní poštu.

Literatura: www.quido.cz

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2005




Předchozí článek: Chrudimské opevnění
Následující článek: Pařížov za doby mého mládí


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: Domek Maxe Švabinského v malebné obci KOZLOV, která je dnes součástí České Třebové.

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Budova radnice v CHOCNI.

SVITAVSKO: Fresky z 18. století na Loretánské kapli v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Část městského opevnění a kostel sv. Jakuba v POLIČCE.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml