Sdružení přátel Pardubického kraje

Pařížov za doby mého mládí


22. 08. 2005 Za první republiky to byla obec Čáslavského okresu, v současnosti patří do spádové obce Běstviny, která náleží k Pardubickému kraji. Vesnice leží na středním toku řeky Doubravy (Doubravky). Vlastní obec v době pisatelova mládí čítala 41 popisných čísel, počet obyvatel v roce 1945 činil 159. Obec se rozkládá podél toku Doubravy ve dvou výškových patrech. U řeky žili převážně domkáři, nahoře chalupníci. Domkáři za výdělkem vyjížděli, měli mírčičku pole, jednu krávu nebo dvě kozy. Chalupníci v průměru obhospodařovali 12 hektarů půdy na usedlost. Vesnici napříč přetíná okresní silnice nyní polostátní č.340 z Běstviny do Vilémova, která vedla přes dřevěný nízký most. Ten před postavením přehrady velmi často velkou vodou odplaval. Od roku 1940 zde stojí vysoký železobetonový most, který bezpečně odolává všem zvýšeným stavům hladiny vody.
Na levém břehu asi 25 m vysokém ostrohu nad řekou stojí filiální kostel sv. Máří Magdaleny. Je nejstarší dochovanou stavební památkou obce a pochází asi ze XII. století. Hranolovitá věž kostela je 15 m vysoká, postavená z kamene a opatřena potrojnými okénky. Výztuhu okének tvoří sloupky s krychlovými hlavicemi. Loď a presbytář kostela je zcela neslohová a pochází z roku 1837. Původní oltář zdobil starý obraz se světicí Máří Magdalenou. Byl odvezen do čáslavského muzea a nahrazen méně cenným obrazem. V sákristii visel velmi starý krucifix. Kostel je obklopen hřbitůvkem.

V obci jsou dva mlýny. Mlel pouze dolní Sekerkův, který později nesl jméno Pozemskův. Horní mlýn Veverkův byl vybaven turbinou, která byla a je i nyní používána pro výrobu elektrické energie. Obec byla připojena na čáslavský vodovod v roce 1932, v roce 1946 na veřejnou elektrárenskou síť. Dlouhá léta sem jezdil profesor Masarykovy university Antonín Grund z Brna a akademický malíř Pravoslav Kotík z Prahy.
Proti vodě směrem ke Spačicům stojí "Údolní Pařižovská přehrada", která byla vybudována jako první zděná v bývalém Rakousku - Uhersku v letech 1910 až 1914. Sloužila pro zachycováni "velké vody", která v dolním toku řeky Doubravy způsobovala zátopy a škody. Postavila ji kolínská stavební firma Křička - Dvořák z kamene,který se lámal nad stavěnou přehradou. Její hlavní technické parametry jsou následující: Maximální výška nad základovou spárou 31 m
Délka hráze v koruně 142 m
Šířka hráze v koruně 4,5 m
Šířka v patě hráze 23 m
Celkový objem nádrže 1,77 mil. m3
Délka jezera naplněné přehrady 2 km
Přehrada je opatřena domem hrázného. V neděli a ve svátek nosil uniformu s visačkou "hrázný". Vítal návštěvníky přehrady a informoval o jejích technických parametrech.
Po vodě směrem k Mladoticím byly Hamry. Po hamrech zbyl již jenom splav. Nesl název "Pod Pannou". Nacházel se v lese, nad splavem se tyčil veliký kámen, vysoký asi 7 m. Kámen byl opředen několika pověstmi. Pařížovské hamry v době svého rozkvětu (1827 - 1835) vyráběly radlice a želízka pro bohdanečského železníka Karla Podhajského. Ten je dodával kováři Václavu Veverkovi z Rybitví, který je montoval na pluhy "veverčata".
Atrakcí Pařížova byl dřevěný most z trámů a fošen, vysoký nad vodou 1,2 m. Dříve jezdilo málo aut, ale když auto jelo, tak to věděla celá ves, neboť fošny se pohybovaly a hlomozily. Vedle mostu byl brod, po kterém jsme rajtovali na chůdách.
Pařížov má vhodná místa pro letní táboření a kempování podle řeky směrem do Spačic, dokola přehrady a u splavu "Pod Pannou". Lákavé by byly i zahrady soukromníků, nacházející se za stodolami chalupníků. V současných průvodcích se velmi málo dočteme něco o Pařížově, více snad v nových prospektech. Zmínky o románském kostele najdeme i ve starších objemných knihách "Království české", vydaných na přelomu XIX. a XX. století. Vesnice nyní každoročně žije "otvíráním řeky Doubravy", což je vodácká slavnost k zahájení sportovní činnosti. Kajakářskou jízdu z Pařížova do Ronova umožňuje zvýšené vypouštění vody z nadržené přehrady, protože koryto řeky je kamenité a za normálního průtoku vody nesjízdné. Řeka Doubrava má dvě jména - druhé Doubravka. Jak kdo které jméno používá je těžce řešitelné, neboť není žádné pravidlo.

Literatura:
- Pamětní kniha obce Pařížov - osady Vestec, založená v roce 1939
- Trejtnar K. a kol.: Přehrady Povodí Labe, Kruh, Hradec Králové 1975
- Podoubraví, roč. I/1924, č. 9 a 10, str. 137
- Podoubraví, roč. XI/1939, č. 1, str. 70
- Kohoutek F. a kol.: Československé řeky - kilometráž, Olympia Praha 1978
- Krušková M., Sejček Z., Turek Jar.: Tam, kde teče Doubrava, Tiskárny Havlíčkův Brod

GPS souřadnice: 49.83467N, 15.56891E

Autor: Ing. Karel Cyprián
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2005






Předchozí článek: Josef Ressel
Následující článek: Pověst o bezhlavém kapucínovi


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v CHRUDIMI.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí Přemysla Otakara II. ve VYSOKÉM MÝTĚ a budovou staré radnice z první poloviny 15. století.

ORLICKOÚSTECKO: Most přes PASTVINSKOU PŘEHRADU zbudovanou v letech 1932 - 1938.

ORLICKOÚSTECKO: KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK při pohledu od kláštera Hedeč u Králík.

SVITAVSKO: Kostel sv. Jiří v KUNČINĚ.

SVITAVSKO: Sochy světců před kosetelem sv. Jiří v KUNČINĚ.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml