|
| |
|
K sousedům za Arnoštem z Pardubic. Kladsko - zapomenuté dědictví Koruny české
20. 10. 2010 Turisté z Klubu přátel Pardubicka měli své soustředění v září 2009 v oblasti Orlických hor, v severovýchodní výspě Pardubického kraje. Jeden den svého soustředění věnovali výletu za naším významným předkem, ARNOŠTEM Z PARDUBIC, do města KLODSKO (dnešní polský název). Dnes je tato oblast součástí sousedního státu - Polska, ale nebýt prusko-rakouské války z roku 1742, mohla být třeba součástí Pardubického kraje. Proto si dovoluji o výletě našich turistů do Klodska psát do časopisu, který se věnuje Pardubickému kraji. Výlet byl velmi zajímavý a poučný. Kladsko - Klodsko je jedním z nejstarších měst Dolního Slezka, je to okresní město, nekorunované město Sudet a po staletí hlavní město kladského regionu. Je to mimořádné místo, v němž se snoubí více než tisíciletá tradice s novodobým rázem a které je neobvyklé i tím, že je vystavěly tři národy: Češi, Poláci a Němci a dějiny města tvořily tyto národy 800 let. Je to město tří kultur. KLADSKO, historické území mezi Orlickými a Rychlebskými horami, bylo součástí českého státu již od konce 10. století. První zmínka je z 10. století, kdy kronikář Kosmas zmiňuje hradiště Kladsko patřící Slavníkovci - otci sv. Vojtěcha, ale je možné, že město ležící na jantarové stezce existovalo dříve. Do 12. století bylo proto hradiště předmětem mnoha sporů. Války o vládu vyústily v roce 1114, kdy český kníže Soběslav nechal téměř celé město spálit. Roku 1137 podepsal polský král Boleslav Křivoústý mírovou smlouvu, na jejímž základě připadlo Kladsko na dlouhá léta české koruně. Od 13. století přicházeli na pozvání českých králů Václava I. a Přemysla Otakara II. němečtí kolonisté, kteří postupně měnili slovanský charakter na německý. Město, které se nachází v samém středu stejnojmenného regionu, sehrálo významnou politickou roli za vlády Jiřího z Poděbrad, který roku 1462 povýšil Kladsko na suverénní hrabství, součástí českého státu však zůstávalo i nadále. Roku 1569 se Kladsko vrátilo přímo pod správu Koruny české. Ve 14. století se Kladsko velmi prudce rozvíjelo díky četným privilegiím pro kupce a řemeslníky. Poloha města na křižovatce obchodních cest rozvoji obchodu jen přispívala a kladské náměstí bylo tehdejším kupeckým centrem. Z náměstí vybíhá osm ulic, které pocházejí ze 13. století. Největší rozkvět kladského starého města připadá na 16. století, kdy bylo postaveno mnoho renesančních domů a náměstí a ulice ve středu města byly vydlážděny, dokonce dříve než v Paříži. Dnešní podoba náměstí, nádherná budova radnice, přestavěná v letech 1887 až 1890, i okolní zástavba svědčí o bohatosti města. Kromě jiného, kroky našich turistů směřovaly především do kostela Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie. Je to nejokázalejší sakrální památka v Kladsku. Iniciátorem jeho stavby byl pražský arcibiskup ARNOŠT Z PARDUBIC, nar. asi roku 1297 v Kladsku, první arcibiskup pražský, jeden z předních rádců císaře a krále KARLA IV. Arnošt z Pardubic v Kladsku v posledních letech svého života pobýval, a zde také roku 1364 zemřel. Je pochován v kostele Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie. Jeho hrobka se nachází v levé přední části hlavní chrámové lodi pod podlahou. V sousedství hrobky je umístěna socha klečícího arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Vrohu kostela za ocelovou mříží se také nachází krásná kamenná křtitelnice ze 16. století, na které jsou umístěny znaky různých měst, mezi jinými i Pardubic, půlka bílého koně na červeném poli (škoda, že je tento znak schovaný až u zdi a musela jsem jej hledat). Český vliv v Kladsku připomínají barokní sochy českých světců ve městě. Na zdejším gotickém mostě sv. Jana jsou to sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Tento středověký kamenný most je jednou z nejkrásnějších památek města a připomíná náš Karlův most v Praze a je k němu i často přirovnáván. Kamenný most je nejstarším zděným mostem v Polsku. V době naší návštěvy byl nepřístupný a ve velké rekonstrukci. V roce 1997 při obrovských záplavách bylo celé Klodsko a široké okolí velice postiženo, což je dodnes všude vidět. Víte, že do malty, která byla použita při stavbě mostu sv. Jana, byly přidány bílky ze slepičích vajec? (Toto uvádějí informační letáky města Klodsko.) Další připomínkou české minulosti Kladska je městský znak, umístěný nad bohatě zdobeným balkonem radnice, dvouocasý lev s korunkou v červeném poli. Součástí českého státu přestalo být Kladsko až roku 1742, po vojenské porážce Marie Terezie, jež získalo vítězné Prusko spolu skoro s celým Slezskem. Po válce s Pruskem bylo Kladsko postupně germanizováno a český živel byl zatlačován k nynější česko-polské hranici na jihozápadě Kladska. Roku 1871 se Kladsko stalo součástí sjednoceného Německého císařství. Vazby mezi Kladskem a Čechami byly zpřetrhány, ale ne zcela úplně. Po celé 18. a 19. století se konaly náboženské pouti do kladských Vambeřic (jistě jste četli Babičku B.Němcové) - 1. pouť se konala již roku 1738 z opočenského panství. A je zajímavé, že až do roku 1972 církevně podléhalo kladské území pražské diecézi, kdy jej papež Pavel VI. připojil arcibiskupství ve Vratislavi. Roku 1937 bylo nacistickými úřady nařízeno důsledné poněmčení všech názvů českých obcí v Kladsku. Postavení českého obyvatelstva se výrazně zhoršilo během druhé světové války a konec války přinesl kladským Čechům velké utrpení. Po roce 1945 bylo bývalé pruské Slezko připojeno k Polsku, a čeští obyvatelé ve většině toto území museli opustit. Po roce 2007, po vstupu Polska i České republiky do Schengenského prostoru. Čechy ani Poláky již nerozdělují žádné hranice. Autor: Jarmila Skalická Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2010 Předchozí článek: 10 let Pardubického kraje Následující článek: Letiště a aeoklub ve Skutči v období 30. - 50. let 20. století Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
