|
| |
|
Kamenné kříže a křížové kameny okresu Svitavy
3.07.2012 Ve Vlastivědných listech budeme v několika následujících pokračováních uveřejňovat seriál článků, který vznikl na základě práce zabývající se problematikou kamenných křížů a křížových kamenů na území okresu Svitavy. Jedná se o kamenné objekty vzniklé v období přibližně od 13. do 18. stol., které nesou svým tvarem či vytesaným reliéfem symbol kříže. Umělecké ztvárnění nebylo pro kříž příliš důležité, hlavní význam byl v jeho duchovní hodnotě. Kříže jsou zhotoveny výhradně z jednoho kusu kamene, nejčastěji z pískovce, někdy opuky nebo žuly. Některé jsou svědky řešení trestního práva v minulosti, jiné zase vznikly pro upomenutí na zesnulého člověka. I když kamenné kříže nesou nejznámější symbol křesťanství, kříž, nejsou až tak úzce spjaty s křesťanstvím jako s úctou ke smrti a zemřelým. Kříže na Svitavsku, čímž myšleno území nynějšího okresu Svitavy, lze rozdělit na dva druhy, kamenné kříže a křížové kameny. Kamenné kříže jsou kameny, otesané do tvaru kříže. Křížové kameny jsou kamenné desky s rytinou či reliéfem kříže. V práci jsou popsány mnou v současnosti nalezené kříže spolu s kříži již neexistujícími. Cílem práce je zdokumentování současného stavu křížů ve srovnání se stavem v minulosti a obnovení zájmu o tyto památky. Dnes se mnoho křížů nenávratně ztrácí, často jsou ukradeny a prodány do soukromých sbírek do zahraničí. O ochranu křížů by se měly více starat jak občané, tak příslušné úřady, jinak bude většina těchto památek brzy nenávratně ztracena. Teorie vzniku křížů Bádáním o vzniku kamenných křížů se zabývala řada historiků i laiků. Dosud však není téměř u žádného kříže možné jednoznačně určit, z jakého důvodu byl zhotoven. To je zapříčiněno absencí pramenů týkajících se křížů z doby jejich vzniku. Naleznou se výjimky, kdy je zcela výjimečně kříž zmíněn ve smírčí smlouvě, ve které je stanoveno, že pachatel má postavit jako trest za spáchanou vraždu na památku zavražděného kříž. Z převážné většiny jsou však kříže v literatuře zmiňovány až v 19. a 20. století. V této době jsou zaznamenávány již pouze pověsti, týkající se křížů. Začátek zájmu o kříže v 19. stol. by se patrně dal vysvětlit počátkem romantismu, který se u nás v této době začíná projevovat. Kříže upoutávaly hlavně svou tajemností a nejasností pověstí, které o nich kolují. Pověsti však jistě nejsou spolehlivý zdroj informací o historii křížů, jelikož většinou ústní předávání nutně zkreslilo jejich původní znění. Občas se také stávalo, že událost, která se stala poblíž kříže, byla k němu přiřazena, a na původní důvod vzniku kříže se zapomnělo, nebo byla pověst ke kříži vytvořena až druhotně, nejčastěji podle textu či obrazců vyrytých na kříži. Přesto jsou pověsti jeden z mála zdrojů, ze kterého je možné se o historii a původu některých křížů alespoň něco dozvědět. Na křížích se někdy objevují rytiny, například vyobrazení vozu, nástroje, který mohl být vražednou zbraní nebo atributem zavražděného, nebo je zde vytesán text týkající se události spojené s křížem. Tyto rytiny ale nutně nemusejí pocházet z doby vzniku kříže a nemusí se ani pojit s původní událostí. Stávalo se, že když byl zapomenut původní smysl kříže, událost, která se stala poblíž kříže, k němu byla přiřazena a dále šířena jako původní. Na kříž mohl být dodatečně vysekán symbol, potvrzující původnost nově přiřazené události. Proto rytiny na křížích často ještě více znemožňují určení původu křížů. Výkladů původu křížů je celá řada, pro přehlednost uvedu pouze ty, se kterými jsem se při svém bádání setkal. Pověsti a důvody postavení křížů lze shrnout do několika kategorií: 1. Cyrilometodějská tradice Hlavně na území Moravy, ale i na pomezí Čech a Moravy byla velmi silná tendence spojovat původ křížů s věrozvěsty Cyrilem a Metodějem. Do Čech však tato tendence nijak zvláště nepronikla. Lid kříže nazýval cyrilské či cyrilometodějské. Cyrilometodějská tradice pronikala také mezi německé obyvatelstvo žijící v Česku, nasvědčuje tomu německý výraz pro kříže Cyrilkreuz. Kříže měly být postaveny lidmi, kteří byli obráceni na křesťanství Cyrilem a Metodějem při jejich misii na památku jejich kázání a konání. Odvážnější teorie tvrdí, že Cyril a Metoděj vytesali kříže vlastnoručně. Při počtu křížů, kterým je přisuzována cyrilometodějská tradice, je však velmi nepravděpodobné, že by to bylo možné. Cyrilometodějská tradice byla prosazována hlavně v 19. stol. V druhé polovině 19. stol byly na Svitavsku téměř všechny kříže považovány za kříže cyrilometodějské. Cyrilometodějská tradice se mezi lidmi uchytila hlavně proto, že se této myšlenky ujala katolická církev a šířila ji z kazatelen mezi prostý lid. Tato tradice mezi lidmi zakořenila tak hluboce, že v některých oblastech je udržována ještě dodnes. Už při pouhém pohledu na kříže, kterým je přisuzován cyrilometodějský původ, lze podle zvětralosti povrchu usuzovat, že kříže nepocházejí z 9. stol. V době cyrilometodějské misie oblast převážně Hřebečska, kde se na Svitavsku kříže s cyrilometodějskou tradicí nacházejí nejvíce, byla porostlá neprostupným hvozdem a nebyla téměř osídlena. Nebyli zde proto ani lidé, kteří by kříže na památku kázání věrozvěstů postavili. Původ křížů musí být tedy značně mladšího data. Žádný z křížů na Svitavsku a nejspíše i z celého Česka tedy není možné přiřadit k cyrilometodějské tradici. 2. Germánská symbolika Někteří němečtí historici nepřijali cyrilometodějský původ křížů, a proto si vytvořili opoziční teorii vzniku křížů, která se zakládá na germánské symbolice. Tyto spory mezi cyrilometodějským (tedy v podstatě českým) a germánským původem křížů byly vedeny hlavně kvůli spekulacím o původním osídlení na určitých územích, v tomto případě hlavně Sudet. Teorie je založena na podobnosti symbolu slunce objevujícího se pouze nepočetně na několika křížích jak v Česku, tak na původním germánském území. Tato teorie však byla neudržitelná vzhledem k malému počtu křížů s tímto symbolem. 3. Pamětní význam Kříž jako symbol Kristovy smrti ukřižováním postupně získal řadu významů, jedním z nich je kult smrti rozšířený především za dob pohanství, ale v určitých formách přetrvávající až do vrcholného středověku. Lidé při úmrtí vztyčili na místě smrti kamenný kříž jako památku na zesnulého. Ke každému kamennému kříži je do jisté míry možné přiřadit pamětní význam na úmrtí. Mezi kříže s pamětním významem je možné zařadit také kříže smírčí, kdy ale kříž vztyčený vrahem zesnulého neplní pouze pamětní funkci. Mezi pamětní kříže patří také kříže nazývané švédské, francouzské, které byly podle pověstí vztyčeny na památku úmrtí zahraničního vojáka, který u nás zemřel při některé válce či tažení. 4. Smírčí původ Smírčí původ křížů je jedna z věrohodně doložitelných teorií o vzniku křížů. Tato teorie se u nás začala rozšiřovat na konci 19. stol. spolu s teorií cyrilometodějskou, byla ale známa již dříve. Smírčí původ křížů je úzce spjat se vztahem k právu v minulosti. Za vraždu existoval až do období raného středověku pouze jeden způsob odplaty, a to krevní msta. Vyšším stupněm vývoje práva byla možnost se z trestu vykoupit. Tehdejší vnímání trestního stíhání bylo zcela odlišné od dnešního. Pozůstalí mohli buď požadovat vymáhání trestu u vrchnosti, nebo se s pachatelem domluvit na vyrovnání. Ve starých kronikách je možné nalézt zmínky o takovýchto vyrovnáních. Jedná se o „smírčí smlouvy“, ve kterých je zapsáno, čím je pachatel za prominutí trestu povinován. Znění této smlouvy záleželo hlavně na straně pozůstalých, soud do ní nezasahoval. Uzavírání těchto smírčích smluv bylo soudem dokonce podporováno, někdy sám soud vyzýval, aby byla smírčí smlouva uzavřena. K uzavření smlouvy mohlo dojít v jakékoli fázi stíhání. Mohla být uzavřena ještě před zahájením soudu, v jeho průběhu a také po jeho ukončení, tedy odsouzení pachatele. Obsahem smírčích smluv bylo peněžní vyrovnání s rodinou zesnulého a často také zaplacení peněžního obnosu blízké farnosti. Někdy se ve smlouvách objevuje netypický prvek, například odprošení pozůstalých nebo právě zhotovení a postavení kamenného kříže. Kříž byl postaven na památku neblahé události, jako projev pokory a veřejné kajícnosti a pro smíření se se zavražděným v duchovním slova smyslu. Smírčí smlouvy se ve střední Evropě objevují na začátku vrcholného středověku, a to především ve městech. Městské právo bylo vždy vyspělejší než právo vesnické, proto se smírčí dohody objevují hlavně ve městech. Právo se zvykem uzavírání smírčích smluv se k nám dostalo převážně z německých měst. Obyčej uzavírání smírčích smluv skončil spolu se změnou právního řádu. V celorepublikovém rozsahu se tato změna stala nejspíše v první polovině 17. stol. s obnovením zemského zřízení v pobělohorské době. Kříže spojené se smírčími smlouvami tedy lze zařadit do období let 1200–1700. Křížů spojených s doloženou smírčí smlouvou je však v porovnání s celkovým počtem kamenných křížů pouze minimum. Poměrně často se stává, že i když je v kronice zapsána zmínka o smírčí smlouvě, podle které má pachatel postavit kamenný kříž, tento kříž chybí. To mohlo být způsobeno buď pozdější ztrátou kříže nebo se pachatel vraždy mohl nějakým způsobem vyhnout nutnosti kříž postavit. Jelikož měl kříž často zhotovit sám pachatel, nejsou smírčí kříže většinou zhotoveny příliš zručně a nemají velké rozměry. Někdy ale mohl odsouzený kříž pouze nechat zhotovit a zaplatit za něj. V tomto případě mají kříže odlišnou podobu. Na Svitavsku jsou z kronik známy čtyři zápisy smírčích smluv, jejichž obsahem je také postavení kamenného kříže. Tyto smlouvy se týkají křížů v Hradci nad Svitavou, Linharticích, Svitavách (Kamenné Horce) a Moravské Třebové. Pouze u kříže ve Svitavách však existuje pozdější poznámka, která potvrzuje jeho skutečné postavení. Ostatní kříže možná nebyly ani vůbec postaveny nebo byly časem ztraceny. 5. Poutní význam U některých křížů (na Svitavsku patrně kříž v Jaroměřicích) je možný poutní původ křížů. Poutní kříže jsou postaveny hlavně pro vytvoření nebo zvýšení přitažlivosti poutního místa. S křížem je uměle spojena pověst církevního významu, pro kterou je kříž navštěvován. Tento původ křížů není ale nijak častý a jedná se pouze o zajímavou teorii, která však není nijak zvlášť věrohodně podložena. TRŽEK Poloha: Kříž stojí na pravém břehu Loučné směrem na západ od domu č. p. 35 ve vzdálenosti přibližně 300 metrů. Stanoviště kříže je velmi vzdálené od středu obce Tržek, ale leží na jejím katastru. Popis: Jednoduchý mohutný pískovcový kamenný kříž latinského tvaru otočený na severovýchod. Hlava a zadní část pravého ramene kříže byla podle povrchu lomu před dlouhou dobou uštípnuta. V zadní části kříže je vyryt drobný latinský křížek. Fotografi e viz začátek článku. Rozměry: Výška 150 cm, rozpětí ramen 78 cm, hloubka 28 cm. Historie: Kříž objevil při svém bádání až Ošanec , jako první se zmiňuje o jeho existenci. Je zapsán také v knize Kamenné Kříže Čech a Moravy. Podle vyprávění zdejších starousedlíků zde jeli po cestě dva sedláci s fůrami sena. Nemohli se dohodnout, kde se vyhnout a vyjeli oba zároveň, vůz jednoho se převrhl a sedlák spadl do řeky, kde se utopil. Jedná se tedy o pamětní případně smírčí kříž. Toto vypravování o kříži nebylo v žádné literatuře zatím publikováno. 1) SEDLÁK, Vlastimil. Záhadné kříže. 1969. 2) Tamtéž 3) Kolektiv autorů. Kamenné kříže Čech a Moravy. Druhé, doplněné vydání. Praha: Argo, 2001. s. 24. 4) SEDLÁK, Vlastimil. Záhadné kříže. 1969. 5) SEDLÁK, Vlastimil. Záhadné kříže. 1969. 6) Tamtéž 7) OŠANEC, Jiří. Smírčí a pamětní kameny na Moravskotřebovsku a Svitavsku. Moravskotřebovské vlastivědné listy. 1995, č. 5. s. 15–18
Autor: Matěj Kmošek Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 2/2012
Předchozí článek: Sudslava - obnova chráněné kulturní památky Následující článek: Tak trochu kuriózní muzeum naleznete v Lezníku u Poličky Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
