Sdružení přátel Pardubického kraje

Kolem Králík za výhledy


20. 01. 2006 Letošní Dny Pardubického kraje se konaly v Králíkách - městečku nejhornatější části našeho kraje. Na počest této slavnosti uspořádal turistický odbor Klubu přátel Pardubicka vycházku do tohoto krásného koutu regionu.
Městečko Králíky se rozprostírá v severní části Králické brázdy, která odděluje tři pohoří - Králický Sněžník, Orlické hory a Jeřábskou vrchovinu. U Králík a Červené Vody se mezi pohořími nachází menší a nižší pásmo Hedečských kopců, mezi které patří Mariánský kopec (770 m.).
Naše putování začalo na nádraží, odkud jsme severním směrem došli k červenému turistickému značení, které nás po čtvrthodince dovedlo k pěkně upravenému náměstí. Upoutaly nás renesanční domy z přelomu 16. a 17. století se starou radnicí, klasicistně upravenou v 18. století, ve které se dnes nachází muzeum. Viděli jsme i městský znak - zkřížená hornická kladívka se stříbrným mečem v červeném poli, který nám připomenul hornický původ města. Až do 17. století se v okolí těžily železná a stříbrná ruda a rudy barevných kovů.

Na náměstí jsme se rozdělili na dvě skupiny. Menší skupinka absolvovala sedmikilometrový okruh, který po zeleně značené cestě vede přes jihovýchodní okraj města alejí a loukou k lesu a po mírném stoupání obchází téměř po vrstevnici návrší Lískovec (776 m.). Levým obloukem nad údolím Tiché Orlice zelená pokračuje po silničce do vísky Dolní Hedeč. Asi po 500 m značení odbočuje ze silničky vlevo k chatě na Hedči, naproti ní se na vrcholku Mariánského kopce rozprostírá klášter s kostelem Sedmibolestné P. Marie, které v posledním desetiletí 17. století nechal postavit královéhradecký biskup Tobiáš J. Becker. Po sestupu křížovou cestou do Králík si severně od města prohlédli expozice Muzea předválečných hraničních opevnění.
Hlavní skupina vyrazila z náměstí po žlutě značené trase příkře stoupající cestou okolo kapliček křížové cesty na vrchol Mariánského kopce s klášterním areálem. Ze schodiště k dolní bráně kostela jsme se podívali na Králíky z ptačí perspektivy. Po prohlídce areálu (vstup zdarma) jsme po žlutě značené cestě dorazili ke kovové rozhledně na návrší Val (788 m) s nádhernými výhledy na všechny strany. Shora jsme viděli areál kláštera, na západě Suchý vrch a Bukovou horu, na jihovýchodě - ve směru naší cesty - "tisícovku" Jeřáb (1003 m), na severu mohutné pásmo blízkého Králického Sněžníku - nejvyššího vrcholu Pardubického kraje (1424 m) a na severovýchodě a východě vzdálenější pásmo Hrubého Jeseníku. Po cestě z kopce jsme přešli silničkou vedoucí z Horní Orlice do Zlatého Potoka a vozovou cestou pokračovali mírným stoupáním severním svahem Jeřábu až na křižovatku turistických cest u kaple sv. Trojice (862 m). Z úbočí je řada krásných výhledů na východní svahy Králického Sněžníku a údolí Malé Moravy.
Po modře značené cestě (souběh s červenou) jsme dorazili k chatě nad lyžařským areálem. Po občerstvení jsme sestupovali po kraji lesa vedle sjezdovky a pak loukou do obce Podlesí. Od okraje lesa jsme si opět užívali skvostných výhledů na boční výběžky Králického Sněžníku a ve druhé linii na celé pásmo Hrubého Jeseníku. Viděli jsme Obří skály na levém úbočí Šeráku, Keprník, Vozku, Červenou horu, Mravenečník a dokonce v pozadí i Praděd s dominantní věží, jejíž vrcholek je nejvýše položeným bodem České republiky.
V krásné krajině uprostřed posečených luk se dlouho zanedbávaná obce Podlesí (dříve zvaná Krumperky) snaží získat opět lesk - vedle upravené formy se opravuje i barokní kostel ze 17. století a je zde řada hezky opravených chalup a domků.
Modrá značka nás dovedla k pstružní líhni ve Vysokém Potoce, kde nám Rybářská bašta poskytla občerstvení. Kousek odtud jsme v obci Malá Morava a po čtvrthodince cesty mezi železniční tratí do Hanušovic a řekou jsme dorazili k cíli naší cesty - železniční zastávce Podlesí.

GPS souřadnice: 50.07506N, 16.78133E

Autor: Karel Obruba
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2005






Předchozí článek: Doc. Ing. Sergej Trailin
Následující článek: Univerzita Pardubice - Alma mater Pardubického kraje


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2018 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Panské historické hranicní kameny na Svitavsku a Ústeckoorlicku
Židovský hrbitov a synagoga v Luži
Svitavskou pahorkatinou kolem památníku Vcelích matek
Chvaletická pahorkatina




Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje z roku 1397 v KOĆÍ s dřevěnou zvonicí z roku 1666 a krytou chodbou.

CHRUDIMSKO: Budova SLATIŇANSKÉHO hřebčína

ORLICKOÚSTECKO: LANŠKROUNSKÝ zámek z druhé poloviny 15. století

ORLICKOÚSTECKO: Most přes PASTVINSKOU PŘEHRADU zbudovanou v letech 1932 - 1938.

ORLICKOÚSTECKO: Budova Muzea řemesel v LETOHRADĚ.

SVITAVSKO: Kostel sv. Ducha v JAROMĚŘICÍCH.

SVITAVSKO: Část městského opevnění a kostel sv. Jakuba v POLIČCE.

PARDUBICKO: Barokní kostel sv. Máří Magdaleny v LÁZNÍCH BOHDANEČ.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml