Sdružení přátel Pardubického kraje

Kunětická hora - středověký hrad s unikátním opevněním


07. 08. 2008 Kunětická hora jako jediný kopec v okolí Pardubic již od pradávna láká svou pozornost. Vrchol Kunětické hory zažil husitské tábory lidu, je však také opředen celou řadou legend a pověstí. Druhá polovina devatenáctého století pak znamenala postupnou likvidaci Kunětické hory zapříčiněnou těžbou kamene a nebýt Muzejního spolku, možná bychom dnes jednu z dominant Pardubicka znali již pouze z fotografií a kreseb. Dnes je naopak nejen samotný vrchol kopce s hradem, ale i podhradí cílem častých výletů.

Současný hrad Kunětická hora však nemá nic společného s původní stavbou, která na vrcholu stávala od poloviny 14. století. Archeologický výzkum, který probíhal v hradním paláci v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, odkryl základy hradní stavby, která je datovaná k polovině 14. století. "Nejsou k tomu žádné archivní zprávy, těžko se přesně dobrat, kdo byl stavitelem hradu. S největší pravděpodobností to byl hrad královský, spekuluje se o tom, že zakladatelem by měl být Václav II., což by ukazovalo na začátek 14. století," upřesnil kastelán hradu Kunětická hora Miloš Jiroušek. Součástí hradu ze 14. století byla hranolová věž, jejíž půdorys mohou návštěvníci spatřit v archeologické expozici ve sklepení hradu.
To, že tu hrad nestál dříve i přes to, že tento kopec k jeho postavení přímo vybízel, se vysvětluje tím, že v období 12. a především 13. století byly veškeré okolní majetky v držení Opatovického kláštera. A benediktini z kláštera měli jiné starosti než budovat hrady. Za husitských válek po zničení Opatovického kláštera se na Kunětické hoře usadil Diviš Bořek z Miletínka, který původní (snad královský) hrad přestavěl. Nyní se dle Jirouška ukazuje, že řada částí současné stavby má co do činění s tímto husitským hradem. V roce 1491 se Kunětická hora spolu s Pardubickým panstvím stává majetkem pánů z Pernštejna. Tehdy se podoba hradu mění poměrně zásadně. Pernštejnové hradní sídlo přestavěli do podoby, v jaké ho známe dnes. Je pravděpodobné, že hrad byl přestavován na několikrát s různými úpravami po etapách. Vzniká mohutný dvouvěžový hrad s důmyslným systémem opevnění.
"Tím, že shořely Zemské desky a jelikož byl z pardubického zámku vyvezen pernštejnský archiv, chybí bohužel řada dokumentů, které by přesněji dokreslily, jak přestavba hradu probíhala. Je to velká škoda, protože Pernštejnové byli velmi pečliví a důkladní a všechny listiny si vedli v kopiích. Takže dnes to vypadá, že se přesné podoby hradu z dob Pernštejnů už asi nedobereme," sdělil Jiroušek.
Po roce 1560, kdy byl hrad spolu s celým pardubickým panstvím prodán královské komoře, pozbývá na původním významu. To bylo umocněno i jeho poškozením švédskými vojsky v závěru třicetileté války. V dalších staletích hrad ohrožovalo lámání kamene, které bylo zastaveno až na počátku 20. století. Tehdy zároveň započaly i záchranné práce Muzejního spolku v Pardubicích podle projektu arch. Dušana Jurkoviče.
Od sedmdesátých let minulého století, kdy se hrad pro veřejnost uzavřel, probíhá na hradě archeologický průzkum. Jeho cílem je pokus o objasnění podoby starší zástavby na Kunětické hoře než je současný hrad s opevněním. Jak nám sdělil Jiroušek, našly se zbytky zdiva na nádvoří, v místech, kde bývala restaurace, kde byly objeveny základy válcové věže, což byl protipól té hranolové věže, která byla hlavní částí hradního paláce. Při tomto průzkumu se samozřejmě našla i celá řada dalších předmětů, jako jsou zbytky keramiky, kovu, skla, úlomky kachlí, mince, ale i meč z poloviny 14. století, který byl nalezen u hranolové věže. Pak to jsou rarity jako píšťalka, náprstek, přesleny, hřeben, hrací kostka z kosti a řada dalších.
Jelikož cílem průzkumu bylo především objasnit podobu starší zástavby, neunikly zájmu archeologů ani zbytky opevnění. "Zbytky opevnění jsme konzervovali a vždy v místech kde se prováděly opravy před tím proběhl archeologický průzkum. Týkalo se to především situace třetí brány. Ta byla větší než první dvě brány. Vedle někdejší brány byly objeveny jámy - jedna větší, druhá menší na spouštění vahadel padacích mostů. Tak jsme zjistili, že věžová brána původního hradu měla dva padací mosty - jeden pro vozy, druhý pro pěší. Tato situace je pro návštěvníky nyní naznačena v dláždění," přiblížil Jiroušek.
Archeologický průzkum zahrnul také nedalekou studnu. Zjištěná situace ve spojitosti se středověkým zápisem, který se v několika větách věnuje hradní studni, se podařilo za pomoci odborníků vypracovat repliku původní studny, kterou mohou nyní spatřit návštěvníci přicházející na hrad.
Hrad byl v uzavřen v první polovině sedmdesátých let. V osmdesátých letech byla prováděna statická zajištění. Tehdy proběhla také rekonstrukce palácové části, kdy byl vyměněn krov na věži, opravilo se zdivo a v roce 1983 započala rekonstrukce západní části, tedy té části, kde bývala kdysi oblíbená restaurace. Rekonstrukci tehdy provádělo místní Jednotné zemědělské družstvo, přičemž se počítalo také s vybudováním ubytovacích kapacit. Po roce 1989 byla tato rekonstrukce pozastavena.
Po roce 1990 se hodně diskutovalo, jaký bude další osud hradu - zda nechat hrad uzavřen a pokračovat v rekonstrukci až do úplného dokončení anebo zda hrad otevřít veřejnosti a další práce provádět přímo za provozu. V roce 1993 bylo rozhodnuto, že by měl být hrad opět uveden k životu. "Těch téměř 20 let, kdy byl hrad uzavřen, se nepříznivě podepsalo na stavu památky, protože tím, že byl neudržován, zákonitě pokračovalo jeho chátrání. Stav byl tedy velmi tristní. Otevření hradu pro veřejnost bylo asi jediné možné rozhodnutí. Kdybychom měli čekat až na úplné dokončení rekonstrukce, neotevřel by se hrad dodneška. Navíc objekt, který je uzavřen a zarostlý trním, upadne časem v zapomnění," vzpomíná Jiroušek. Po dokončení rekonstrukce hlavního hradního paláce se práce přesunuly na jižní křídlo nádvoří, kde byla zbudována sociální zařízení, ale i zázemí pro správu hradu, proběhla také rekonstrukce sklepení, které slouží pro příležitostné akce.
Poté probíhala rekonstrukce opevnění hradu, kterým je právě Kunětická hora jedinečná. Nyní se práce vrátily opět na hrad a loni byla zahájena rekonstrukce západní části hradu, kde Muzejní spolek zřídil za první republiky již zmiňovanou restauraci podle návrhu architekta Pacla a arch. Dušana Jurkoviče. "Zrušili jsme projekt ze sedmdesátých let, který začal být tehdy realizován a vrátili jsme se k tomuto původnímu projektu arch. Jurkoviče, který má špičkově naprojektovány detaily interiérů včetně salónků v šesté bráně ve věži, kde je veškeré vybavení - lustry, lavice, stoly, židle, obložení stropů a stěn. Vše by se mělo podle dochovaných prvků a plánků konzervovat a doplnit," prozrazuje plány do budoucna Jiroušek. Pochopitelně dnešní restaurační provoz má jiné nároky, než na něj byly kladeny za první republiky, takže původní projekt bude muset být přizpůsoben dnešním požadavkům. Rozpočet na celou rekonstrukci je 40 miliónů korun. Problémem je však jeho financování. Jak nám Jiroušek prozradil, v loňském roce se na rekonstrukci podařilo získat 4,5 miliónů korun, letos již pouze pouhý milion a pokud by rekonstrukce probíhala tímto tempem, tak bychom se otevření restaurace na Kunětické hoře nedožili. "Snažíme se to řešit, ale potíž je v tom, že jsme státní organizace a nemůžeme čerpat z evropských fondů. Navíc restaurace je komerční projekt, což možnost zisku větší částky ze státního rozpočtu snižuje. Takže realizace této stavby je s velkým otazníkem," přiznal dále.
Jelikož byl hrad za třicetileté války vypálen a zdevastován již tehdy jako neobývaný, nezachoval se do dnešní doby žádný inventář, což je dle Jirouška určitou výhodou, jelikož to umožňuje hradní prostory osazovat různými výstavami, které se neustále mění a návštěvníci, kteří na Kunětickou horu zavítají třeba každoročně, zde najdou vždy něco nového.
Jak však Jiroušek zdůrazňuje, tím nejcennějším a nejzajímavějším, co návštěvníci na hradu uvidí, je právě samotný hrad, jeho atmosféra a architektura. Kromě toho tu uvidí archeologické nálezy situované ve sklepeních hradu, v přízemí pak jsou ke shlédnutí nejparádnější sály interiéru s rytířským sálem s diamantovou klenbou, v severním křídle je pak výstava o soudnictví v českých zemích. "Chtěl jsem, aby to byl takový protipól různých mučíren, které vznikají na hradech a přes to, že to má ten nádech, tak jsme chtěli ukázat, že soudnictví již ve středověku nebylo žádným bezzubým mučením a vražděním," vysvětlil Jiroušek.
Jelikož na Kunětickou horu jezdí hodně malé děti ze škol s školek, tak se v severním křídle odehrávají i pohádková představení.
V prvním patře je zbrojnice, která obsahuje repliku zbroje Vojtěcha z Pernštejna přesně vytvořenou podle jeho náhrobku v kostelu sv. Bartoloměje v Pardubicích. Dále se zde nacházejí repliky zbraní vytvořené z archeologických nálezů zbytků mečů z Pardubicka a Hradecka.
V dalším patře se pak nachází rozsáhlá expozice týkající se parforsních honů a letos nově také výstava Klubu sběratelů turistických suvenýrů, která zde bude po celou turistickou sezónu. Návštěvníci si pak dále mohou prohlédnout výstavu starých vyobrazení Kunětické hory, kde je na pohlednicích dokumentováno, jak se Kunětická postupem času proměňovala ve zříceninu a pak zase zpět k současné podobě hradu. Velmi oblíbená je vyhlídka z hradní věže. Na hradě probíhá také celá řada kulturních projektů, mezi nimi i didaktické projekty pro školy, přes léto tu probíhají divadelní představení Východočeského divadla Pardubice. Pokud svůj výlet spojíte například s návštěvou Muzea perníku a pohádek pod Kunětickou horou či s prohlídkou miniaturní zoologické zahrady na úpatí Kunětické hory a s posezením v příjemné restauraci pod Kunětickou horou, je návštěva tohoto místa tím pravým tipem na celodenní výlet.

GPS souřadnice: 50.08002N, 15.81294E

Autor: Jan Řeháček
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2008








Předchozí článek: Pardubicko - perníkové srdce Čech
Následující článek: Litomyšl


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 2/2019 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
670 let první nezpochybnitelné písemné zmínky o Bystrém
Proč zmizel pomník ve Vysokém Lese
Pardubice na prahu středověku
Místa příběhů - Lepějovice



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Unikátní skanzen lidových staveb Betlém v HLINSKU.

CHRUDIMSKO: Renesnační čtyřkřídlý zámek v CHRASTI byl sídlem hradeckých biskupů.

ORLICKOÚSTECKO: Rozhledna na ANDRLOVĚ CHLUMU u Ústí nad Orlicí.

ORLICKOÚSTECKO: Kostel sv. Jana Křtitele v TATENICÍCH.

ORLICKOÚSTECKO: Radnice v ŽAMBERKU.

SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Kříže na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Zřícenina hradu SVOJANOV.

PARDUBICKO: Dřevěná zvonice nedaleko CHOLTICKÉHO zámku.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml