|
| |
|
Lanšperk - ojedinělý plášťový hrad v Čechách
05. 12. 2007 Pokud se vypravíte vlakem či autem na výlet z Ústí nad Orlicí do Letohradu, otevře se Vám v jednom místě nad levým břehem Tiché Orlice nádherný výhled na zříceninu hradu Lanšperk. Hrad Lanšperk byl postaven za vlády krále Přemysla Otakara II. ve 13. století. Jeho význam byl zejména kolonizační. "Území dnešního Lanšperka bylo příhraničí a s největší pravděpodobností tu byla až do přelomu tisíciletí nekultivovaná pravěká krajina. Teprve v polovině 13. století zde byl vybudován hrad, který, kromě jiného, upozorňoval, že tu je území panovníka," vysvětlil jednatel Sboru pro záchranu hradu Lanšperka Radim Dušek. Během kolonizace tak byly osídleny do té doby téměř pusté pohraniční hvozdy a Lanšperk se stal správním centrem rozsáhlého panství. Ačkoliv se majitelé hradu měnili, po několik staletí zůstal hrad zbožím královským. Často se stával zástavním majetkem."Je tak trochu záhadou, proč si panovníci Lanšperk i v následujících staletích drželi, když jeho kolonizační význam po osídlení oblasti zanikl. Je nepravděpodobné, že by tudy vedla významná obchodní stezka. Těžko se dá také předpokládat, že by tento chudý kraj byl nějakou zásobárnou, finančním zázemím, odkud by mohla královská pokladna těžit. Navíc, Ústí nad Orlicí jako nejbližší trhové město nebo trhová vesnice také nebylo nijak významné," spekuluje Dušek. Hrad Lanšperk byl prvně zmiňován v písemných pramenech roku 1285 a je označován jako tzv. hrad plášťový, tedy hrad, který neměl věž a hlavní tíhu obrany zajišťovala obvodová hradba. V Čechách se plášťové hrady příliš nevyskytují, početnější jsou spíše na Moravě. Jelikož se hradební zeď do dnešních dní zachovala pouze na straně přivrácené k obci Lanšperk, je možné spekulovat, zda podobná obranná linie byla vybudována také na opačné straně hradního prostoru. "V literatuře se píše, že zeď si rozebrali poddaní na stavby svých domků. Podle mě to ale je dost nepravděpodobné. Že by si někdo z poddaných mohl přijít na hrad a krást tam kameny, aby si z nich postavil dům, to by si asi nikdo nedovolil. Tomu by vrchnost jen tak nepřihlížela. Když už by se něco rozebíralo, tak jedině za úhradu. Zajímavé také je, že hradba široká 2,6 metrů směrem k vesnici je zachována, ale chybí právě na opačné straně, kde domy nejsou. Vyvstává tedy otázka, jakou skutečnou podobu fortifikace měla," míní Dušek. Samotný plášť hradu byl obehnán na východní a severovýchodní straně dvojicí hlubokých příkopů vylámaných v opukové skále. Takto získaný materiál byl použit při stavbě hradu. Jediný přístup do hradu pak zajišťovala cesta vedoucí po severním okraji plošiny. Hlavní obytnou stavbou lanšperského hradu se stal v jihovýchodním nároží tříprostorový palác, jehož zbytky lze na hradním nádvoří dodnes nalézt. Po celé délce byl tento palác pravděpodobně podsklepen valenou lomenou klenbou, která se dodnes zachovala v poměrně neporušeném stavu pod jednou z místností. Část hradního paláce se však v minulosti zřítila a dnes je zarostlá náletovou dřevinou. V době husitství byl hrad obléhán. Stalo se tak v roce 1429. Dobyt však pravděpodobně nikdy nebyl. V polovině 15. století za vlády Jiříka z Poděbrad pak došlo k přestavbě hradu. Důvodem mělo být jeho značné poškození při obléhání a byla tu také snaha o zlepšení již nevyhovující obrany. K velkým změnám došlo v západní části hradu, kde vyrostl dvouprostorový palác, čímž se obytné prostory téměř zdvojnásobily. V šestnáctém století však byl již vojenský význam hradu minimální a hrad nesplňoval ani požadavky dobového komfortu. Obýván byl prokazatelně ještě v roce 1577, v roce 1588 byla vyhotovena kupní smlouva, kdy hrad získal do své vlastní držby Adam Hrzán z Harasova. Při podkladech ke kupní smlouvě bylo provedeno ocenění majetku , kde je mimo jiné uvedeno, že "na Lanšperku jest pokojů nemálo, které by se na malý náklad zase spraviti mohly". Znamená to tedy, že stav hradu nebyl sice ideální, ale ještě obyvatelný. K žádným opravám však již nedošlo a roku 1622 byl již hrad označen jako pustý a mění se nezadržitelně ve zříceninu. Není ani bez zajímavosti, že Lanšperk byl po staletí sídlem samostatného panství. Lanšperské a Lanškrounské panství však měly po většinu minulosti společného majitele, i když účetně to byly dvě samostatně oddělené jednotky. Lanšperk jako takový byl z hlediska územního uspořádání zajímavý.Lanšperkem byl nazýván hrad, pod kterým byla vesnička Budy. Nedaleko od hradu býval poplužní dvůr. "Dvůr byl raabizován a na dnešním katastrálním území Lanšperka vznikla po jeho rozparcelování vesnice Václavov. Na Lanšperku byl rychtář, Václavov měl také svého rychtáře. Paradoxně na velice malé ploše v sousedství zříceniny hradu byly dvě samostatně fungující jednotky. To asi životaschopné nebylo, ale kdy došlo k správnímu splynutí, se zjišťuje. Avšak až do počátku 50. let 20. století měly Lanšperk a Václavov oddělené číslování domů," popsal Dušek. První spolek usilující o záchranu hradu Lanšperka vznikl na počátku 40. let minulého století. V období druhé svě-tové války docházelo pouze ke zpevňování zdiva, to pokračovalo ještě krátce po skončení války. Tehdy při vykopávkách došlo také k nálezům kachlů z kamen a dalších střepů, které například vedou k domněnce, že na Lanšperku byla velmi podobná kachlová kamna jako na hradě Kunětická hora. Současný Sbor pro záchranu hradu Lanšperka vznikl v roce 1992. V uplynulých letech došlo k vyspravení zdiva hradeb, v současné době se chystají rozsáhlé práce přímo v hradním paláci. Důvodem je provedení hydroizo-lace a odvedení dešťových vod z prostor hradního paláce i nádvoří hradu. Při této příležitosti dojde k likvidaci keřo-vého porostu a postupnému odtěžení materiálu z prostor hradního paláce, který je zatím zcela zarostlý náletem. "Záměrně to necháváme do únosné míry zarůst, protože tu neproběhl archeologický průzkum a nechceme, aby tam lidé chodili," doplnil Dušek. Dojde tak k vytěžení materiálu paláce do původní výšky, statickému zajištění poškozených konstrukcí a jak vysvět-lil Dušek, hydroizolace paláce bude provedena vrstvou jílu a zadrnováním. Stejným způsobem, tedy zadrnováním, je izolace řešena také na hradbách. "Drny jsou nejlepší izolací na takovýchto hradech. Proto i nadále bude hradní palác zarostlý. I kopřivy konec konců na zříceniny patří. Chceme pak do budoucna odstraňovat pouze dřeviny, které by svými kořeny narušily zdivo hradního paláce," vysvětlil Dušek. Řádné odizolování a odvodnění čeká také již zmíněné sklepení s klenutým stropem. Zde bude voda odvedena do jakési vsakovací jámy, dojde také k částečnému vytěžení materiálu z hradní studny do hloubky 2 až 3 metrů a prozkoumání archeologem. Následně pak bude studna zasypána tak, aby plnila funkci vsakovací jímky, do které bude svedena dešťová voda a vlhkost z hradního nádvoří a paláce. Z prostředků Regionu Orlicko-Třebovsko se podařilo získat v rámci budované cyklostezky finanční prostředky, za něž se nyní provádí nasvícení celého hradu a také stav-ba malé vyhlídky. "Oba kroky sice vyvolávají diskuse, jelikož montovaná vyhlídka či osvětlení na zříceninu mož-ná ani nepatří, ale na druhou stranu žijeme v době turistického ruchu a nebýt turistů, nebyla by v obci pravděpodobně otevřená hospoda," přiznal Dušek. Vyhlídková plošina bude postavena dle návrhu ing. arch. Jana Klimeše velmi citlivě jako demontovatelné lešení, její konstrukce nebude nikterak převyšovat současnou výšku hradu. První návštěvníky přivítá spolu s večerním osvětlením, svítícím pouze při slavnostních příležitostech, ještě letos na podzim. Do budoucna pak Lanšperk, kromě nádherného výhledu do okolí, snad nabídne také prezentaci ukázek archeologických nálezů na místě či občerstvení s ubytováním a minimuzeem v dnes k tomuto účelu ještě nepřizpůsobené restauraci Na Podhradí. Prameny: Sborové listy - Příležitostník Sboru pro záchranu hradu Lanšperku, číslo 14 www.lansperk-sbor.cz
Autor: Jan Řeháček Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 4/2007 Předchozí článek: Dřevěný podkarpatský kostelík v Dobříkově Následující článek: Cestování (nejen) s Oušťáky Vytiskni stránku Zpět na úvodní stránku |
Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje. Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč. Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.
|
