Sdružení přátel Pardubického kraje

Lázně Vápenný Podol

Vápenný Podol na historické pohlednici

18. 10. 2007 Co vám dnes řekne název obce Vápenný Podol? Obce, která leží v malebném údolí pod svahy Bučiny? Kdysi to byla obec, kde se pálilo vápno, neboť v okolí jsou vápencové lomy. Později, když se při těžení vápence narazilo na prameny vod obohacených vápennými a hořečnatými solemi, otevřela se obci možnost založit lázně. Historicky se uvádí rok 1600 (viz pohlednice), kdy svobodný pán Trčka z Lípy doporučil otevření lázní.
K vybavení Vápenného Podola společenskými a lázeňskými stavbami došlo z iniciativy hraběte Šporka v roce 1726. Ten nechal postavit kapli v místě, kde vytékal "léčivý pramen", nechal upravit okolí pramene a také dal zřídit lázeňskou budovu. Tím byla umožněna větší návštěvnost lázní. To již sloužily tři lázeňské domy a hostinec. Lázeňské domy nesly různá označení, např: U černého orla, U bílého lva nebo u Turecké hlavy. Lze tedy mluvit o lázeňském charakteru obce od 17. přes 18. až po 19. století.

Podstata lázeňského působení ve Vápenném Podole spočívala nejen v koupelích, ale samo místo dávalo možnost užívat klidného, příjemného a čistého přírodního prostředí. K lázeňským koupelím se užívala voda z pramene. Voda se zahřívala v měděném kotli a každý lázeňský host si mohl dle libosti napustit vodu teplou nebo studenou. V létě lázně hodně navštěvovali lidé z okolí. Po koupeli a procházce zasedali lázenští hosté k obědu a po něm se často rozesedali do malých skupin ke karetním hrám. Vápenný Podol byl totiž znám jako místo, kde se scházeli hráči karet.
K častým návštěvníkům lázní Vápenný Podol patřil spisovatel a dramatik Václav Kliment Klicpera. Pobýval tu asi od roku 1845 po mnoho let, vždy o letních školních prázdninách. Pobyty sloužily nejen na zotavení a léčbu, ale také k pokojné literární práci. V.K.Klicpera byl nejen básník a spisovatel, ale také dobrý karetní hráč. S jeho osobou je spojena karetní hra s názvem BULKA. Pro tuto karetní hru měl v lázních oblíbenou společnost. A bulku hrál mistrovsky. Sám napsal pravidla hry, podle kterých se správná bulka musela hrát. Tato pravidla byla dokonce napsána ve verších.
"Pravidla o bulce" vydal v roce 1906 nakladatel a knihkupec Dr. František Baškovský v Praze. Zde bude jistě vhodné uvést alespoň část úvodních textů publikovaných pravidel: "Pravidla o bulce jsou zde otištěna dle vydání prvotního". Posmrtná vydání mají také název "Klicpery osummecitma pravidel hry mravopočestné, která se vůbec nazývá ŠEST A DVACET aneb TRAPULKY DO BULKY."
Úvod pravidel:
Astimavimus lusum esse vitam nostram.
Všecky věci čas svůj mají,
Též i ku hře chvilka jest,
Když se práce usrovnají,
A chce tomu mrav a čest. Atd.

Pravidlo I.
Kdo se k spolku počestnému
Přidá - ač je rozhráno -
Od všech oudů budiž jemu
"Pane bratře!" říkáno.
Vádky však a prchlé zlosti
Ať se napřed odřekne;
Chce-li dělat mrzutosti,
Ať si ani nesedne!

Pravidla o bulce V.K. Klicpera rozepsal do 28 pravidel ve verších. Závěreční 28. pravidlo zní takto:
Někdo-li z pošetilosti
V klamu stíhá druhého
a po vážné pozornosti
nedokáže ničeho.
Ten nejen před celým davem
prosbou jemu čest vrátí,
ale musí - to vším právem
co je v bulce, v trest dáti.

Proslovo a doslovo:
Než se všecko usadilo,
na to se má pozor dát:
by se napřed oznámilo,
dlouho-li se bude hrát.
Ta když hodina odplyne,
a jeden chce odejít, -
než však někdo bulku svine,
nelze se mu oddělit -
ať se chvátá k rozdělení -
leč že se v tom pro ni jde!
Činí-li kdo zamezení,
Podíl svůj ať pozbude!

Že Klicperova bulka je známá i v zahraničí, může doložit univerzitní profesor PhDr. František Černý DrSc, který byl před časem kontaktován z Ameriky, kde existuje bulková společnost. Vraťme se však ještě do doby, kdy do lázní jezdíval Klicpera. K malebné krajině tehdy patřila i romantická cesta povozem nebo kočárem do Vápenného Podola. Nebyla ještě vybudována železniční trať z Přelouče do Heřmanova Městce. Spojení zajišťovaly v osmnáctém a devatenáctém století dostavníky.
Se stavbou železnice z Přelouče do Heřmanova Městce se započalo 27.3.1882. Stavba postupovala velmi rychle. Již v polovině srpna 1882 byly téměř všechny práce na trati dokončeny a 25.8.1882 přijel slavnostní vlak do Heřmanova Městce. Do Vápenného Podola pak první vlak přijel 25.9.1882. Bohužel trať do Vápenného Podola nebyla v následujících letech dostatečně využívána, a proto bylo rozhodnuto o zastavení dopravy v úseku odbočka Tasovice - Vápenný Podol. Poslední vlak, vedený motorovým vozem, odjel z Vápenného Podola 14. ledna 1978. Dnes je doprava zajišťována autobusy. Dodnes však stojí nádražní budova se zřetelným nápisem VÁPENNÝ PODOL. Dokonce je patrný i starý německý nápis z doby před rokem 1918, a sice KALK PODOL. Před nádražní budovou jsou v chodníku kostkami vydlážděny údaje o odjezdu prvního vlaku a také příjezdu vlaku posledního. Škoda, že romantika vláčků do Vápenného Podola skončila…
Lázně i život v nich byl znám mnoho let. Do lázní zavítal několikrát například Jaroslav Vrchlický nebo Svatopluk Čech. Častým hostem byl také hudební skladatel Otakar Ostrčil. Na bývalém ubytovacím hostinci s názvem "U lázní" je dodnes deska připomínající jeho pobyt. Za druhé světové války pobýval ve Vápenném Podole řadu let také spisovatel S.K.Neumann.
Dnes již Vápenný Podol není lázeňským městečkem, i když některé lázeňské budovy stále stojí. Údolí, ve kterém se městečko nachází, je však dodnes romantické. Pěkné lesy v okolí, možnost příjemných procházek, to vše zůstalo. Ale časy se mění - tempora mutantur!

GPS souřadnice: 49.88837N, 15.66677E

Autor: Ing. Vladimír Kočvara
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2007


Lázeňská budova a restaurace na historické fotografii






Předchozí článek: Znaky měst Moravskotřebovska
Následující článek: Kladruby nad Labem - jeden z nejstarších hřebčínů na světě


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 100 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2021 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Historie chroustovického zámku
Přelouč - město příběhů
Průlomy Divoké a Tiché Orlice
Střípky z historie Pardubic



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Jeden tzv. hrobodomů v LEŽÁKÁCH. Součást pietního místa Ležáky, obce vypálené nacisty 24.6.1942

CHRUDIMSKO: Poutní raně barokní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v LUŽI.

ORLICKOÚSTECKO: Domek Maxe Švabinského v malebné obci KOZLOV, která je dnes součástí České Třebové.

ORLICKOÚSTECKO: Vrchol KRÁLICKÉHO SNĚŽNÍKU, který je nejvýše položeným místem Pardubického kraje (1423 m.)

ORLICKOÚSTECKO: Náměstí v JABLONNÉM NAD ORLICÍ.

SVITAVSKO: Náměstí v MORAVSKÉ TŘEBOVÉ s radniční věží, která nemá žádné základy.

SVITAVSKO: Sgrafita zhotovená podle Váchalova Krvavého románu na domě čp. 127 v LITOMYŠLI.

PARDUBICKO: Kostel sv. Jiří v RADHOŠTI. V jeho sousedství je dřevěná zvonice z roku 1773.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml