Sdružení přátel Pardubického kraje

Znaky měst Moravskotřebovska

Znak Jevíčka

18. 10. 2007 Jevíčko
Počátek města Jevíčka je kladen do doby kolem roku 1230. V roce 1258 bylo povýšeno králem Přemyslem Otakarem II. na město královské s magdeburským právem. Podřídil mu tehdy třináct okolních vesnic jako jeho hospodářskou základnu. Královským majetkem bylo Jevíčko se čtyřicetiletou přestávkou v polovině 14. století až do roku 1499. Na nejstarší dochované městské pečeti z roku 1413 je šachovaná nekorunovaná orlice. Od 16. století je však ve znaku orlice vždy s korunkou a ve stejném století byl znak doplněn písmenem G (latinský název obce byl Gevicensis), které se kladlo orlici na hruď Popis znaku: Červeno-bíle šachovaná orlice se zlatou zbrojí a s korunkou v modrém poli. Na hrudi orlice je položen černý štítek se zlatým písmenem G

Křenov
Také Křenov byl založen ve 13. století a je poprvé připomínán v roce 1308. Jako o městečku se o něm mluví v listině z roku 1365, kdy byl součástí třebovského panství. Znak Křenova je znám pouze z pečetí. Na nejstarší z roku 1787 je zobrazen kalich, po stranách doprovázený kotouči, které mají snad znázorňovat hostie.
Popis znaku: Na stříbrném poli černý kalich doprovázený po stranách po jednom černém kroužku.

Městečko Trnávka
Jako osada byla Trnávka založena ve 13. století, první písemná zmínka o ní je z roku 1308, kdy panství držel Berhard z Cimburka. V roce 1365 již byla městečkem, které patřilo k cimburskému panství.
Znakové privilegium pro Trnávku nebylo vydáno, na pečetidle ze 16. století je zobrazena městská hradba s třemi věžemi.
Popis znaku: V modrém poli zlatá městská hradba z kvádrového zdiva s cimbuřím a uprostřed s bránou s vytaženou mříží, s dvěma okny po stranách brány. Nad hradbou vyniká vysoká věž s oknem a s cimbuřím, na rozích hradby je po jedné nižší věži. Všechny tři věže jsou kryty kopulemi s korouhvičkami.

Moravská Třebová
Moravskou Třebovou založil v polovině 13. století Boreš z Rýzmburka a už před rokem 1267 byla zřejmě městem, protože v tom roce se píše o fojtovi a písaři v Třebové. Výslovně městem je však nazvána teprve v listině z roku 1346.
Znakové privilegium pro Moravskou Třebovou zřejmě nebylo nikdy vydáno, ale podoba znaku je doložena na dochovaných městských pečetích. Již na nejstarší z nich na listině z roku 1577 je v pečetním poli šachovaná korunovaná orlice. Znak převzalo město zřejmě mezi lety 1365 a 1398 ve druhé polovině 14. století, kdy bylo v držení moravských markrabat. V roce 1993 byl městský znak doplněn štítkem s písmenem T na hrudi orlice, aby byl odlišen od znaku Moravy.
Popis znaku: Červeno-bíle šachovaná orlice se zlatou zbrojí a s korunkou v modrém poli. Na hrudi orlice je položen modrý štítek se zlatým písmenem T.

Použitá literatura
Dřímal Jaroslav, Štarha Ivan: Znaky a pečeti jihomorav-ských měst a městeček, Brno1979
Čarek Jiří: Městské znaky v českých zemích, Praha 1985

Autor:
Vyšlo ve Vlastivědných listech Pardubického kraje číslo: 3/2007


Znak Křenova
Znak Městečka Trnávka




Předchozí článek: Po stopách Františka Antonína Mensiho v Bystrém
Následující článek: Lázně Vápenný Podol


Vytiskni stránku

Zpět na úvodní stránku




Vlastivědný časopis o zajímavostech, památkách, historii a osobnostech Pardubického kraje.
Pokud máte zájem pravidelně dostávat časopis Vlastivědné listy Pardubického kraje, kontaktujte nás. Roční předpatné činí 200 Kč.
Stáhněte si PŘIHLÁŠKU a odešlete na adresu Sdružení přátel Pardubického kraje, Klášterní 54, Pardubice 530 02.


V čísle 1/2024 Vlastivědných listů Pardubického kraje si mimo jiné přečtete:
Rabštejnská Lhota
Mladkovská vrchovina
Průzkum na Šibeničním vrchu
Pardubické kostely



Pardubický kraj
CHRUDIMSKO: Kostel sv. Bartoloměje v HEŘMANOVĚ MĚSTCI postavený v letech 1756 až 1761.

CHRUDIMSKO: Kašna uprostřed náměstí ve SKUTČI.

ORLICKOÚSTECKO: Výhled z rozhledny na vrcholu KOZLOVSKÉHO KOPCE nad Českou Třebovou.

ORLICKOÚSTECKO: Most přes PASTVINSKOU PŘEHRADU zbudovanou v letech 1932 - 1938.

ORLICKOÚSTECKO: Klášter HEDEČ - poutní místo nedaleko Králík.

SVITAVSKO: Kostel Povýšení sv. Kříže na KŘÍŽOVÉM VRCHU u MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.

SVITAVSKO: Sgrafita zhotovená podle Váchalova Krvavého románu na domě čp. 127 v LITOMYŠLI.

PARDUBICKO: Občanská záložna v PŘELOUČI.




Hledat na webu:     


- Klub přátel Pardubicka
- Parpedie
- Pardubický Slavín



Created by pratele.pa.kraje@seznam.cz
sitemap.xml